Rudý baron

To jsem se takhle zas jednou probudila ve 4:30, přede mnou víkend a já ne a ne znovu zabrat. Pustila jsem tedy televizi a jediný snesitelný program nabízel kanál Film+, ve 100 let starých uniformách tam pobíhala banda nesympatických německých ksichtů a Til Schweiger, ba dokonce i nějakého toho českého ksichta se mi podařilo zahlédnout. Von Richthofen byl pro mě zatím pouze jméno, spojené s přezdívkou Rudý baron a leteckými souboji dvojplošníků. Tak proč si nerozšířit obzory, nedozvědět se o tomhle legendárním letci víc? No, například proto, že tenhle film je převážně nudný, nepříjemně roztříštěný, zajímavé události přeskakuje a v nezáživnostech se nimrá, předhazuje neexistujícího židovského pilota coby přítele z nejlepších... Kromě toho samotná postava hlavního hrdiny postrádala charisma, Rudý baron mi byl táááákhle volný a vzhledem k pitomě ustřiženému závěru snad nemohla uronit slzičku ani ta osoba, které se slaďoučký, slizoučký von Richthofen přece jen líbil. Nicméně našlo by se i pár kladných dojmů, nejsilnějším z nich je gentlemanství a fair play, hodnoty, jaké se v dnešní bezohledné době příliš nenosí. Leteckých soubojů mohlo být o něco víc, zpracovány byly obstojně. Do třetí hvězdičky pro tento film se musím hodně nutit, je totiž doslova esencí průměrnosti. Dalo se to snést, ovšem podruhé se dívat určitě nebudu. 50% (24.11.2009)

Letecké akce to by šlo, u těch se člověk i bavil. Ale jinak nudná klasika o tom jak se zamiluje a bla bla... Možná to ani nemohlo mít větší potenciál, kdo ví, ale prostě nebylo to nic osobitého a moc mě to nezaujalo. A z bláta ten film nevytáhli ani esa v podobě Josepha Fiennese a mnoha českých herců v čele s panem Hindenburgem. (25.12.2009)

Mohl to být opravdu výborný film. Takže tedy dle mého obrovsky promarněná šance. Všechno potřebné pro kvalitní podívanou tady je. Zajímavé postavy, vyvíjející se charaktery, fungující vztahy i velké bitvy. Ovšem, filmaři buď neměli dostatek peněz, nebo scénárista byl tak zbrklý, že ve snaze dobrat se konce přeskočil ty nejzajímavější scény. Mnohokrát během filmu se schyluje k něčemu velice zajímavému, ale následuje střih o několik hodin či i dní později a vy se tak už jen z vyprávění dozvídáte, co se doopravdy stalo. Chápu, že jde o historický snímek a historie je někdy nepřesná. Jenže tohle je také film. Nejde o dokument. Takže i když nelituji, že jsem Rudého barona viděl, lituji rozhodně promarněné šance na pětihvězdičkový film. Mohl to být film výborný, takhle je bohužel pouze průměrný. Málokdy jsem tak naštvaný, že musím takovému filmu dávat tak nízké procento. Na druhou stranu o to více si zase vážím tvůrce, co důležité scény nepřeskakují, ale ukazují opravdu vše. Jmenovitě konkrétně teď myslím Jean-Pierre Jeuneta a jeho Příliš dlouhé zásnuby. Pokud hledáte kvalitní film o První světové válce, doporučuji právě ten. Rudý Baron někoho jako Jeuneta potřeboval. Snad toto nebyla jeho poslední šance. 60% (04.07.2014)

Příběh o mladém šlechtici Manfredu von Richthofenovi a jeho vzestupu na bojištích 1. světové války, kde si vybojoval přezdívku Rudý baron díky svému trojplošníku natřenému na červeno a víc jak 80 sestřelených nepřátelských letadel. Zajímavý film, který sice není tak akční jak Rytíři nebes, ale je víc zaměřený na postavu ml. Richthofena a jeho prožiky během války. Solidní válečné drama. (18.01.2013)

Sebejistě a kvalitně natočená tuctová výprávěnka, která se osobnosti a životu Manfreda von Richthofena kupodivu věnuje méně než čajíčkové romantické linii a apelu na zrůdnost války v kontrastu s noblesou a rytířskostí prvoválečných vzdušných soubojů... Lacině vypadající plakát klame, Rudý baron je řemeslně velmi povedený snímek, který jednoznačně patří na velké plátno. Letecké souboje jsou zvládnuty výborně, oproti akčně laděným Rytířů nebes se mohou chlubit větší elegancí a realističností (krom lepších triků mě potěšilo i mnohem pěknější snímání pilotů v kabinách), jenže je jich jen pár, jsou krátké a pro příběh nepodstatné. Netuším proč tvůrci vypustili Richtohofenovy souboje s nepřátelskými esy, zato vím jistě, že jim za to nikdo pravicí potřásat nebude. O čem ten film má vlastně být, když se Richthofenova osobního života dotýká jen velmi povrchně a důležité zvraty v jeho působení jakožto vojenského pilota odmítá ukazovat? Vždyť se tak stává filmem zhola zbytečným, což mě s přihlédnutím k velkému počtu Čechů ve štábu (v Česku se to celé i točilo) a k nesporným filmařským kvalitám opravdu mrzí. (30.11.2008)