Reklama

Reklama

V roku 1916 mladý pruský šľachtic Manfred von Richthofen odchádza, tak ako väčšina mladých mužov, do vojny. Vďaka svojej neohrozenosti, rytierskemu prístupu k leteckým súbojom a úcte k nepriateľovi, sa z neho už čoskoro stane obávané stíhacie eso a uctievaná ikona leteckej flotily Prvej svetovej vojny. Manfred lieta s priateľmi Wernerom Vossom, Sternbergom a Lehmannom, s ktorými ho spája rešpekt k vojenskému drilu a rytiersky spôsob súbojov. Svoj stroj, trojplošník Fokker Dr.1, si dá zafarbiť na červeno a stane  sa postrachom všetkých protivníkov a letcov Dohody. Francúzi ho prezývajú Červený diabol, Briti na jeho hlavu vypíšu odmenu. Počas vojny zostrelil najmenej 80 lietadiel, najviac zo všetkých pilotov na oboch stranách. Náhodné stretnutie so zdravotnou sestričkou Käte mu však otvorí oči a poznáva skutočné barbarstvo vojny. (TV JOJ)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (199)

Mrkvič 

všechny recenze uživatele

Že film nebude ve všem úplně přesný bylo celkem jasné a je fajn, že některé fikce v závěru přímo uvádí. Film je to ale skvělý. Parádní jsou vzdušné souboje, na které bych se klidně znovu šel podívat na velké plátno. Hlavní devizou filmu je ale pohled na válku očima zhýralých buržoustů, kteří mají nebeské válčení za sport. A je skvělé sledovat, že i ve chvíli procitnutí při pohledu na skutečnou válku, dokáží alespoň část ze sportu do války nadále přenášet. Třeba to bylo úplně jinak, ale film je tímto úžasný. ()

Niktorius 

všechny recenze uživatele

Sebejistě a kvalitně natočená tuctová výprávěnka, která se osobnosti a životu Manfreda von Richthofena kupodivu věnuje méně než čajíčkové romantické linii a apelu na zrůdnost války v kontrastu s noblesou a rytířskostí prvoválečných vzdušných soubojů... Lacině vypadající plakát klame, Rudý baron je řemeslně velmi povedený snímek, který jednoznačně patří na velké plátno. Letecké souboje jsou zvládnuty výborně, oproti akčně laděným Rytířů nebes se mohou chlubit větší elegancí a realističností (krom lepších triků mě potěšilo i mnohem pěknější snímání pilotů v kabinách), jenže je jich jen pár, jsou krátké a pro příběh nepodstatné. Netuším proč tvůrci vypustili Richtohofenovy souboje s nepřátelskými esy, zato vím jistě, že jim za to nikdo pravicí potřásat nebude. O čem ten film má vlastně být, když se Richthofenova osobního života dotýká jen velmi povrchně a důležité zvraty v jeho působení jakožto vojenského pilota odmítá ukazovat? Vždyť se tak stává filmem zhola zbytečným, což mě s přihlédnutím k velkému počtu Čechů ve štábu (v Česku se to celé i točilo) a k nesporným filmařským kvalitám opravdu mrzí. ()

Reklama

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Rudý baron je pro mě nepříliš kvalitním snímkem hlavně z toho důvodu, že jeho tvůrci neodolali a zapracovali do příběhu zbytečnou romantickou zápletku a ve snaze o jakési morální ponaučení sklouzli ke klišoidním postupům. Příliš mě nepotěšil ani ten fakt, že se děj filmu o nejúspěšnějším stíhacím pilotovi první světové války odehrával převážně na zemi. No, čekal bych, že CGI umožní filmařům předvést mnohem víc z letecké války nad nejstupidnějším mlýnkem na maso v lidských dějinách, ale tato možnost zůstala hanebně nevyužita, takže u mě stále vede téměř padesátiletá záležitost: Aces High (1976). Na druhou stranu mě Němci potěšili tím, že se neomezili jen na nejslavnější stroje Fokker Dr.I a Sopwith Camel, podobně jak k tomu dochází u snímků z období druhé světové války, takže má pak člověk dojem, že jediným německým tankem byl Tiger. Celá záležitost na mě působila podivně plochým, dvourozměrným dojmem a určitě šlo z mé strany o zklamání. Mrzelo mě, že tvůrci nezmínili fakt, že Richthofenovu smrt s největší pravděpodobností způsobila palba kulometů z pozemních pozic; asi by to pokazilo celkový romantický obraz o jeho životě a smrti. Ještě víc mě ale mrzelo, že osudy Wolframa von Richthofen utnuli rokem devatenáctistým osmnáctým a úplně pominuli jeho kariéru generála (a později polního maršála) Luftwaffe a velitele VIII. leteckého sboru, s nímž se podílel na vybombardování Varšavy a na porážce a obsazení Francie a Řecka. Asi to taky nezapadalo do požadovaného obrazu. / Poučení: Neboj se včas utéct. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Hned na úvod chci zdůraznit že hodnotím příběh jako takový a dobrý herecký výkony, protože kdybych film hodnotil jako biografii Manfreda Freiherra von Richthofena musel bych dát asi tak jednu hvězdičku. Der Rote Kampfflieger je rozhodně přesnější označení než Rudý Baron, ale to scénaristy netrápí, stejně tak jako je netrápí spousty dalších pověstí či faktů. Zhola nic o Oswaldu Boelckem, přitom to byl právě on kdo "udělal" "Rudýho Barona". Hrozně jsem se těšil na souboj Hawker vs. von Richthofen, to klidně mohlo zabrat i deset minut filmu a mohl to být jeden z vrcholů filmů a co je tady ? Úplný a totální hovno, nic, prostě jako kdyby jeden z vrcholů leteckých soubojů 1. světový války ani neexistoval, přitom jsem se zrovna na tohle hrozně těšil. Z hlášení Rudého Barona o Hawkerovi " mistrovský způsob, jakým ovládal své letadlo, a razance, se kterou létal, ukazovaly, že to musel být pohádkový chlapík " A představte si, že jejich souboj prostě v tom filmu není, to je na teplej čaj do ksichtu. V diskuzi k filmu nechám celý hlášení von Richthofena o tomto souboji, kdyby to někoho zajímalo. Další těžká nasírka naslédovala za několik desítek minut, kdy přistane zraněný von Richthofen na zem. Jak k tomu zranění přišel se dozvíme asi když si pustíme Šmouly nebo co. Přitom zase klíčový moment v životě von Richthofena, změnil totiž hodně přístup von Richthofena k letání i k válčení. No nic přejdu rovnou na konec filmu a tomu já říkám přátelé největší srabárna v dějinách kinematografie. Chápu že kolem sestřelu von Richthofena je mnohu mýtů, ale to, co předvedli tvůrci tady, je vysloveně scénaristická zbabělost, která dá facku každému divákovi, tohle je na gilotinu !! Je mě jasný, že mé hodnocení může na první pohed být v těžkým rozporu s mým komentářem, ale ještě jednou připomínám jako film o letci, o válce a o lásce s pár dobře natočenými leteckými souboji, film v pohodě uspěje. Navíc ještě jedna věc se mě líbila, ve filmu bylo totiž velmi zůdrazněno ono pověstné rytířství a respekt k protivníkovi. Ne nadaramo se se totiž o Manfredu Freiherrovi von Richthofenovi říká, poslední skutečný rytíř " Střílejte na letadla, ne na piloty. My nejsme řezníci, ale sportovci." ()

Smok 

všechny recenze uživatele

Ďakujem tvorcom za ozrejmenie niektorých mojich medzier z histórie 1.sv. vojny, čo im ale nemienim odpustiť sú absolútne nelogické strihy vždy, keď sa udialo niečo podstatné v Manfredovom živote. Vyslovene ma to vytáčalo, podobne ako príbeh orientovaný na citové dojenie nežnejšej časti populácie príbehom lásky s belgickou sestričkou. Čo už, keď chceme, aby niekto prišiel do kina, tak musí byť aj romantika. Tiež ma napríklad zaujalo "bojové" pomaľovanie lietajúceho cirkusu, kde sa na dvojplošníkoch dala nájsť vedľa seba Dávidova hviezda spolu so Železným krížom a barónov stroj v duchu hesla "Nechcem byť nenápadný, chcem aby sa ma báli" :) Celkovo ale dobré. ()

Galerie (42)

Zajímavosti (29)

  • Podle seznamu letadel v knize "Rudý letec" letěl Manfred von Richthofen na celkem 5 Fokkerech Dr. I. Stroj 425/17 je v knize popsán jako celý červený, ale na některých kresbách se objevuje s bílou svislou ocasní plochou. Létal na něm v dubnu 1918. Podle chronologického řazení výrobních čísel to ale byl třetí/čtvrtý stroj, na kterém létal. Jeden Dr. I patřil Jasta 6 a měl černobíle pruhované ocasní plochy. Žádný z Albatrosů, na kterých von Richthofen létal, nebyl celý červený. Minimálně spodní strana křídel měla jinou barvu. Nejčastěji byl červený celý trup a ocasní plochy. Nebo ocas, horní křídlo a příď. (Michel24)
  • Ve filmu lze označit za zbytečnou postavu Friedricha Sternberga (Maxim Mehmet), fiktivního židovského pilota. Voss byl totiž nejúspěšnější pilot židovského původu. Dva ze strojů, se kterými se Voss utkal, se jsou v některých pramenech uváděny jako sestřelené, ale nemohou být pilotovi uznány, protože sám v souboji zahynul a nemohl na ně vznést nárok. Motor letadla nebyl od Bentleyho, jak je řečeno Vossem (Til Schweiger) ve filmu, ale Le Rhone ze sestřeleného Nieuportu XVII z jara roku 1917. (Michel24)
  • V čase 1:19:01 je jasně vidět, že hořící bedny na zásoby jsou z OSB desek (desky lepené z dřevěných třísek), což neni možné, protože děj filmu se odehrává v době 1. světové války, kdy ještě systém výroby OSB desek nebyl znám. (Ace.A.T.L.)

Reklama

Reklama