Rudý baron

║Rozpočet €18miliónov║Tržby Celosvetovo $2,743,093║ Odbitá plochá réžia, nudný dej, prázdne dialógy, zlá až príšerná kamera, obsadenie by sa dalo zniesť, jedine vzdušné súboje uspokoja a trikovo v celku fajn, ináč je to nezáživné utrpenie sledovať. Nemci nevedia točiť takéto filmy, ťažká latka pre nich, tématicky podobný Rytieri Nebies boli omnoho zručnejšie natočení. /25%/ (20.11.2009)

Že nesouvislý příběh? Netradiční možná, ale šlo přece o jakýsi portrét Rudého barona, část jeho života (chyba je, že film nenese podžánr biografický). Normálně bych dala tři h., ale za pacifismus, který bych rozhodně v Německém válečném filmu z 1. sv. války nečekala, a za krásná letadýlka (a taky ten pocit, že se neřídím kritiky vyštudovaných žurnalistů - juchů!) přidávám směle čtvrtou. (30.08.2008)

Film, který (hlavně zezačátku) působí jako prázdninové dobrodružství několika udatných německých hochů. Je sice válka a občas někdo ztratí nohu nebo dokonce zemře, ale celé je to především zábava. Jedná se přece o piloty! A co dělají piloti? Poletují si v oblacích, občas se připletou do nějakého čestného souboje opravdových mužů, ve kterém prokážou svou zručnost a hrdinství a pak si zase poletují nebo balí zdravotní sestřičky. Ideologie se samozřejmě neřeší a tisíce padlých u Verdunu už vůbec ne. Válka z tohoto filmu vypadá jako hra. Navíc to o sobě točili Němci sami, takže se patřičně idealizují, z války se dělá sport, ze soubojů neškodná zábava a z pilotů ti největší gentlemani, kteří čas od času dostanou nějaký ten Pour le Mérite. Naštěstí toto platí hlavně pro první polovinu, druhá je o něco drsnější, umírá více pilotů, navíc je zde postava zdravotní sestřičky, která nikdy neopomene představit ten správný pohled na válku, tzn. že je špatná. Což je dobře no.. Je příznačené, že v Manfredově jednotce létá Žid, Friedrich Sternberg, což je fiktivní postava. Je to takové vyrovnání s jejich temnou minulostí, mimochodem podobný film o německém letci z druhé světové války nikdy nevznikne, prostě proto, že to byli neskutečný náckové. První válka je oproti tomu starší, zapomenutější a kolem pilota je lehčí vybudovat romantickou atmosféru, hlavně pokud ten pilot je skutečná legenda, jako Rudý Baron. Ve výsledku je to nenudící podíváná a když už se divák dočká nějakého dogfightu, tak dobře vypadá. Škoda, že jich není moc. (Ve skutečnosti jsou jen 4, slovy ČTYŘI! Dvě z nich se létá na Albatrosech D.V a zbylé dvě už na Fokkerech Dr. I ) Režisér je zručný rutinér (na to, že má za sebou jen televizní filmy) a Til Schweiger v roli mentora Wernera Vosse pobavil. PS: Už se těším na Red Tails. (12.09.2009)

Manfred von Richthofen létal s rudým trojplošníkem Fokker DR 1. Měl 80 sestřelů. Stal se ikonou flotily První světové války. Vyprávějí se o něm legendy. V dílnách Filmového studia Barrandov se vyrobilo 19 dvojplošníků, tři jednoplošníky a letecké vraky. Ve filmu mi chybělo více leteckých soubojů a vypjatých situací. Mohly být také zajímavější. Milostná zápletka také není zrvona příliš přesvědčivá a moc dobře nefunguje. Měla jsem jinou představu o legendě jménem Red Baron. Pokud budete pozorní, tak poznáte pár českých herců. Za zmínku stojí pan Vinklář, Frej a Vlasák. (28.02.2009)

Rudý baron je pro mě nepříliš kvalitním snímkem hlavně z toho důvodu, že jeho tvůrci neodolali a zapracovali do příběhu zbytečnou romantickou zápletku a ve snaze o jakési morální ponaučení sklouzli ke klišoidním postupům. Příliš mě nepotěšil ani ten fakt, že se děj filmu o nejúspěšnějším stíhacím pilotovi první světové války odehrával převážně na zemi. No, čekal bych, že CGI umožní filmařům předvést mnohem víc z letecké války nad nejstupidnějším mlýnkem na maso v lidských dějinách, ale tato možnost zůstala hanebně nevyužita, takže u mě stále vede téměř padesátiletá záležitost: Aces High (1976). Na druhou stranu mě Němci potěšili tím, že se neomezili jen na nejslavnější stroje Fokker Dr.I a Sopwith Camel, podobně jak k tomu dochází u snímků z období druhé světové války, takže má pak člověk dojem, že jediným německým tankem byl Tiger. Celá záležitost na mě působila podivně plochým, dvourozměrným dojmem a určitě šlo z mé strany o zklamání. Mrzelo mě, že tvůrci nezmínili fakt, že Richthofenovu smrt s největší pravděpodobností způsobila palba kulometů z pozemních pozic; asi by to pokazilo celkový romantický obraz o jeho životě a smrti. Ještě víc mě ale mrzelo, že osudy Wolframa von Richthofen utnuli rokem devatenáctistým osmnáctým a úplně pominuli jeho kariéru generála (a později polního maršála) Luftwaffe a velitele VIII. leteckého sboru, s nímž se podílel na vybombardování Varšavy a na porážce a obsazení Francie a Řecka. Asi to taky nezapadalo do požadovaného obrazu. / Poučení: Neboj se včas utéct. (26.09.2022)