Režie:
Jiří BělkaKamera:
Jan StallichHudba:
Luboš FišerHrají:
Rudolf Hrušínský, Zdeněk Štěpánek, František Smolík, Radovan Lukavský, Irena Kačírková, Jiří Adamíra, Otakar Brousek st., Luděk Munzar, Josef Bláha, Jiří Vala, Gustav Nezval, Karel Houska (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ve vypjaté dramatické situaci jedné červnové noci roku 1815 několik hodin před bitvou, která se zdá předem prohraná, má Napoleon na vybranou: buď jít do bitvy a riskovat, že ji nevyhraje, nebo do bitvy nejít, což ovšem znamená abdikovat. Vzdát se absolutní moci a své vojenské zkušenosti nabídnout lidu, republice... (Česká televize)
Recenze (51)
Československé televizní historické skvěle obsazené drama popisující události v předvečer bitvy u Waterloo v červnu 1815. Snímek se odehrává v podstatě v jedné místnosti, kde vrchní velitel francouzské armády odpočívá, přemýšlí, přijímá svůj generální štáb a hovoří s dalšími návštěvami. Francouzského císaře Napoleona I. (1769-1821) ztvárnil tradičně výjimečným způsobem národní umělec R. Hrušínský. Nejdůležitější a poslední bitva Napoleonovi kariéry se zdá předem prohraná, jednak kvůli obrovské přesile protinapoleonovské aliance, ale i nedostatečné bojeschopnosti vlastního vojska a minimální podpoře francouzského lidu. Navzdory mnohým varováním, prosbáma výhrůžkám, ať od bitvy upustí a prchne ze země, jde Napoleon do boje. Mezi nejvýznamnější vedlejší postavy považuji J. Foucheho, vévodu otrantského a velitele francouzské tajné policie, geniálním diplomatem držícím se neuvěřitelně dlouho u moci, brilantně zahraným R. Lukavským, který navštíví Napoleona v jeho ležení a přemlouvá ho k ukončení bojů. Další velmi zajímavou postavu představoval F. Smolík v roli císařova dlouholetého osobního lékaře, jenž se po neúspěšných prosbách k zastavení války pokusí Napoleona taktéž neúspěšně otrávit. Menší, ale neméně zajímavou postavu Napoleonova služebníka, bývalého vojáka s neotřesitelnou a slepou vírou ve vítězství a v genialitu svého pána, ztvárnil Z. Štěpánek. Jediný ženský element představovala Napoleonova sestra v podání I. Kačírkové, jež ho též přemlouvala k útěku. Napoleonovy dialogy s jednotlivými postavami zobrazují nelichotivou francouzskou politickou situaci velmi dobře, neboť divák ihned pochopí závažnost okamžiku, ačkoli toho třeba o Napoleonově životě moc neví. Vše je doplněno bezchybnými hereckými výkony, v jejichž čele je pochopitelně pan Hrušínský. V menších rolích Napoleonových generálů se objevili J. Adamíra, J. Bláha, O. Brousek, K. Houska či J. Němeček a v roli Napoleonova poradce jsme mohli vidět L. Munzara. Historické komorní drama J. Bělky hodnotím jako velmi zdařilé a jsem přesvědčen, že jak scénář, tak herecké výkony našich významných umělců si zaslouží nejvyšší ocenění. ()
Silné protiválečné drama o moci, která korumpuje, a ta absolutní, jak známo, korumpuje nejvíc. Jedna noc v předvečer rozhodující bitvy, která dělala dějiny, v podání Rudolfa Hrušínského coby Napoleona a několika dalších špičkových herců z jeho okolí coby jeho obětí či protihráčů. Lukavský ztvárnil intrikána Foucheho - jeho šéf tajné policie je skutečně postava k sežrání. Komorní hra silná především vyhrocenými dialogy a dobře prokreslenými postavami. Nejlepší byl vedle Hrušínského Zdeněk Štěpánek coby věrný, nekriticky uvažující voják, který si svého pána idealizuje a obětuje za něj život. Celkový dojem: 90 %. Natočené ve velmi jednoduchých, téměř divadelních kulisách. ()
„Dělá-li soupeř chybu, netřeba ho rušit..“ (Napoleon Bonaparte). Těžce divadelní fabulace o jedné deštivé noci roku 1815, při které dojde ke střetu unaveného mesiášství a špinavých zákulisních praktik. Co se týká nechutnosti prostředků, je to souboj rovný, ovšem jen ten, kdo přijde s pragmatismem, má šanci vyhrát poslední bitvu.. Herecký ansámbl převážně z Národního divadla se v napjatých dialozích překonává a já bych jim to hltal, i kdyby kulisy tvořila autobusová zastávka. Je tu však ještě jeden magnetický element, který stojí nade vším. Fenomenální výkon Rudolfa Hrušínského v roli uvadajícího krutovládce. Ten pohyb na vlnobití sebejistoty, arogance, krutosti a zároveň paranoie, sebereflexe a pochyb je neskonale ladný a svým způsobem i strašidelný. Když se za větu tázací promptně zařadí věta oznamovací či rovnou nějaký příkaz, otáčí se za císařovým charismatem i plameny svící.. ()
Pro mne absolutní top minimalistického televizního dramatu s dokonalým hereckými výkony. I taková maličkost, jako namaskovaný nos, udělá ohromný efekt - koukal jsem na několik Napoleonových portrétů a na na některých bych je s Hrušínským od sebe nerozeznal. A to mne přivádí k tomu, co tu čtu z některých komentářů: "Tohle by Napoleon nikdy neřekl, takhle se nechoval, tak to nebylo!" Je to, jako byste hejtovali Napoleonovy obrazy, že takhle určitě nevypadal - umělecké ztvárnění není fotka ani dokument, prosím, uvědomte si to. A kdo nemá rád a nechápe divadelní hry, ať na to radši vůbec nekouká... ()
Komorní televizní drama o předvečeru osudové neřkuli osudné Napoleonovy bitvy. Hrušínský byl jako slavný Korsičan sice realistický, ale příběh byl ža moc komorní, až moc konverzační a hlavně nelogicky provázaný. Ke konci života byl Buonaparte životem unavený a hypoaktivní, přesto mi děj přišel málo akční. ()
Galerie (8)
Photo © Archiv České televize
Reklama