Vzpomínky na lásku

Shodou okolností jsem den po zhlédnutí A Moment to Remember vedl zajímavý a podnětný ICQ rozhovor, který mě donutil se zapřemýšlet a zavzpomínat. První korejský romantický film, který jsem viděl, byla My Sassy Girl, před osmi měsíci. Byl jsem uchvácen a okouzlen, jako skoro nikdy před tím. Poté jsem dlouho nic podobného neviděl, až teď jsem si sehnal romantické filmy jako např. Classic, Moment to Remember a spoustu dalších, které tu měly nadšená hodnocení. A ačkoliv se mi velmi líbily, nedostavil se ten nádherný pocit jako u MSG. Bylo mi vyčteno, že nechápu korejské vyjadřování a vnímání citů. Úsměvné. Jako by mě to dělalo méněcenným a neschopným hodnotit korejské romantické filmy. Je to můj názor, subjektivní, ovlivňovaný mým vnímáním filmu, ale, a to nepopírám, i mým rozpoložením, náladou atd (a přijde mi, že obzvlášť dojem a požitek z romantických filmů je hodně ovlivněn "okolními vlivy"). Nebo jde o typický případ očekávání, kdy jsem neuvědoměle doufal, že se mi ty filmy budou líbit stejně jako MSG, že se opět dostaví ten nádherný pocit, ale ta pomyslná laťka je nastavena extrémně vysoko. Habituace, kdy člověk adekvátní po sobě jdoucí podněty pociťuje slaběji a reaguje s nižší odezvou. Nebo jde o to, že korejské romantické filmy, co jsem zatím viděl (ale ano, vím, že nemůžu všechny korejské romantické filmy házet do jednoho pytle), jsou sice krásné, ale zároveň poměrně jednoduché, což je i imho případ Moment to Remember. Stačí znát pár bodů a děj si lze snadno domyslet. Zároveň mi první polovina příběhu (tj. fáze sbližování) přišla strašně hrr, jako by stačilo pár pohledů a hned tu je láska jako trám. Jako by šlo především o efekt a na odpovědi na otázky "proč" a "jak" se nevešly. Vlastně mi dojmy a pocity připomněly to, jak vidím japonské a korejské soundtracky (ty mně známé) - krásné, ale jednoduché, tj. nadšení z prvních pár poslechů, ale pak se přeci jen většinou ohrají. Číselné hodnocení korelující s mým dojmem z filmu se pohybuje okolo +/ 90 % (28.04.2005)

Nemoci jsou svinstvo a ještě k tomu, když postihnou člověka v tak mladém věku. 145 minut, do kterých se dokázalo nacpat tolik různých pocitů od radosti, až po chmůrné okamžiky. Vyváženost romantiky a dramatu byla přesně daná na polovinu a v konečném důsledku nemohlo vzniknout nic jiného, než že vám to bude vrtat v hlavě ještě nějakou dobu. (20.12.2013)

Tahle kinematografie mě nikdy zvlášť nefascinovala. A vlna asijské romantiky mě ze židle taktéž nezvedla. Inu, řádně propečený hamburger kdesi u stánku se taky nedá jíst denně, ale jednou za čas vás jeho vůně přivábí. A dost možná, že i zasytí. Moment to Remember je další z řady oceňovaných a divácky vděčných snímků, sic je jeho příběh prostinký. Jak jinak. Třídní rozdíly mezi tesařem a dívkou z vyšších kruhů nestojí v jejich vzájemných sympatiích, nicméně bude to choroba, která se stane jejich největší překážkou. Jak jinak. Pranýřujte mě, ale bylo to zbytečně zdlouhavé, se zbytečnými scénami, které se protáhly na ubíjejících 144 minut, průhlednými až nepřirozenými. Jak jinak. Formálně jako vždy něco navíc, potěší i korejská star Ye-jin Son. Zbytek mě mrzí. Zrovna jako těch 89%, co tu tak trčí!! Čekám odplatu.. Jak jinak. (27.05.2009)

Nejkrásnější Film všech dob !!! V Žánru Romantika/Drama je tohle absolutní špička! Dokonalá Chemie mezi dvěma protagonisty mi vyrážela dech! Nechybí humor,akce,láska,romantika a hlavně Emoce!! Emociálně mě tohle zničilo jako psa! Dokonce i po skončení filmu jsem měl nekontrolovatelné nutkání brečet jako malý! V tomhle filmu je neskutečná,nepopsatelná síla!! 10/10 (10.05.2013)

Jedinečné, citlivé a jemné melodrama s obrovským emocionálním dopadem, aneb A Movie to Remember! Něco tak srdceryvného, láskyplného, v něčem zoufale úsměvného a v něčem zdrcujícího se jen tak nevidí. Vystavění emocionálního prožitku kousek po kousku je impozantní (kvalitní režie), zejména během druhé projekce jsem si všiml a ocenil pár detailů, které u diváka už od počátku, takřka nevědomně, budují onu potřebnou atmosféru. Je to síla charakterů (jako muž přiznávám, že Cheol-su je úžasný chlap), situací a vět, které teprve později dostanou další rozměr a také věrohodné zpracování Alzheimerovy nemoci. Žádné klišé, žádný patos, jen ten Director's cut mohl být buď kratší, nebo variabilnější. 9/10 (01.06.2009)