Povodeň

Pro mne docela zklamání, a nebudu hodnotit výš jen proto, že zde hrají dvě vynikající české herečky (kterým dobře sekundují Josef Somr a Jirka Dvořák). Tyhle vykonstruované a dopředu předvídatelné příběhy, dělané pro ceny a festivaly, fakt nemusím. Snaží se nám říct, že takhle to je, takový je život, ale přijde mi to jako pohled někoho přes sklo akvária na rybičky. Takový ten příběh, jak si nějaký člověk, který život strávil v kanclu, představuje život důchodců a jejich "podrazy" a prohry i drobné výhry. Je zcela jasné, kde přesně bude scénář citově vydírat, kde přesně budou holky kamošky, kde se podezírat, a vlastně je i jasné, jak to dopadne. Hezké lokace, ale celkově mi tenhle film rádoby o citu přišel bez citu a srdce. Takový povrchní. O životě obou žen zjistíme hrozně málo, kromě právě těch povrchních detailů, a ne, nestačí mi jako divákovi vědět, že žena je vdova, má málo peněz, přivydělává si úklidem, že ji sochal sochař, že kouká na ČT 2 a odmění se sem tam čokoládovým bonbonem. Proč třeba kouká na ČT2? Čte nějaké knihy? Jaký má vkus? Proč se nebavěj o politice, jako spousta důchodců? Proč nenadávají na poměry? Nebylo by to moc veřejnoprávně košer? Tyhle ženské prostě žijí ve vzduchoprázdnu, reagují jen na okamžité okolní podněty, ale ne na celkovou situaci. Ostatně, kdyby si normálně povídaly - o sobě, o životě, manželích, dětech, jak si běžně lidé povídají, tak bychom tu sice neměli ten dramatický závěr, ale zase by to bylo alespoň uvěřitelné, a nevypadalo jako násilně a na dojetí vycucané z prstu. (07.12.2013)

Nějak nechápu, jak je možný, že mě tento film tak dlouho míjel. Protože musím říct, že mě tento totální herecký koncert dvou legend českého filmu naprosto dostal. Trošku jsem si přitom vzpomněl na Fany, kde je podobné rozdělení rolí, Jirásková hraje postavu seriózní dámy a Bohdalová roli výrazně prostší. Film je to sice smutný (zejména jeho závěr - i když s překvapivou pointou), ale jinak neuvěřitelně lidský a opravdový. A některé hlášky typu "někdy mám pocit, že jsem neporodila syna, ale záznamník" nebo "život je jak žebřík do kurníku, tak krátkej a taky tak posranej", nemají chybu. Hodně souhlasím s názorem, že je strašná škoda, že to zůstalo jen coby televizní film. Kdyby to Jiří Strach točil později, asi by už do toho šel. Ale tady byl přeci jen ještě v roli spíše začínajícího režiséra. (05.02.2017)

Tady jsem skoro i váhal, jestli nedat plný hodnocení, ale nakonec ne. Přecejenom jsou tu pasáže táhlejší a technicky to kdovíjaká podívaná není. Ale čtyři hvězdičky to jsou sakra poctivý, Povodeň pro mě byla velkým překvapením. 😮👌 Především díky dalšímu skvělýmu výkonu Jiřiny Bohdalový, které zdatně sekunduje druhá z Jiřin (byť z týhle dvojice hraje jasně druhý housle 🎻), i milé roli Pepy Somra. A pak je tu samozřejmě zajímavej, neotřepanej, až dechberoucí příběh, kterej mě bavil od první chvíle a gradoval až do samotného finále. Režii těhle malejch českejch filmů má Strach zmáknutou na jedničku, tohle byla přesně záležitost, kde se musel cejtit jako ryba ve vodě. A víte co? Já tam tu pětku nakonec bouchnu. ⭐⭐⭐⭐⭐ (27.08.2020)

Jiří & Jiřina & Jiřina & otravná plkina... Ryze zase ze života, že... Tak ještě že se to dá všechno svést na ten >televizní film< ... :-/ . . . Mám ale strach, že Strach to stejně všechno točí tak na jedno brdo. Tak užívejte, milovníci filmového umění, ten >telemagický realizmus< českotelevizáckých ambicí... °-/ . . . Mě osobně mrzí, že jsem podlehl zdejšímu červenému povyku a ztratil hodinu a půl života. Na tv nova zrovna frčel film "Dopisy vrahovi". Proti téhle >ustrašené< vypocenosti hotový (odemne kdysi se stejným hodnocením) hollwoodský majstrštyk. - - - P.S. Přiznávám, že už cítím bytostný odpor ke všem těm současným rádobyvyhláškovaným srdcervoucím telenovelovým slátaninám, přehrávaným všelijakými těmi zasloužilými umělci jak o život, byť jde jen o nějaké to >žánrové< plkání. Otravné, nudné, na nic. - - - - - (Poprvé viděno a navždy v kalu odplaveno na >povodňovém prostoru< 2.3.2011, hodnocení 701., komentář zde otráveně jako pětatřicátý - 3.3.2011) (03.03.2011)

Další herecké spojení Jiřina+Jiřina náramně vyšlo. Posmutnělý příběh o osamělosti a nedorozuměních diváky ke konci skoro až dojímá a hlavně Jiřina Jirásková tu předvádí naprosto uvěřitelnou roli zahořklé důchodkyně, která má akorát silnou slupku, pod níž se skrývá její skutečná osbnost. J. Strach je prostě nová naděje českého filmu. (12.06.2007)