Mariňák

Co předvádí Sam Mendes je obdivuhodné. Točí filmy tak rozdílné, a přesto se mu vždy podaří přikovat diváka k obrazovce na pěkně dlouho. Americká krása byla čistým zjevením, Road to Perdition dokázal, že i dnes se dají točit plnohodnotné gangserky z let třicátých a pak přišel Mariňák. Snad první válečný film, kde se neválčí s nepřítelem nýbrž se sebou samým. Překvapivě pomalé drama z prostředí války v Zálivu dokazuje, že military film nemusí být pln válečné vřavy a ohlušující střelby, aby zaujal velkou část diváků. Mariňák si vystačí s chytrými dialogy/monology, skvělou obrazovou stylizací a přesvědčujícími hereckými výkony. Zapálené ropné vrty, kůň, čištění latrín a věčné čekání na první výstřel proti početnému nepříteli, který se ne a ne ukázat. Ano, i válka dokáže být nudná a ano, nuda dokáže být velice zajímavě podána. (17.04.2007)

Jsem nadšen. Trochu jiný, ale neméně zajímavý pohled na válečný konflikt, který jde cestou zobrazení pocitů a frustrací, jaké asi musí zažívat chlapi, vycvičení v elitních jednotkách a kryjící pouze záda svým kolegům nasazených přímo ve válečně vřavě. Vidíme jejich nadrženost na boj ve scéně, kdy při promítání bombardování vietnamské vesnice v Coppolově snímku Appocalypsa Now freneticky skandují a ječí nadšením, stejně tak úplně na vlastní kůži jsem cítil frustraci jednoho z hrdinů, že se "toho" nemůže zúčastnit. Působivá scéna, kdy se zoufalstvím v očích škemrá u svého nadřízeného o zastřelení aspoň jednoho vojáka, má větší sílu a výpovědní hodnotu, než půl hodiny nepřetržité akce. Když hlavní hrdina blije mezi spálenými těly, vnímavějšího diváka zamrazí. Apokalyptický obraz s koněm, umaštěným po celém těle od ropy a do tmy zářícími hořícími ropnými vrty v povzdálí, nabývá i díky sugestivní kameře až jakési mystické krásy. Jake Gyllenhaal roste do herecké osobnosti a podává famózní herecký výkon (slušela by se oscarová nominace), spolehlivý Jamie Fox to zezadu jistí. Od dob Russellova filmu Tři králové tady nebyl tak cool snímek s válečnou tematikou. (02.03.2006)

Vynikající režie, Mendes zvládl převod téhle předlohy bezvadně. Přesně namíchal jednotlivé ingredience (daleko větší porce humoru na úkor válečným hrůzám například) a dokázal dát tomuhle (ne)válečnému snímku specifickou podobu, atmosféru a poselství. Celý film se nese v odlehčeném duchu, aby na nás v určitých pasážích vyskočila nějaká ta vypjatá dramatická situace jako strašidlo ze skříně a takto v kontrastu nás zasáhla o to intenzivněji (smrt vojáka při výcviku, chvilkové Swoffordovo pominutí smyslů, pohled na spálená těla v kuvajtské poušti atd.) Lví podíl na úspěchu Mariňáka mají také mladý Jake Gylenhall, který skutečně patří k elitním hereckým osobnostem své generace, a výborný Jamie Foxx. Celkově - jedinečný válečný film, který má potenciál se zařadit k těm nejlepších válečným filmům historie. 80% (02.03.2007)

Zábavná a svojským spôsobom veľmi cool vojnová výpoveď bez mrazivých a vojnových scén? Ano! Sam Mendes je nad vecou, originálnym spôsobom vytvára hustú atmosféru púšte a bez sentimentu a emocionálnych výkyvov dokumentuje depresie mariňákov, ktorí sa tu miesto naplnených americko-chlapčenských snov dočkali iba životných strát. Pozoruhodne pohodový film o nepohodových veciach. (14.01.2006)

Kudy z nudy v Perském zálivu? Masturbace? Silácké řeči? Čištění kvéru? Počkat, až vyrostou parohy a jít si ho zase vyhonit..? Nemohou se dočkat, až půjdou do boje. Pak si přejí, aby ta hrůza skončila. A když pak sedí doma u televize, chtějí zpět, protože jen tam něco znamenali. Alespoň pro sebe… Inspirace konceptem Full Metal Jacket je více než patrná, i když celokovový plášť s výjimkou závěrečné střelby na hvězdy, neopustí komoru a Mendes hraje podle již kýmsi kdysi napsaných protiválečných not svou symfonii deziluze války s rutinérským přehledem. Bohužel, věren svých tradic, někdy až moc velkým.. Reklama na dieselové Ferrari je vskutku mystickou kamerovou orgií, ale mě mnohem více zaujalo setkání s vietnamským veteránem v autobuse, kde ta parta zranitelných puberťáků konečně spatřila pravou tvář války. Vždycky stejné a pokaždé jiné.. (30.11.2010)