Devátý den

Zajímavé. 1) Pamatuji si výrazné oči 45letého Ulricha Matthese (kněz Kremer), působivou atmosféru v koncentračním táboře a skvělou výslovnost (mluvil rychle a stejně jsem mu rozuměl každé slovo) 28letého fešáka Augusta Diehla (esesák Gebhart). 2) Za zmínku stojí i postoj církve a Gebhartovo svědomí. (23.07.2017)

Působivé drama, které přesvědčivě, ale nenásilně vyobrazuje hrůzy fašistického vražedného systému a tématicky se zaměřuje na postoj katolické církve k národnímu socialismu. Klade přitom stále aktuální otázky svědomí, víry, zrady a viny. Schlöndorff zde upouští od klišé jednoznačného dobra a zla, neboť i nacista Gebhardt je nalomená figurka a stává se tak autentičtějším protihráčem kněze Kremera. (18.04.2010)

"Tam odkiaľ prichádzam niet boha!"Tým miestom je koncentračný tábor Dachau.Odtiaľ na 9 dní , nútene odchádza kňaz Kremer.Tých 9 dní sa odpočítava aj na obrazovke a kňaz má čoraz menej času na úlohu , na ktorú mal jasný názor ešte pred prepustením.U.Matthesa s charakteristickými rysmi poznáme už z Pádu tretej ríše, ale tu na ňom stojí celý film.Film je komornou drámou o postoji človeka a kňaza k nacistickej nadvláde a snahe Hitlera a jeho zverencov nakloniť si cirkev na svoju stranu.Aj keď sa snažím naslúchať každému príbehu z vojnového obdobia , tento u mňa na štyri hviezdičky nedosiahol a to hlavne kvôli pre mňa nie príliš zaujímavému "cirkevnému pohľadu". Ako dráma o nezlomnej sile a vôli stojí za pozretie.60%. (23.06.2009)

Výnimočný film, v ktorom uprostred zvráteného sveta fašizmu jasne vyniká (povedala by som, že až svieti) morálna sila a navonok nenápadná osobnosť katolíckeho kňaza. Som rada, že to odvysielala STV2, vôbec som netušila, že tento film existuje. Stojí zato vidieť ho a spoznať, že aj medzi kňazmi boli, sú a isto aj budú silné morálne osobnosti (koniec koncov to vieme aj z nie tak dávnej, našej, socialistickej histórie a z utrpenia leopodovských väzňov - kňazov). Oceňujem veľmi výstižný Aidanov komentár. (09.06.2009)

Hodně syrový příběh jednoho lucemburského kněze v koncentračním táboře a i mimo něj. Líbilo se mi, že film si nebral servítky a ve filozofických otázkách probíral samotnou víru od shora až dolů. Různí lidé, různé názory, za války mnohdy dost razantní názory, mě totiž donutily nad celým filmem po skončení dlouhou dobu přemýšlet. Ulrich Matthes zahrál naprosto precizně a přiznám se, že jsem mu věřil i ten strach v očích, který on vyluzoval každou druhou scénu. Já být na místě toho člověka, jehož příběh tento film vypráví, tak mi asi houkne během těch devíti dnů pod parou. Každopádně film má výbornou válečnou atmosféru a celé to suprově odsýpá. Až se divím, že se o tomto filmu neví víc, když na něm spolupracovala i naše země. (16.07.2012)