Vesyolye rebyata
Celý svet sa smeje
Jazz Comedy
Moscow Laughs
Obsahy(1)
Pasák dobytka Kosťa je obdařen výjimečným hudebním nadáním. Shodou okolností zaujme městskou slečinku Lenu, která jej považuje za významného hudebního skladatele. Pozve jej do lázeňského domu na večírek, kde její omyl vyjde najevo. Kosťa se však jako hudebník prosadí a stane se dirigentem jazzového orchestru. Vynikající zpěvačku najde v půvabné Anňutě, která u Leny pracuje jako služebná. Na Alexandrovově excentrické hudební komedii je zřejmá poučenost americkými komiky (Chaplin, Lloyd, Keaton). Nejblíže má však k humoru bratří Marxů. V jedné ze svých prvních velkých rolí se zde představila Ljubov Orlovová, režisérova pozdější manželka. K úspěchu filmu přispěly i podmanivé melodie Isaaka Dunajevského. (FebioFest 2006) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (18)
Hudebně krásný film, u kterého nemůžu naprosto uvěřit tomu, v jakém roce byl natočen. Je to hravé, je to zábavné a do toho hraje skvělá hudba. Celkově je to taková moderní pohádka, což nemusí sednout každému, ale pokud se zaposloucháte, budete si film naplno užívat. Zvukově je skvělý a stojí za pozornost. ()
Jasná klasika tato stará bláznivá komedie u nás promítaná pod názvem "Celý svět se směje" s hudbou I. Dunajevského. Hrají: Leonid Utyosov, Ljubov Orlovová, Maria Strelkovová, J. Ťapkinová, Fedor Kyrichin, E. Geller, A. Arnold, R. Erdman. Film získal jednu z hlavních cen na benátském filmovém festivalu roku 1934. Je zajímavé, že jako hvězda tohoto filmu byl plánován Uťosov, zcela jednozačně však svou kariéru odstartovala Orlova a Uťosov se nijak zvlášť neprosadil. ()
Tento film jsem viděl jako prvňáček někdy v roce 1959 nebo 1960. Na děj si už moc nevzpomínám. Melodii i ruský text písničky Легко на сердце от песни веселой si však vybavuji dodnes. Pro mne byl tento film významný tím, že to byl první film, kde jsem se pokoušel stíhat číst titulky. Kdyby ho někdy dávali v TV, jistě bych se na něj rád podíval. ()
Stalin měl rád muzikály, proto je mohl Alexandrov točit dlouho. Sovětské muzikály byly jiné než americké i když v nich hledali inspiraci. Byli divoké a odpoutané. Hlavní roli dostala známá Ljubov Orlova (ve filmu je opravdu nádherná). Písničky zlidověly a některé babičky je ještě znají. Režisér si zde hraje s filmovým médiem. Po roce 1948 byly tyto muzikály promítány i u nás. Stalin neměl smysl pro humor a o sovětských filmech se říkalo, že jsou takové přísné. A najednou sem přišel takovýto rozverný film. ()
Celý svet sa možno smeje, ja sa len neveriacky, posmutnele usmievam. Rozhodne nie tak úžasné, ako je to tu prezentované. Rusko nikdy na komédie príliš nebolo. A ak sa už posnažilo nejakú vyprodukovať, obalenú na Stalinov príkaz do muzikálového rúcha, dopadlo to... ...no skôr rozpačito ako presvedčivo. Iste absurdná scéna stáda, vpadnúceho do niekdajšieho kúpeľného domu (dnes zariadenia na liečbu osobitných chorôb) a bohapusto žerúca a búrajúca pripravený banket, či skúška orchestra meniaca sa na slapstickovú melu sú nezabudnuteľnými scénami. Napriek tomu obe vyzerajú tak nejako nasilu - akože budeme bláznivejší ako tí blázniví Američania, aj keby mali všetky kulisy a herci padnúť za vlasť. Navyše hlavný mužský hrdina - pastier s hudobným nadaním je tak nesympatický, že vyššie než mierne nadpriemerné hodnotenie tomu jednoducho dať nemôžem. Bez ohľadu na to, či sa jedná o kolorovanú alebo čiernobielu verziu. Poznámka k pôvodnému názvu: Nuž - Весёлые ребята, čo v preklade znamená Veselí chlapci, prípadne Veselé deti, boli v tomto prípade podľa zúčastnených hercov skôr Veselí muži a ženy stredného veku a staršieho stredného veku. ()
Zajímavosti (3)
- Film kombinoval hraný a animovaný film. Byl natočen na černobílý materiál, ale později byl kolorován a jde o jeden z případů, kdy taková rekonstrukce dílu prospěla. (ČSFD)
- Film byl po uvedení v SSSR kritizovaný za lehkovážnost, ale režisér měl nejvyšší ochranu: film se velmi líbil Stalinovi. (raininface)
- Ve filmu zazní pochodová skladba J. Dunajevského „Kdo je rád na světě, tak si zpívá“. K této skladbě vyšel u nás i notový zápis spolu s kytarovou úpravou F. A. Tichého a se slovy Jiřího Voldána. Práva z roku 1934 držela Edition Salabert et Trust Cinématographique European a pro Československo 1935 Zdeněk Vlk – hudební závod a nakladatelství v Praze II., Palackého ul. č. 6. O nototisk se postaral Küntsner, n. s., Česká lípa. (Dymnik)
Reklama