Francouzská spojka II

Člověk se po prvním díle, kde jsem se vláčeli špinavými ulicemi New Yorku těší na něco podobného v Marseille, ale místo toho strávíme půlku času ve špatně nasvícených interiorových kulisách. V půlce se navíc film zastaví asi na šest hodin, aby Gene Hackman mohl provést HEReCký VýkON (tm). Jeho Popeye zde pak, vykořeněný z prostředí, kterému rozumí, působí akorát jako nevychovanej debil, takže jediný, co si zde zbývá užít je místy taková zvláštní surovost kamery a střihu, kde všechno probíhá buď zbytečně pomalu nebo zase podivně rychle. (22.01.2024)

Mně se Dopadení líbí skoro stejně jako Štvanice a to ze dvou důvodů. Jednak to je část filmu, kdy je Pepek na drogách. Odpuzující a nezapomenutelné, jen se koukněte jak to zahrál. Pak scény kdy chodí po Marseille, nikdo mu nerozumí a on jim pořád mele svou.(Idiotské je, že v dabingu mluví Francouzi také česky a přesto jim nerozumí.). A pak strohý závěr ("Hej, Charniere!") (08.11.2003)

Snaha o maximální atmosféru z toho čouhá na všechny strany, ale dvojka stejně působí tak nějak bezkrevně. A to jak příběhově, tak pocitově. Ono se ani není moc co divit protože scénář je vyloženě slabý. Podstatnou část děje zabírá potýkání roztrpčeného Doyla s cizostí Francie a tyhle scény nepůsobí ani drsně, ani relevantně, ale skoro parodicky. Když pominu tohle, tak se pátrání zcvrkne na tři akce a nezapomenutelný Pepkův boj se sebou samým. Gene Hackman svým herectvím dokázal zaplnit většinu hluchých míst, ale i tak se děj často jen pomalu sune odnikud nikam a trochu nudí. Škoda, jednička je perfektní film a přesunem do Provence mohlo pokračování čerpat jak z americké tak z francouzské školy kriminálek. Náznaky tam možná byly, ale nepovedlo se. (09.03.2012)

Pořádný závěr mi v jedničce chyběl, jinak se ovšem první díl těžko překonává. John Frankenheimer se ovšem snažil a tak natočil skutečně důstojné pokračování. Hackman zde herecky řádí snad ještě více než v předchozím filmu, především kvůli pro herce vděčné scéně s drogami. Líbí se mi, že je zachována civilnost (ruční kamera), závěrečná honička přes město je mistrovská a vyvolává ve vás dojem, že jste při tom. (03.10.2003)

R: ČST 2 = 5.6.1988, réžia českého znenia (ČST Praha) = JARMILA BERÁNKOVÁ - Hoci "dvojka" nemá tak akčné pozadie a vznikla snáď len preto aby "Pepek" tajomného francúza dopadol, nemôžem ísť pod 5. Keď som v 80-tych rokoch pri premiérovom televíznom uvedení oboch filmov (a so správnym a v archíve Českej televízie "zakopaným" dabingom), ako sopliak s dovolením dospelých do nočných hodín sledoval túto snímku, vryla sa mi do pamäti scéna v ktorej o posteľ pripútaný Hackman zápasí s peklom závislosti. Drogovej závislosti, ale to je fuk pretože napriek mojim chabým rozumovým predpokladom som pochopil, že akákoľvek závislosť je pre moju povahu neprijateľná. Hoci nezdieľam názor, že umenie dokáže zmeniť svet, na mňa toto posolstvo zapôsobilo ako hrom, takže dnes neležím pod mostom, nefetujem, nepijem, nefajčím ne... tak bacha, ženy tie mám rád. Takže istý druh "závislosti" som si cielene vypestoval. :-) (29.10.2004) (29.10.2004)