Dobrodružství Poseidonu

Psal jsem to už u Petersenova díla a píšu to i teď, největší problém Poseidonu jsou dialogy. Nejlepší scény byly ty kde se nemluvilo, ale jenom křičelo. Ať už jakákoli osoba pronesla nějakou větu znělo to jako, že si z toho herci dělaj prdel. Srovnávat triky s tímto a Wolfgangovo filmem nebudu, protože by to bylo hodně nespravedlivý a herecký výkony byly docela solidní (co se hraní týče). Mám-li říct co mě na filmu zaujalo? No asi scéna kdy ta babka udělala docela solidní šipku do vody a pak taky lezení po vánočním stromečku, to byl opravdu masakr. Suma sumáru na tu dobu dost dobrý triky vyhráli nad úděsným scénářem. Btw rozmluva Genea Hackmana s Bohem byla trapárnost nummer eins! (21.04.2007)

Atmosferický a stylový "katastrofáč" let 70. Tzn. hutná atmosféra, důraz na individualitu, vysoká úmrtnost hrdinů a na dnešní dobu poněkud vycházkové tempo, které ale jaksi patří k věci. Pokud si tento stylový přístup porovnám s módou hypertrofovaných trikových oblud let 90., vychází mi Dobrodružství Poseidonu jako opravdu poctivý a propracovaný kus filmového řemesla, navíc okořeněný o slušné herecké výkony. (23.08.2005)

Jeden z prvních velkých katastrofických filmů o fiktivní nehodě lodi. Je to mnohem lepší než remake z roku 2005. Sledujeme skupinku lidí, která se po nehodě lodi snaží dostat ze spodu do vrchní části lodi, (která je vlastně lodní dno.) Postupně jich ubývá a nástrah přibývá. Komu se podaří přežít až do konce? Kromě pár velkých jmen tu nehraje moc známých lidí. Nejvýraznější je Gene Hackman jako neortodoxní kazatel. I tak je to na svou dobu dost působivý film. Dnes už asi tolik nezaujme. "Musíme se dostat do strojovny!" (26.08.2022)

Dneska se mi spousta filmů vykouří z hlavy do 24h a většina do týdne. Ale jsou filmy, které jsem viděl kdysi dávno jednou a mám je v hlavě dosud. Na "Poseidona" mě vzal táta jako prcka a já si z něho dodnes pamatoval pozoruhodnou spoustu detailů, inu takových filmů se tehdy v kinech moc nehrálo. Těšil jsem se teď na reprízu, ale popravdě tu čtvrtou dávám jen z nostalgie. Interiéry z převráceného parníku jsou sice udělány skvěle, ale kromě dvou neškodných neutrálních důchodců mi tam byly všechny hlavní postavy méně nebo spíš více nesympatické. Hysterka, šlapka, přechytralý a předčasně dospělý kluk, cholerický policajt a dva servilní lodníci, panáčkující podle vzteklého řevu übernesympatického alfa samce pastora Hackmana, který neustále štěkal rozkazy jako lampasák. Nicméně objektivně uznávám, že na svou dobu je to parádní, vizuálně pohledné drámko a taky jsem rád, že jsem konečně pochopil, že srdnatý pastor nespadl z toho kola proto, že měl párou popálené ruce (jak jsem si mylně pamatoval) ale proto, že se obětoval jako sám pán Jéžíš Kristus. Čest jeho památce, frajer chlap. (26.12.2019)

Som celkom fanúšik aj novej verzie, ktorú som mimochodom videl oveľa skôr než originál, ten až teraz. Takže potom ani nie je prekvapivé, že ma uhranul aj ten a pochopiteľne podstatne viac ako príliš uhladená Petersenova verzia. Dobrodružstvo Poseidona je prekvapivo temný, až drsný film s hutnou atmosférou, kde vážne neviete, kto umrie a kto nie a podľa sympatií, aké budete pociťovať k postavám, to nebude. Loď skutočne vyzerá už ako vrak, čo na začiatku skonštatuje aj Nielsenov kapitán, všetko je staré, hrdzavé a o to účinnejšie pôsobí na diváka celá výprava. Tento film, snáď až na expozíciu, takmer vôbec nezostarol. (01.02.2021)