Malá Miss Sunshine

Nudné, málo vtipné a bez zapamätateľných scén? Užívatelia, ktorí toto napísali, si zrejme pomýlili profil filmu a omylom sem dali komentár k nejakej českej komédii z poslednej doby ;-). Ja som si túto pohodovku vychutnal tak veľmi, že som uvažoval aj o 5*. Ale je pravda, že Bokovka alebo Americká krása to naozaj nie je, preto "iba" 4*. Z celého filmu sa mi najviac páčil Greg Kinnear. Divák si ho tak trochu "nevšimne" popri Carellovi, hláškujúcom Arkinovi a hlavne skvelej malej Abigail ("Naozaj veríš, že vyhráš, moja?"; "YES!!!" ;-)), ale ten chlap to vlastne celé herecky ťahal dopredu, bol motorom filmu. V skutočnosti by som toho Oscara dal radšej jemu. (09.08.2007)

"Okay. Everybody just pretend to be normal, okay? Like-Like everything's normal here." Taková malá milá roadmovie. Ve filmech typu jedeme-odněkud-někam-za-konkrétním-účelem jde podle mě spíše o průběh dané cesty, než o události, které se přihodí v cílové destinaci. V Little Miss Sunshine tomu není jinak, protagonisté (očividně nefungující rodina) procházejí a prožívají cestu sebepoznání, aby na konci zjistili, že jsou to vlastně oni, jediní, kteří to mají v hlavě v pořádku. Film, který pohladí po duši, a ke kterému se nejeden rád vrátí. (16.12.2007)

Švíklá rodina se vypravuje se žlutým vehiklem na soutěž krásy. Inu né že by film překvapoval něčím novým, rozhodně se ale při jeho sledování královsky pobavíte. Všemu dává korunu skvělé obsazení herců, kteří mi okamžitě přirostli k srdci a připadali mi jako opravdová rodina. Bude natočeno ještě spoustu takových filmů jenže žádný už nebude takový jako Little Miss Sunshine. Na fesťáku v Sundance lidi tleskali vestoje a já to udělám taky... (25.07.2007)

Podobná "senzace" jakou byla například Bokovka a jiné. Tedy místy lehce nahořklá, ale povětšinou spolehlivě fungující komedie, kde se buď řeší milostné avantýry, nebo rodinné trable. Nelze tvůrcům upřít cit pro situační humorné scénky a solidní dialogy, stejně tak dobře prokreslené postavy, povětšinou výborně zahrané. Nic světoborného se nekoná, revoluce žánru nenastala. Přesto ale pobavení na solidní úrovni, s jednou americkou redneckovskou rodinou. (20.04.2023)

(1001) Zatraceně, nikdy bych neřekla, že zrovna u filmu, jako je Little Miss Sunshine, budu potřebovat tolik času, abych si utřídila, co vůbec napsat. Na film jsem se dívala už kdysi dávno hned po premiéře a zapamatovala jsem si jenom to, že mi přišlo absolutně nepochopitelné, proč o Olive všichni říkají, že je tlustá, když ta holčička očividně není tlustá ani trochu, jenom jí nasadili falešné břicho. (Ale aby nedošlo k mýlce, tak si myslím, že Abigail Breslin podává nejlepší a nejupřímnější výkon tohoto filmu a jí s radostí vyseknu srdečnou poklonu.) Zbytek filmu mi od upřímnosti přijde tak vzdálený, jak jenom to jde. I u Juno mi vadily uměle vytvořené dějové zvraty přesně podle syd-fieldovské logiky, a LMS v tomto směru tlačí na pilu ještě mnohem víc. Jestli si se samotným institutem "indie filmu" spojuji nějaké kategorie/kvality, tak by to byla odlišnost a spontaneita, a tady postrádám jedno i druhé. Všechny postavy (kromě matky a nejspíš i Olive) jsou obdařeny trojitou dávkou typických podivínských kvalit, aby nám bylo jasné, že větší lůzry bychom doopravdy nepohledali, skoky v tónu od lehké náladovky po depresi nejtěžšího zrna jsou nečekané a nelogické, a hlavně se opravdu slepě následují všechna ta vypravěčská pravidla, která by se za daných okolností měla spíš bořit. Díky tomu je pro mě závěrečný (znovu?)nalezený pocit rodinné sounáležitosti neuvěřitelný a nedostatečně zasloužený. Pár plusových bodů dodám za to, že film depresivnímu puberťákovi přisoudil barvoslepost a tedy opravdový důvod, proč mu svět kolem přijde škaredý a neúplný. A taky za to, že se tito filmoví sourozenci mají rádi, vycházejí spolu a záleží jim na sobě, protože mám tak trochu až po krk stereotypní filmové sourozenecké rivality. (03.03.2018)