Střelba na psy

Plytkost sekulárního humanismu, který tváří v tvář genocidě pod vlajkou OSN na celé čáře selhává , je konfrontována se skutečnou nadějí. Zpřítomňuje ji otec Christopher, který i uprostřed temnot zůstává prostým služebníkem Boha, jenž se "v podobě člověka ponížil a v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži." Zůstává věrný svému povolání navzdory armádám Mordoru, jež se kolem stahují. Dává naději, že tichý chvalozpěv lásky nakonec přehluší všehna nenávistná hesla těch, kdo třímají mačety, i cynické vytáčky mocných tohoto světa. Už jen pro postavu tohoto kněze bych snímek nejraději zasypal hvězdičkami, ač se Hotelu Rwanda po umělecké stránce nevyrovná. Režisérských kiksů a kiksíků je tu však příliš mnoho. (04.02.2007)

Hotel Rwanda, Někdy v dubnu (Rwanda), Poslední spravedlivý (Rwanda), Poslední skotský král (Uganda - Idi Amin), Střelba na psy (Rwanda). Všechny filmy jsou o tomtéž, každý udělaný trochu jinak. Utrpení bezbranných, genocida za účasti vojsk OSN, boj hrstky statečných s větrnými mlýny. Bravo, civilizace. (08.04.2014)

"...Noví kolonizátori potrebovali niekoho, kto by dohliadal na ich čajové a banánové plantáže. Pretože Tutsiovia boli vyšší, Belgičania ich považovali za nadradených a urobili z nich šéfov. Tutsiovia bohatli a z Hutuov vytvorili pracovné čaty. Belgičania Tutsiom hovorili: "Zbičuj Hutua, inak my zbičujeme teba."...."(citované z dokumentu The Last Just Man) O 70 rokov neskôr to všetko dospelo k vyvraždeniu jedného milióna Tutsiov sfanatizovanými Hutujmi. A OSN a Belgičania sa dlho len prizerali, presnejšie povedané dohliadali...80%. (23.05.2016)

Televizní zpracování stejného období jako v Hotelu Rwanda. Tentokráte však z pohledu evropanů. Výprava je vzhledem k rozpočtu logicky horší a celé se to vlastně odehraje na pár lokacích. Herecky je to dosti průměrné a navíc postavy samotné jsou v zásadě dosti nezajímavé. Ani režijně to není žádný zázrak. Střelba na psy nedojme, ale rozhodně dokáže zaujmout, byť předpokládá, že o dubnových událostech roku 1994 ve Rwandě alespoň něco málo víte. Přes všechny výše zmíněné nevýhody, ale není tak "okázalá" jako mnohem známější (byť nesporně výtečný) Hotel Rwanda, což také může někomu sedět více. (09.04.2007)

Po Hotelu Rwanda a Shake hands with the devil je Střelba na psy třetím filmem, který jsem na téma rwandské občanské války viděl. A musím říct, že je z těchto tří nejslabší, ale v tomto případě to pořád znamená nadprůměrný počin. Tentokrát se jedná o katolickou školu, kde se ukrývá na 2500 uprchlíků, které stráží nepočetná jednotka belgických vojáků pod hlavičkou OSN a ku pomoci tu je i učitel v podání Hugha Dancyho a kněz, kterého ztvárnil výborný John Hurt. A pochopitelně i sem přicházejí z ústředí OSN nesmyslné povely, kdy představení zavírají oči před skutečnou situací. "Střelba" mě sice tolik nechytla za srdce, ale i tady se našla celá řada silných momentů jako třeba ten, kdy otec prosí vojáky o kulku pro své děti, aby nemusely umírat pod mačetami Hutuů. Při snímcích s touto tématikou se za nás Evropany vždy tak trochu stydím. 85% (12.05.2010)