Shake Hands with the Devil

Pohled na rwandskou genocidu tentokrát přímo očima generála Dallaira, velitele tamějších "mírových" vojsk OSN. Na rozdíl od ostatních filmů o Rwandě se autobiografický pohled na tragédii tolik nezaměřuje na masakry Tutsiů a mírumilovných Hutuů, ale přímo na situaci a pocity kanadského generála krok za krokem. Po zákazu zasahovat do vraždění nevinných, který mu udělilo jeho velitelství a vedení OSN, byl vlastně jen bezmocnou loutkou. Zklamal tisíce místních, kteří doufali v jeho pomoc a věřili mu. Přesto se pokusil vzdorovat. Vnímavý divák zde uvidí špinavou mezinárodní (?) politiku zcela zblízka. (12.08.2012)

Filmů o genocidě ve Rwandě bylo natočeno už několik a všechny pojímaly tuto událost jinak. "Shake Hands with the Devil" se zaměřuje hlavně na politické dění a vše pojímá jako celek oproti -asi nejznámnějšímu filmu o Rwandě- filmu "Hotel Rwanda". Jedná se o zajímavou rekonstrukci, která však na mě působí jako "malý film" o velkých věcech a chyběly mi zde nějaké silné nebo pamětihodné scény, které by si takové silné téma zasloužilo. Možná to je jen tím, že mě toto téma tolik nezajímá ale věřím tomu, že zkušenější režisér by si s tím určitě poradil mnohem lépe. (27.03.2011)

Hrůza, co se děla za dob Genocit a koncentračních táborů neskončila. Roku 1994 se v malém africkém státu Rwanda událo hromadné vraždění na obětech, které přesahují 1 milion lidí. Je to natočené, tak realisticky až to bolí. Podobný film "Hotel Rwanda" byl sice skvělý, ale tohle ho přelčilo v reálnosti. Tohle je pohled hlavně na udržovatelé míru a hotel byl pohled na obyvatelé samotné. Už jen z toho, aby lidé věděli, že Hitlerem to neskončilo dávám 5*. (24.11.2012)

Myslím, že označení "historický" není moc výstižné. Jistě je to historie, ale nejsou to třeba napoleónské války. Spíš bych film označil jako hraný dokument. Co se týče námětu, je velmi silný. Dokonce jsem měl zážitek ještě silnější než u Hotelu Rwanda. Ono bohužel platí, co oči nevidí, to srdce nebolí a zde je viděno mnohé... (15.09.2010)

Po Hotelu Rwanda napůl dokumentární film o tom samém z trochu jiného pohledu. Jediné, co mi trochu vadilo, bylo lehce amatérské zpracování. Jinak je z toho ale cítit strašlivá atmosféra a člověk věří, že se všechno stalo tak, jak je to popsáno. Scéna u potoka je jednou z nejdrsnějších věcí, co jsem kdy viděl. 90% (10.07.2017)