Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh dvou přátel komunistů, z nichž jeden odchází jako tajemník na okresní výbor KSČ a druhý zůstává na vesnici jako stranický agitátor. Při velmi složitém procesu združstevňování vesnice se názory obou přátel dostávají do střetu. Boj těchto rozdílných názorů skončí pro jednoho z nich tragicky. Základní myšlenkou filmového příběhu je vztah stranických funkcionářů k bezpartijním, myšlenka odpovědnosti komunistů v bývalém socialistickém státě. Autoři to formulovali: Toto je příběh, který se stal. Stal se před mnoha lety. Je to příběh pohorské vesnice a strmé cesty, která k ní vede, a nevelké pily, jejíž vysoký hlas je za jasného dne slyšet až sem. Je to příběh mnoha obyvatel, kteří zde žijí a několika, kteří už naživu nejsou. Budeme ho vyprávět tak, jak jsme ho prožili a prožil ho každý z nás.

Film je první prací Jaroslava Dietla ve vážném dramatickém žánru. Scénář vznikl na základě materiálu o diverzích a podle svědectví těch, kteří se v padesátých letech snažili vybojovat boj o budování socialistického státu. K záměru natočit tento snímek režisér Skalský říká: Ve svých filmech jsem se doposud věnoval tématice vážné, přesto toužím natočit filmovou komedii. Protože se však polovina mého života odehrála v této republice, prožil jsem tady vše, co vytvářelo tento stát, mám za to, že musím promluvit právě k těm otázkám, které se našeho vývoje vážně dotkly. Abychom se mohli smát osvobozujícím smíchem, po němž všichni bytostně toužíme, potřebujeme se zbavit toho, co nás tíží, vypořádat se s bolestmi a chybami minulosti... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (57)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Tak ať mě někdo řekne, kde jsem udělal chybu. Kde?" Tuhle  otázku si klade na konci tohoto filmu o kolektivizaci ve venkově nejen stranický funkcionář Rudla, ale i jeho autoři (tj. zejména scenárista Dietl a režisér Skalský). Kde se stala chyba, že se komunisté rozhodli jít někdy i přes mrtvoly a že nebylo výjimky ani to, že revoluce začne "požírat své vlastní děti"? Film se na tuto otázku snaží zodpovědět příběhem dvou přátel "na život a na smrt", kterým do toho jejich přátelství vstoupila láska jednoho z nich k dceři "kulaka". To závěrečné vyústění filmu bylo hodně smutné, určitě ale i silné. Přesto je škoda, že vedle Jana Kačera se v roli druhého z kamarádů neobjevil někdo herecky výraznější. Jinak je ten film (svou výpovědí i hereckými výkony jiných protagonistů - Prachař či Drahokoupilová)) mohl u mě aspirovat i na plný počet hvězdiček.     . ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Samotný námět fungování KSČ v době totality 50. let a rozjíždějící se kolektivizace je i z dnešního pohledu směrem k poznání poválečné historie Československa velmi podnětný, Dietlův scénář se úspěšně snaží o kritický náhled na téma zanechávající ještě v 60. letech bolavé stopy, ale samotné provedení mě z vícera důvodů tolik nenadchlo a zvláště v první polovině snímku příliš nevtáhlo. Širokoúhlá kamera má své fascinující momenty, ale zároveň se na můj vkus až moc vyžívá v ponurém osvětlení až čiré temnotě, kde v nejedné scéně není pořádně vidět postavy, spíše jakési poloviční siluety v šeru, Liškova psychedelická hudba by se sama o sobě spíše hodila do jiného žánru (horroru) a zpracování ve stylu dlouhých ponurých scén s dialogy o Straně či vztazích na pozadí politiky budilo na mě často chladně odtažitý dojem. Nenadcha mě ani většina hereckých výkonů, zvláště hlavní (ne?)herec Mojmír Fašung mě jaksi nepřesvědčil. Až ve druhé polovině se mnou dokázal pohnout silný příběh kolem postavy vytipovaného kulaka v podání Ilji Prachaře a s celkovým gradování děje ve dvou liniích – politické a vztahové/rodinné – na mě i některé další scény zapůsobily, ale po předchozí Černé dynastii (1962) od stejného režiséra je tento Skalského snímek pro mě (i vzhledem k zdejšímu hodnocení) trochu zklamáním. [60%] ()

Reklama

Stegman 

všechny recenze uživatele

Nedejte se odradit neznámým jménem režiséra, tohle je politický thriller par excellence. Na téma kolektivizace jsem už viděl Krejčíkovu Fronu: to byla obyčejná agitka z 50.let. Tohle je ale prvotřídní věc, jaká se jen tak nevidí (i v mezinárodním srovnání). Zabírání majetku sedlákům se zdařile věnují ještě další filmy, ale to jsou trochu jiné žánry: Noc nevěsty je balada, Smuteční slavnost je mezilidské drama, Všichni dobří rodáci je sága o životě na vesnici. A pro úplnost ještě přidám na hlavu postavený thriller o statkářích-záškodnících: Cesty mužů. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

-Kolikery boty sem si dřív koupil za metrák žita? Nevíš. A kolikery si koupim dneska? Taky nevíš. Tak až budeš vědět, tak přijď.- Zvrácené komunistické praktiky obnažené až na kost. Film, který přesně ukáže, jací byli a samozřejmě stále jsou komunisti, protože ti se nikdy nezmění. Kdo nesouhlasí, kdo se postaví, bude rozdrcen. Sevře ho dělnická pěst a ukopou ho milicionářské boty. Liškova temná hudba a Hanušova výborná kamera podtrhují tragédii, co má až baladické rozměry. Cyril chce vše jen po dobrém, jenže mezi dvěma mlýnskými kameny cesta nevede. Komunisti jsou svině! ()

sator 

všechny recenze uživatele

Za pravdivost, za syrovost, za herecké výkony (Kromě M.Fašunga ...kam vůbec zmizel tento herec-ne herec ?).................. Myslím že ho Skalský obsadil pro tu naivitu oblastního herce............... O tom jak komančové postavili ve vesnicích lidi proti sobě....v zájmu takzvaného vytváření JZD (jede zloděj dědinou)............myslím že dosud se vztahy mezi lidmi na vesnicích z těchto zločinů a křivd nevzpamatovali.............. nechápu, jak mohl takto pravdivý film vzniknout v r.1963.................. 100 % ()

Galerie (2)

Zajímavosti (4)

  • Film podle skutečné události. (M.B)
  • Film bol natáčaný v okolí mesta Sušice a na Šumave-Povydří. (dyfur)
  • Točilo se ve vesnici Albrechtice u Sušice (ve filmu je to Mokrá hora), pohřeb se konal u kostela Sv. Pavla a Petra, který je nad vesnicí Albrechtice. Most, přes který jdou 2 z hlavních postav filmu, jsou Rechle (mezi Modravou a Antýglem) ještě v původním stavu. Také zahlédneme most přes Otavu u Dlouhé vsi. (Taoworld)

Reklama

Reklama