Valkoinen peura
Das Weisse Renntier
Biely sob
The White Reindeer
The White Reindeer
Režie:
Erik BlombergHudba:
Einar EnglundHrají:
Mirjami Kuosmanen, Kalervo Nissilä, Åke Lindman, Jouni Tapiola, Arvo Lehesmaa, Tyyne Haarla, Kauko Laurikainen, Pentti Irjala, Evald Terho, Heimo Lepistö (více)Obsahy(1)
Finský film podle staré laponské pověsti. - Hezké děvče Pirita, se provdá za mladého Aslaka. Brzy po svatbě však s hrůzou sezná, že je obdařena nadpřirozenou schopností proměňovat se v bílého soba a ženského upíra. Snaží se své nadpřirozené moci zbavit, nakonec je však - převtělená v bílého soba - chycena a usmrcena svým mužem Aslakem. - Film byl promítán na VIII. MFF v Karlových Varech v roce 1951; režiséru Eriku Blombergovi, který byl současně kameramanem tohoto filmu, byla udělena Cena za fotografii - ,,s přihlédnutím k originální práci s kamerou, která zajistila tomuto dílu jeho vzácnou poetickou hodnotu". „Bílý sob" dále obdržel finskou národní cenu „Jussi" 1952 za hudbu, fotografii a hlavní ženskou roli a na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes u roce 1953 byt poctěn cenou za legendární film. (FILMOVÝ PŘEHLED 3 / 1955) (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (24)
Panenská zasnežená krajina, sugestívna hudobná zložka a čaro laponského folklóru sú silnými stránkami Bieleho soba. Mal to však byť príbeh o mladých ľuďoch a Mirjami Kuosmanen, ktorá stvárňuje hlavnú postavu mala v tom čase už 37 rokov, Kalervo Nissilä, predstavujúci jej milého dokonca 39 rokov... Vyšší vek ústredných protagonistov je v niektorých fázach filmu citeľný a ich vizáž akosi nekorešpondovala s mojimi diváckymi predstavami o tom, ako by mali Pirita a Aslak vyzerať. ()
Mám rád severskou tvorbu a především jejich nádhernou krajinu. Právě ono kouzelné prostředí nehostinného severu Finska mě zaujalo nejvíce. Všudypřítomný sníh a led kam až lidské oko dohlédne je skvělou příležitostí natočit i něco víc, než jen „ale i přesto krásné“ přírodopisné dokumenty. Laponsko se táhne napříč celým skandinávským územím za polárním kruhem a zasahuje kromě Finska také do Švédska a Norska. Podnebí je subarktické s řídkou vegetací, s výjimkou hustě zalesněné jižní části. Na sever od polárního kruhu panuje během zimní sezony polární noc a během letní sezony naopak polární den, jevy jenž bych chtěl někdy v životě zakusit na vlastní kůži. Každá z těchto zemí má kromě svých pověstí a bájí rovněž řadu zajímavých tradic. Zde máme šanci shlédnout velmi zajímavý závod v sobím spřežení, který může v klidu konkurovat koňským dostihům. Vraťme se ale zpátky k samotnému filmu, který nám kromě nádherné krajiny nabídl i docela zajímavý děj. Snímek povětšinu času vůbec nepřipomíná hororový film, ale spíše jakousi obdobu drama, kdy v první polovině sledujeme zamilovanou dvojici, kterak si užívá života po svatbě. Mirjami Kuosmanen byla opravdu kus pohledné ženské a tak není divu, že se po její filmové postavě otáčel nejen mužský kolega. Samotná Pirita však není tipem domácí puťky, která by seděla u plotny a čekala na návrat svého milovaného. Moc dobře si uvědomuje svůj půvab a pokusí se jej zúročit. I zde však platí, že zahrávat si s magií se nevyplácí. Zvláště když jsou k ní seveřané dost nedůvěřiví. Její touha po očarování každého muže se jí šeredně vymstí a její prokletí jí stáhne rovnou do samotného pekla… ()
„Bílý sob" je první finský film, uváděný u nás po druhé světové válce. Představitelka titulní role, finská herečka Mirjami Kuosmanen, byla přítomna na VIII. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v r. 1954. Otiskujeme výňatky z jejího projevu před uvedením filmu „Bílý sob" ve festivalovém pořadu a z tiskové konference, na níž hovořila jako delegátka finské kinematografie: „Má rodná země — Finsko, je velmi bohatá na staré lidové ságy, které byly tradovány od úst k ústům po dlouhá staletí. Film „Bílý sob" čerpá svůj námět z prastaré pověsti Laponska, nejsevernější části Finska. Představte si zemi, pokrytou sněhem a ledem, ležící za polárním kruhem, kde vládne zima po devět měsíců v roce. Tu je prostředí jako stvořené pro vytváření balad a pověr. Tento film je ságou o ženě a síle osudu, síle čar a kouzel nad lidskou bytostí. Přípravné práce trvaly dva roky, samotný film však byl natočen za 6 týdnů. Je to velmi krátká doba, vezmeme-li v úvahu, že všechny scény byly natáčeny za polárním kruhem. Práce byla velmi těžká. Vstávali jsme ve 3 hodiny ráno a odjížděli na lyžích na exteriéry. — Napsala jsem scénář k filmu „Bílý sob", před tím jsem však nebyla nijak literárně činná; připravila jsem jen několik scénářů k dokumentárním filmům. Jako herečka jsem působila pouze krátkou dobu u divadla, hrála jsem však asi ve 20 filmech." — O situaci finské kinematografie Mirjami Kuosmanen informovala: „Finsko vyrábí ročně asi 25 dlouhých hraných filmů. (Finsko má asi 4 miliony obyvatel — pozn. red.) Thematikou těchto filmů jsou většinou příběhy ze života selského lidu, vážného i humorného rázu. Finsko nevyváží téměř žádné filmy do zahraničí. Snad je možné mluvit jen o filmu „Bílý sob" a o několika filmech, které byly uvedeny ve Švédsku. Z cizích filmů jsou ve Finsku nejvíce zastoupeny filmy americké. Pokud jde o sovětské filmy, byla v Helsinkách na sovětské náklady zřízena 3 kina, kde se promítají všechny sovětské filmy." Filmový přehled 3/1955 ()
Poetiku to má, ako staré dobré nemé filmy ruskej ( sovietskej ) kinematografie ( veď z Fínska tam nieje ďaleko ). Má to primeranú minutáž k svojmu príbehu a niekoľko scén má atmosféru temného hororu. Takže dielo, ktoré by každý fanúšik filmu nemal opomenúť. Je len škoda ( teda pre mňa ), že sa to v každej zo spomenutých rovín nevyvinulo v niečo spektakulárnejšie. ()
Pozvolna se rozjíždějící film vyprávějící starodávnou laponskou legendu o ženě, která se převtěluje v bílého soba. Příběh je to prostinký, stejně tak jeho vyústění, v tomto směru se překvapení rozhodně nedočkáte. Tvůrcům se ale u mne rozhodně podařilo docílit pocitu sounáležitosti s lidmi, kteří celý svůj život tráví za polárním kruhem v nesnadných podmínkách. Rozhodně nevšední a zajímavý film. Nečekejte klasický horor, mohli byste být zklamaní. ()
Reklama