Režie:
Vladimír VlčekKamera:
Jan StallichHudba:
Ludvík PodéšťHrají:
Josef Bek, Vlasta Chramostová, Jaroslav Průcha, Marie Ježková, Vlasta Fabianová, Jaroslav Vojta, Vilém Besser, Jarmila Kurandová, Eva Jiroušková (více)Obsahy(1)
Český barevný film podle románu Antonína Zápotockého. Rok 1918. Toník se vrací domů z fronty. Na Kladně, kam přijíždí, to vře nespokojeností. Sociální demokraté jsou sice ve vládě, ale nic se nezměnilo. Socialisace provedena nebyla, je hlad a s potravinami se dále keťasuje. Z Ruska přicházejí první zprávy o socialistickém státě. Na 1. máje manifestuje dělnické Kladno svou věrnost ideálům Velké říjnové socialistické revoluce. V prosinci 1920 je i na Kladně vyhlášena generální stávka. Dělníci se ozbrojují, dělnické rady přejímají do svých rukou správu města a ustavují se i v okolních obcích. Je připravováno ozbrojené povstání. Pravicové vedení soc. demokratické strany vpadlo však dělníkům do zad. Do Kladna je posláno vojsko. Stávka je potlačena, vedení zatčeno. Zatčen je i Toník. Avšak žalařování a persekuce dělníky nezlomily. Porážka způsobila, že poznali, že bez pevného vedení silné strany nemohou dojít k vítězství. Levice sociální demokracie, mající na své straně většinu členstva, žádá připojení strany ke III. Komunistické internacionále. Pravice a vedení jsou proti. Dochází k rozkolu ve straně. Na sjezdu sociálně demokratické levice 15. května 1921 je 562 hlasy proti 7 odhlasováno založení Komunistické strany Československa. (Filmový přehled)
(více)Recenze (117)
ČSFD je pořád ještě filmová databáze, takže politiku hodnotit nebudu. Co se kinematografických aspektů týče, tak je Rudá záře nad Kladnem mizerný počin. Přehrávající herci, na efekt psané šroubované dialogy, nevěrohodné postavy a v neposlední řadě nuda. Hlavně první polovina je pomalá a zajímavá jenom proto, že dneska už takové naivní komunistické představy působí jako z jiného světa. Od stávky dál se děj trochu rozjel, ale ostatní zápory nezmizely, spíše se prohloubily. Režisér se obešel bez gradace i atmosféry. Události by sice měly být napínavé, ale plynou tak nějak mimochodem a emoce se projevují, jenom když se Josef Bek rozřeční. Tenhle úhelný kámen československého propagandistického filmu má dnes už význam jen pro cinefilní nadšence, jako regulérní zábava je to ztráta času. Jediné co jsem si odnesl já, je povědomí o Valdemaru Psilanderovi. ()
Bylo potřeba si řádně ospravedlnit poválečný politický vývoj a co je lepšího než autobiografický literární opus Tondy Zápotockého o dělnickém hnutí na Kladensku ve 20. letech. Jakkoliv kdysi mohla literatura s podobnými tématy mezi obyčejnými čtenáři rezonovat, dnes jde jenom o obskurní relikt minulosti. ___Románová freska druhého dělnického prezidenta si svou epickou rozmáchlostí napodobuje styl román-řeka a byť se stejně číst nedá, tak je v literární podobě soudržnější než její filmová verze. Tam, kde Šádek dlouho nahání Rézinu na kanape se zrcadlem, si Vlček vystačí s jednou sekvencí po odchodu z kina a tak by se dalo pokračovat dál. Z rozsahem monumentálního (vynechme kritérium kvality) románu se stalo zmrzačené torzo špatně napsaného scénáře, se kterým po opakovaných konzultacích nebyl spokojený ani autor předlohy. ___Postavy postrádají jakoukoliv hlubší psychologickou prokreslenost, vidíme šablonovité typizované postavy hrdinných soudruhů, jejich váhavých souputníků, zbrklých revolucionářů a vedle nich i keťasů, oportunistů a zpátečnických kapitalistů. Nechtějme vývoj postav, ty jsou v budovatelském dramatu dané.___ Když mužské postavy odejdou na konci druhé třetiny filmu do vězení, tak zbylá část po vzoru vyprázdněné umělecké narace rezignuje na jakýkoliv dramatický vývoj děje a dostaneme několik nespojitých obrazů s poselstvím - i ženy bojují za stranu, ženy musí do práce, dělnická pospolitost nenechá nikoho v bídě a jen jedna Strana nade všemi. ____ Podle hesla "k čertu s jednotlivcem" je v centru pozornosti je především politické uvědomění proletariátu, kterému se jako jedinému dostává nějaké proměny. Z poválečného chaosu se právě levicová síla a snaha o socializaci stává hybnou silou lépe organizovaného zítřka. A není až takové překvapení, když se dělníci a rolníci odtrhnou od kavárenských socialistů a už nezávisle na nich se přimknou ke Třetí internacionále a dosáhnou svého Svatého grálu - založí Komunistickou stranu Československa. Co na tom, že se na to nedá koukat a je to nuda k nepřežití - zvlášť, když je vrcholem vtipu uspořádat zemědělskou stávku v zimě, kdy úplně není na poli sezóna.. ()
Ač to pro řadu lidí zní neuvěřitelně, na Kladně, sociálně demokratické baště, byla opravdu vyhlášena republika rad (dobový překlad slova sovětský). Její efemérní trvání kolem 15.-20. prosince 1920 ovšem na rozdíl od ruských událostí nevedlo ke krveprolití, ale k pokojné kapitulaci do rukou prvorepublikové moci. Ne snad tolik ve filmu, ale ve stejnojmenné knize-předloze udivuje nelíčený autorův obdiv k TGM (myšlenka, že buržoazie dělníkům TGM prostě ukradla) a přes veškerou plakátovitost v měřítcích doby smysl pro realitu a minimum "budovatelského" voluntarismu. Stejně příznačné je, že při svých výletech do minulosti nejde Antonín Zápotocký nikdy za rok 1921. Té radostnosti by bylo pochopitelně podstatně méně. Ještě jedno je zřejmé: v tomto případě film zaostává výrazně za literární předlohou. Dnes je pro svou antikvovanost a myšlenkovou i hodnotovou kontextovou nepřijatelnost vhodný nanejvýš jako studijní badatelský materiál. ()
Jelikož zde už nějací lidé rozpitvali tento film hodně detailně a umělecky, tak asi čekáte, že to udělám taky. Ale ne. Protože na to nemám náladu, tak to vezmu po svým. Oproti Botostroji je tento filmy pravdivý. "pravdivý" z toho důvodu, že popisuje události, které se skutečně stali. Takže z filmu bychom si měli odnést, že támhle byli stávky, támhle tohle, nepokoje, vznik KSČ a konec . Za to co jsem teď řekl dávám jednu hvězdičku. Režisér Vlček není dobrý režisér a ke konci chybí jakákoliv gradace. Herci jsou perfektní - hlavně Bek. To je ale všechno,. Film se snaží říct, že za 1. republiky se žilo strašně, policie řádila jako gestapo, statkáři byli zlí a socani podlí slaboši (nedovedu si představit, kdyby ve filmu byli i pravičáci). Takže námět k připomenutí historie 1. republiky, obsah připomenutí totality. Filmařské kvality jsou nízké (nikoliv úplně špatné, ale ve srovnání s Vávrou nebo Zemanem - však to znáte). Barva příšerná. ()
Dnes "budujeme" demokracii jinými prostředky ,ale úplně stejně na hovno a pořád je dobře, že je možné se vysmát komunistům do ksichtu..člověku se uleví. Jinak k filmu samotnému se dá říct mnohé, opět se budu snažit být výstižný, řekl bych že v poslední době mi to docela jde, tak tedy: Rudá záře nad Kladnem je kravina. ()
Reklama