Režie:
Vladimír VlčekKamera:
Jan StallichHudba:
Ludvík PodéšťHrají:
Josef Bek, Vlasta Chramostová, Jaroslav Průcha, Marie Ježková, Vlasta Fabianová, Jaroslav Vojta, Vilém Besser, Jarmila Kurandová, Eva Jiroušková (více)Obsahy(1)
Český barevný film podle románu Antonína Zápotockého. Rok 1918. Toník se vrací domů z fronty. Na Kladně, kam přijíždí, to vře nespokojeností. Sociální demokraté jsou sice ve vládě, ale nic se nezměnilo. Socialisace provedena nebyla, je hlad a s potravinami se dále keťasuje. Z Ruska přicházejí první zprávy o socialistickém státě. Na 1. máje manifestuje dělnické Kladno svou věrnost ideálům Velké říjnové socialistické revoluce. V prosinci 1920 je i na Kladně vyhlášena generální stávka. Dělníci se ozbrojují, dělnické rady přejímají do svých rukou správu města a ustavují se i v okolních obcích. Je připravováno ozbrojené povstání. Pravicové vedení soc. demokratické strany vpadlo však dělníkům do zad. Do Kladna je posláno vojsko. Stávka je potlačena, vedení zatčeno. Zatčen je i Toník. Avšak žalařování a persekuce dělníky nezlomily. Porážka způsobila, že poznali, že bez pevného vedení silné strany nemohou dojít k vítězství. Levice sociální demokracie, mající na své straně většinu členstva, žádá připojení strany ke III. Komunistické internacionále. Pravice a vedení jsou proti. Dochází k rozkolu ve straně. Na sjezdu sociálně demokratické levice 15. května 1921 je 562 hlasy proti 7 odhlasováno založení Komunistické strany Československa. (Filmový přehled)
(více)Recenze (117)
Mladý Josef Bek na cestě za velkým majákem ruské revoluce a hrdým praporem neposkvrněné proletářské třetí internacionály. Začíná to celkem nadějně, Bek se po čtyřech letech vrací z první světové války, a místo, aby spěchal za manželkou a dvěma dětmi, hledá nejprve u soudruhů odpověď na zásadní otázkou "Co je se socializací". Pobavilo i následné Vojtovo balení o čtvrt století mladší Fabiánové na luxusní kanapíčko. Zbytek filmu už je bohužel totální slátanina se zpěvy (nemelem, nemelem, sebrali nám svobodu), tancem, fádními soudružskými projevy a trochou špatné poezie... ()
Když jsem zjistil, že na kanálu CS film budou vysílat tuhle legendární ptákovinu, tak jsem měl velkou radost. Čekal jsem nějakou nechtěně zábavnou komunistickou propagandu a ono hovno. Ten film je prostě k uzoufání nudnej. V půlce jsem už na to neměl nervy a začal jsem se věnovat něčemu jinýmu a jenom tak na to občas mrknul a nakonec jsem to ani nedokoukal, protože mě to fakt vůbec nebavilo. Jinak já nejsem žádnej zarytej antikomunista, takže odpad (na rozdíl od některejch jinejch hodnotících) opravdu nedávám z politickejch důvodů. ()
Já mám ty filmové komoušsko-budovatelské propagandy docela rád, protože je to většinou plné kulervoucích hlášek, ideologického naivismu a když se člověk přenese přes to, že jsou to takové Klémovy reklamy, vyleze z toho většinou taková roztomiloučce blboučká pohádka o hodném rolníkovi (dělníkovi, hutníkovi) a zlém panu šéfovi (velkotovárníkovi, sedlákovi). Rudá záře nad kladněm je ale neskutečnej maras a špatnej film. Herecky je to víceméně pořád ta stejná garda, ale celý ten děj se tentokrát bere tak strašně vážně a snaží se být za každou cenu správně Gotvaldovský, čistý, věčný a silný, že ve výsledku vlastně vůbec nefunguje. Smůla. Tentokrát se soudruzi přepočítali a jestli je třeba Botostroj pro svou groteskní absurditu nesmrtelný, tak Rudá záře musela působit vyčpěle už pár let po uvedení. ()
Jelikož zde už nějací lidé rozpitvali tento film hodně detailně a umělecky, tak asi čekáte, že to udělám taky. Ale ne. Protože na to nemám náladu, tak to vezmu po svým. Oproti Botostroji je tento filmy pravdivý. "pravdivý" z toho důvodu, že popisuje události, které se skutečně stali. Takže z filmu bychom si měli odnést, že támhle byli stávky, támhle tohle, nepokoje, vznik KSČ a konec . Za to co jsem teď řekl dávám jednu hvězdičku. Režisér Vlček není dobrý režisér a ke konci chybí jakákoliv gradace. Herci jsou perfektní - hlavně Bek. To je ale všechno,. Film se snaží říct, že za 1. republiky se žilo strašně, policie řádila jako gestapo, statkáři byli zlí a socani podlí slaboši (nedovedu si představit, kdyby ve filmu byli i pravičáci). Takže námět k připomenutí historie 1. republiky, obsah připomenutí totality. Filmařské kvality jsou nízké (nikoliv úplně špatné, ale ve srovnání s Vávrou nebo Zemanem - však to znáte). Barva příšerná. ()
Dělnický prezident, spisovatel, harmonikář, odborář, kluk z lidu Tonda Zápotonda vyzvrátil ze své rudé kebule nejednu kaši, ale tahle je asi nejhustší. Mě tedy víc bavila Barunka, tklivě poutavý příběh o chudé Barunce, co měla místo panenek dvě polínka, místo blonďaté panenky měla březové, a místo hnědovlasé měla... dost už. Kladno, ty rudé Kladno, dodnes je to tam cítit. Na celém tom veledíle je nejzajímavější to, že v něm jednu roličku hrál i Vladimír Leraus, známý hlavně ze známého jazykolamu: Hlavní roli krále Leara hrál Vladimír Leraus:-))))) ()
Reklama