Zkáza zámku Herm

Dost jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, leč některé zbytečně natahované scény (tanec atd.) mě přiměly k nižšímu hodnocení; své udělalo taky opakované skandování Jacquouova jména. A mimochodem, dost mě pobavil záběr na pozadí Gasparda Ulliela - divák si mohl udělat přesnou představu o tvaru jeho plavek (a to jsem myslela, že tenhle prohřešek má na triku jen P.P.Passolini). (14.03.2011)

Myslim, ze mnoho divakov, tak ako aj ja som mal problem so zbytocnou dlhou minutazou filmu. Predsa len 140 minut je dost, ale je to mozno aj preto, ze sa reziser Laurent Boutonnat rozhodol natocit remake 6 dielneho serialu s originalnym nazvom z roku 1969 Jacquou le croquant, ktoreho kazda cast trvala az 90 minut a mozno sa snazil zmestit do filmu, co najviac, co sa mu nevyplatilo, ale ja som sa aj tak nenudil, skor naopak. Pribeh sa mi pacil, bol dramaticky, smutny, trosku mi pripominal serial Bedari, kde taktiez chudobni ludia nemali jednoduchi zivot a prave preto ma i tento osudny pribeh Jacqua dost zaujal, ktory sa odohraval v 19. storoci. Malu ulohu si tu zahral asi i jediny znamy herec Tcheky Karyo, co ma celkom potesilo. Dost casto sa stava, ze krasna hudba dokaze film urobit este lepsim, nez je a v tomto filme si myslim, ze sa to reziserovi Boutonnatovi podarilo, ktory sa podielal i na hudbe, co sa dost casto nestava, aby reziser filmu mal na starosti aj hudbu, preto musim navysit hodnotenie na 4 hviezdicky. Prekvapilo a potesilo ma zaroven i to, ze prave orchestralnu hudbu, ktora mala nieco z Philipa Glassa, Johna Williamsa alebo i Ennia Morriconeho zahral prazsky filharmonicky orchester a obcas sa stava, ze vydrzim pri filme az do uplneho konca titulkov, ak tam zrovna bezi krasna hudba a v tomto pripade to bol podobny styl hudby spevacky Mylene Farmer... 04.04.2010 ________ Gaspard Ulliel - (Dospelý Jacquou) +++ Léo Legrand - (Jacquou dieta) +++ Marie-Josée Croze - (Jacquouova matka) +++ Albert Dupontel - (Jacquouv otec) +++ Tchéky Karyo - (Rytier) +++ Olivier Gourmet - (Farár Bonal) +++ Jocelyn Quivrin - (De Nansac) +++ Judith Davis - (Lina) +++ Hudba: Laurent Boutonnat +++ (04.04.2010)

Zručně natočený historický film, pojednávající o klasickém tématu, kdy se poddaný postaví proti utlačovateli z řad šlechty. V tomto případě proti sobě stojí bonapartisté a představitelé obnovené francouzské monarchie. Byť byl děj celkem natahovaný, tak mě se to líbilo, ať už se jedná o herecké obsazení s Tchéky Karyem, Gaspardem Ullielem či krásnou Bojanou Panič,neboi o velmi slušnou kameru. Průšvih přišel až při poslední půlhodině, která se nesla ve znamení nechutného kýče a v mých očích celý film trochu potopila. 65% (14.03.2010)

Francouzská balada o životě a smrti. 1) Až anticky laděný archetypální příběh je výbornou filmařinou díky skvělé kameře, vznosné hudbě (skladatelem je režisér) i kvalitnímu filmařskému vyprávění._____ 2) Historický exkurz do ponapoleonovské Francie sice možná trochu kulhá díky ideologické předpojatosti a černobílému vyobrazení charakterů, ale divák si i tak přijde na své._____ 3) Velkorysé nakládání s časem dává tomuto neuspěchanému snímku nadhled a upřednostňuje ryze filmové prostředky vyprávění._____ 4) Přesto si však umím představit, že na druhé pokoukání bude film působit poněkud rozvlekle až nudně._____ 5) Bohužel ke konci jakoby šestačtyřicetiletý režisér už nedokázal udržet moč a do filmu se dostávají podivné hollywoodsky naivní dialogy, motivy z červené knihovny a vše korunuje romantizující závěr filmu. Přihoďte ještě naprosto zcestný český překlad názvu filmu a máte tu divákovy rozpaky v celé své kráse. (07.03.2010)

Děj odehrávající se na francouzském venkově v polovině 19. století a zasazený do politicky nejisté nadvlády utra-royalistů a pronásledovaných protestantů začal nevinnou štvanicí na jelena. Smečku psů však odlákal pes, který přivedl rozhněvanou šlechtu až na práh polorozpadlé chatrče Martina Ferra. A když vyšinutý správce ve snaze trefit psa postřelí jeho ženu, Martin Ferro z obavy o život své rodiny správce zastřelí. Rázem se z něj stává štvanec, na jehož hlavu je vypsaná odměna, kterou krutý hrabě Nansac ještě zvyšuje. Před zraky svého malého syna Jacquoua je Martin Ferro dopaden, politicky vykonstruovaným procesem odsouzen k pobytu na galejích a posléze při údajném útěku zastřelen. Matka zapřísahá svého syna ke zkáze rodu Nansaců, aby tutéž noc zemřela žalem a sirotka Jacquoua nechala napospas svému osudu. Chtěl umrznout nad hrobem svých rodičů, ale místní farář byl proti a z malého Jacquoa vychoval ministranta. Živen láskou k dívce svého dětství Linou a podporován vesničany nespokojenými s krutovládou hraběte Nansaca, nastává čas splnit svoji přísahu. ● Kdybych se někdy chtěl naučit filmařskému umění, jistojistě bych se musel vypravit do Francie. Nadprůměrně excelentní filmové ztvárnění příběhu s již snad pro Francouze typickým natažením v lehce nelogický závěr. Co vytváří film krásným, z Jacquoa se nestává mecenáš či nadlidsky schopný hrdina, ale stále zůstává představitelem utlačovaných vesničanů, kterým sice vzali svobodu, ale již nedokázali vzít jejich vůli, vzpomínky i touhu po pomstě. Údělem dcery hraběte Galiote Nansac jako by mělo být podtržení Jacquoua charakteru i nesmazatelné nenávisti v okamžicích, kdy odolává jejím svodům i pokusům o jeho život. ║13.6.2009║ (13.06.2009)