Zulu

Tak jsem konečně viděl tenhle legendární film o ještě legendárnějším střetnutí civilizací. Nic jiného to nebylo. Střet civilizace západní s tou africkou. Střet vyspělé civilizace s civilizací pohybující se vývojově hned kdesi za pravěkem a dobou železnou. Když už se Zulům podařilo u Isandlwany převálcovat těch 1000 britských vojáků díky chybám velení, měli za to, že ta stovka v misijní stanici bude snadné sousto. Ona se ale se stala právem legendou. Odvahou, houževnatostí, výstrojí, výcvikem, taktikou a disciplínou. Tyto veličiny je nutno vždy započíst, protože i tisícinásobná početní převaha je k ničemu, když se toto podcení. Pro diváka jsou pastvou pro oči už jen britští vojáci ve svých uniformách. V této době se ještě na maskování nehrálo, s tím se začalo krapet koketovat až ke konci první světové války a tak bílé přilby, červená saka, bílé opasky a černé kalhoty skvěle kontrastují s temně modrou oblouhou, hnědými kopci v dálce a sluncem do žluta sežehlé africké trávou. Boj samotný je tak trochu poplatný své době, občas je vidět, že vojáci bodáky jen bodnutí naznačují, stejně tak krev je taková ta klasická hustá jasně červená kečupoidní barva, pokud už se vůbec někde objevuje. Zuluové občas při tom neustálém nabíhání na britské opevněné pozice občas až okatě padají, jako že po zásahu. Co mně ale bralo byla ta střelba tří řad vojáků a jejich obměňování, přičemž se řady vlastně neustále pohybovaly kupředu ! Baker i Caine byli skvělí, škoda jen, že z nějakého důvodu neměli na rozdíl od svých historických originálů kníry. Získávání kolonií pro korunu nebylo vždy jednoduché a neobešlo se vždy beze ztrát vlastních armád a bez podmanění si primitivního původního obyvatelstva. Dovoluji si však tvrdit, že z britské ,,okupace'' Jihoafrická unie (dnes JAR) dodnes těžila a těží, podobně jako je v jiných místech kam vkročila noha Evropana. A to často i desítky let po tom co dané země získaly nezávislost po dekolonizacích, hlavně po druhé světové válce. Ale ať už šly dějiny jakkoliv, obránci od Rorke's Drift si svoji nehynoucí slávu právem zasloží! Dávám za 4 náboje do pušky Martini-Henry! * * * * (07.04.2019)

,,ARMÁDA NEMÁ RADA VIAC NEŽ JEDNU PORÁŽKU DENNE." __ To, čo Angláni jeden deň pohnojili, si nasledujúceho svoju reputáciu opäť napravili. Či už chceme alebo nie, ,,Zulu" si so 15 rokov mladším ,,Úsvitom Zuluov" porovnanie zaslúži, nielen preto, že filmov zobrazujúcich tento slávny africký kmeň až toľko nie je, ale predovšetkým z dôvodu, že oba približujú udalosti, ktoré na seba bezprostredne nadväzovali. Napriek určitej kritike hlavne na účet mladšieho brata sú oba filmy vyvážene vydarené a pozornosť si v nich zaslúži minimálne to z akých opačných uhľov sa v nich na domorodcov nazerá. Aj keď v oboch prípadoch sú prezentovaní iba ako masa a charaktery sa rysujú len v radoch Angličanov, tu, v óde na víťazstvo Dávida nad Goliášom sú oni tí ,,zlí" a naopak v prípade ,,Úsvitu" pri zobrazení neschopnosti britských jednotiek a samoľúbej povýšenosti dôstojníkov si skutočné uznanie zaslúžia práve skvelo organizovaní Zulu (nech im je dopriate, že aspoň raz vyhrajú). Hickoxovho počinu si predsa len cením o čosi viac, pretože v ňom sami Angličania ukázali ako sa veci vtedy naozaj mali a nebáli sa čo najvernejšie zobraziť tému v ktorej tak potupne dostali na frak. Réžijný um Endfielda a Hickoxa je však za jedno a obaja boli skôr rutinérmi. Hickox ponúka (prirodzene) veľkolepejšie davové scény, ktoré vraj síce ,,nevedel predať" ale pôsobivosť sa v nich dosahuje istotne viacej než tu. V Enfieldovom diele na mňa napriek mnohým pozitívnym ohlasom takmer žiadna bojová scéna až na poslednú paľbu nepôsobila strhujúco a skôr som ocenil uvedomenie si vojakov, že počas bitky sa nebudú môcť kedy starať o ženskú sukňu a tak ju spolu so šialeným Hawkinsom pošlú preč, aby chlapi ostali na všetko sami, čím sa režisér vyhol prípadným klišé. ,,Zulu" funguje aj bez znalosti mladšieho prequelu, každopádne tých 100 ďalších minút si pred týmto pozretím hádam nájdete. (263. hodnotenie, 36. komentár k filmu) (21.01.2013)

Africký western aneb Malá bezemoční oslava britského imperialismu. 1) Podrobností k britsko-zulské válce i k bitvě u Rorke´s Drift v roce 1879 je internet plný, zájemce tedy odkazuji na hodného strýčka Googla. Snímek je plný historických nepřesností a filmařské fantasie, celkově však na mě zapůsobil autenticky. Tak nějak se vše mohlo odehrát, pokud se to tak neodehrálo. 2) Pokud skousnete až karikaturně pojaté postavy důstojníků, vojáků, duchovního a jeho dcery a pomalejší tempo, můžete se nadít docela pěkné podívané, zvláště ve druhé polovině. 3) Laikovi mého typu snímek poskytuje základní taktické poučky, jak vést boj v afrických podmínkách...asi jako vinnetouovky. 4) You know this boy? Name is Cole, sir. He's a paper hanger. Well, he's a dead paper hanger now. (27.01.2016)

Vizuálne veľmi presvedčivý vojnový film, hlavne na rok 1964 fakt sýte, pekné farby. Ale dejovo pre mňa takmer španielska dedina, nezaujímavé a tí, ktorí sú tu považovaní za hrdinov sú v skutočnosti okupanti, zlodeji a vrahovia. Neviem, prečo by som mal fandiť padlým Britom v zemi, ktorej priniesli v konečnom dôsledku skazu. (14.01.2022)

Zulu Dawn z roku 1979 bolo vydarenejšie, aj čo sa týka postáv, aj akciou. Pritom hodinu trvajúca bitka začína veľmi sľubne, keď poodhalíme prepracovanú vojnovú taktiku Zuluov a podľa toho čakáte, že behom 10 minút bude vymaľované. Aké príde sklamanie, keď zvyšok bitky zo strany Afričanov už je takticky totálne nezvládnutý. Niekoľko krát sa mi podarí veľmi ľahko prelomiť hradby Britov a dostanú sa do tábora, no miesto ďalšieho nájazdu, ktorý by to v tom momente úplne rozcupoval, tak sa nedeje nič, až kým si červenokabátnici znova neopravia hradby a nezrovnajú línie. Aj čo sa týka akcie samotnej, nevyzerá to vôbec dobre, bodnutia pol metra mimo tela nepriateľa a on padá mŕtvy na zem. Ťažko očakávať od 60ročného filmu takú krvavú řezbu ako sa točí dnes, no mohli sa s tým vyhrať trošku viac. Masové scény Zuluov vyzerajú skvelo, kým nepríde k tomu kontaktu. (18.04.2020)