Planeta opic

Nadčasové/nestárnoucí dílo. Film ve svém zdánlivě nevýrazném komorním podání s nadhledem reflektuje různá zvěrstva lidstva, od inkvizice až po genocidu, přičemž oněm reflexním plochám všechna fakta přizpůsobuje. Neboli není důležité, jak mohly být věci takto nakonfigurované, ale proč - proč jsou takto nakonfigurované? Opice žijí ve městě, chovají se jako lidé, budují jako lidé, chybují jako lidé, chodí do škol a věnují se neurochirurgii, zatímco skuteční lidé jsou jen zdivočelá zvířata, neschopná myšlení nebo přizpůsobení se. Pak přilétá v raketoplánu inteligentní člověk Taylor, což je v rozporu se všemi opičími pravidly, zákony, svatými svitky a podobnými antimozkovými elementy. Zatímco jedni se ho snaží pochopit a vysvětlit si jeho existenci, pro druhé znamená hrozbu páchnoucí kacířstvím a hodnou likvidace. Počáteční úvahy kosmonautů tak ostře kontrastují s pozdější snahou co nejjednodušeji opicím vysvětlit svůj původ; dialogy tvoří stěžejní prvek a jsou napsány bravurně. V symbolických podmínkách, které si film pro svou existenci vybral, by přílišná vážnost byla na škodu, čehož si byli tvůrci vědomi, a tak dostalo nemalé množství scén lehce humorný, ironický podtón (ačkoliv chladná bezútěšnost dané situace je stále jasně patrná), vezoucí se právě na záměně člověka za zvíře. A když už toho všeho PROČ začne být v závěru příliš, a divák začne toužit alespoň po jediném JAK, dočká se šokujícího konce, který nekompromisně dosazuje předchozímu dění tvrdou a krutou tečku. Technická stránka odolala čelistím času rovněž výborně - masky vypadají pořád dobře, lokace jsou krásné a odpovídající, vyzdvihl bych také skvělou práci s kamerou a Jerry Goldsmith nahrál další z charakteristických soundtracků. Dokonce ani ty akční sekvence nejsou zlé. Podtrženo a sečteno - Planeta opic stále je inteligentní úvahovou sci-fi, jíž nechybí humorný podtext či povedená pointa. (26.12.2006)

Film, se kterým bude už navždy spojen můj život. Nikdy na něj nezapomenu. I kdyby hrál Charlton Heston jenom zde, už navždy to pro mě bude bůh. Stejně tak Schaffner, jeho střihová scéna, jak kosmonauté pátrají po vodě je dechberoucí. A také nesmím zapomenout, že tenhle film stojí mimo jiné na Goldsmithově hudbě. Závěrečný záběr na Sochu Svobody nemá v dějinách filmu obdoby. (15.03.2003)

„Take your stinking paws off me, you damned dirty ape!“ Jak to říkal Einstein? Že se ve čtvrté světové válce bude bojovat jen klackama? A říkal taky, že všechny opice budou umět perfektně anglicky..? Jeden z možných směrů neodarwinismu v sci-fi klasice s nadčasovou hudbou mistra Goldsmitha, kastraci se vyhýbajícím kovbojem Hestonem, slabší prostřední pasáží z opičího města a nejen v období studené války nosnou myšlenkou hrozící sebedestruktivity lidstva, leč zub času už zapůsobil, jak tlupa hladových makaků na trs banánů. Vzhledem k poslednímu záběru je velká škoda, že Frank Sinatra nazpíval svůj hit "New York, New York" až o něco později, jinak by ho režisér Schaffner určitě použil.. (21.02.2011)

DivX/// Obsazení 8/10 Děj 10/10 Hudba 9/10 Masky 10/10/// +masky, námět, atmosféra, herci -první film dosud nebyl překonán/// Legendární, dosud nepřekonaná a stále i po letech úchvatná první Planeta opic, která mě ohromila už při prvním sledování. Závěr byl epický a zdrcující. Otázka zní: pokusí se třetí Zrození planety opic (které bude mít premiéru někdy v roce 2015) o překonání tohoto skvostu? Nebo půjde úplně jiným směrem?/// Celkem 95%/// (01.11.2011)

Už od prvého strmého vrhnutia sa kamery v ústrety morskej hladine, na ktorú s hukotom narazí povrch pristávacieho modelu raketoplánu, posádky za zvukov melódií Jerryho Goldsmitha bojujúceho o život v uzavretom priestore a hrôzostrašného pohľadu na mŕtvolu ženy a ukazovateľ dátumu je jasné, že toto je trochu iná sci-fi. Tak inteligentná, zaujímavá, s uveriteľnými hereckými výkonmi a technickou stránkou spracovania (kamera, hudba, výprava) tak vybrúsenou, že sa postavila do priameho súboja s Kubrickovým 2001: Space Odyssey a najtuhší boj s ňou zviedla v otázke čo najvernejšieho napodobenia opíc ľuďmi v kostýmoch (zvíťazil síce Kubrick, ale ani Schaffner si na dobu vzniku rozhodne neviedol zle). Príbeh je ľahko uchopiteľnou, ale pritom dostatočne nepríjemnou alegóriou ľudskej civilizácie a všetkých jej neduhov - nerovnosti, pochybnej demokracie, tmárstva a brzdenia či už náboženstvom alebo diktatúrou jedinej pravdy vládnuceho, drsnej reality zaobalenej v kabátiku sci-fi. Perfektný film, ktorý nie je prostý vád, ale momentálne sám, ohúrený podobne ako Charlton Heston svojim deziluzívnym odhalením v závere, na ňom žiadne nenachádzam. Od prvej do poslednej minúty úžasné zábery, hudba, kostýmy, triky, lokácie, dialógy, po všetkých stránkach funkčná premisa a presah. Vlastne by som pokojne prijal aj dlhšiu verziu. 100% (20.09.2014)