John a Mary

Konverzační, slušně obsazený a zahraný vtipný "romantický" film (schválně nepíšu komedie), který těží ze své obyčejnosti. Je o dvou lidech, kteří se vedle sebe ráno probudí a neví o sobě vůbec nic. Postupně o sobě začnou zjišťovat různé věci, které by za jiných okolností vyšuměly v průměrný romantický výplach, ale zde jsou vyprávěny originalním způsobem. Konverzace je proložena flashbacky a flashforwardy navíc okořeněná trefným a vtipným vnitřním monologem hlavních představitelů. Takhle z toho vzniká obyčejná, leč vtipná variace na "Poznej bližního svého". V závěru sami poznáte, že začáteční scéna v ložnici dostala díky jednodennímu vývoji postav zcela jiný, ne-li opačný rozměr. Roztomile přirozené. (18.02.2009)

Mladí ľudia chodia vo veľkomeste večer do podnikov za účelom strávenia noci s niekým na byte v posteli. Niektorí možno ale hľadajú viac a možno im bude trvať nejaký čas, kým si to vzájomne, pred okolím a aj vnútorne sami sebe priznajú. Je nesmierne ťažké nájsť spriaznenú dušu v takejto džungli a bol by v tom čert, ak by Vám ešte pred nájdením toho pravého šťastia "New York havent break your heart". Menší, ale o to úprimnejší film, kde hĺbka charakterov hlavných hrdinov je podtrhnutá plytkosťou ich predchádzajúcich partnerov a väčšiny postáv vo filme. Zase sa mi potvrdzuje vďaka kinematografii, že ľudia sú všade a v akejkoľvek dobe v podstate rovnakí. Dnes by si režisér v takomto type filmu neodpustil množstvo potenciálne kultových hlášok, Yates najviac boduje vnútornými komentármi Johna a Mary. (10.08.2013)

John a Mary rekapitulují vztah, který nezačal, což není špatný nápad a špatné není ani zpracování: asociační řetězec flashbacků (a flashforwardů?), které jsou fyzicky – nikoliv jen myslí postav – propojeny s přítomností. Originální a nadčasová, nejspíš evropskou tvorbou inspirovaná forma by ale nemusela sloužit občas křečovitému sociopolitickému komentáři. Inteligentní konverzace dvou odlišných osob („čistého“ květinového dítěte a majetkem obklopeného elitáře) a zároveň dvou výborných herců na počátcích závratných kariér, by plně dostačovala. 70% (02.08.2013)

Minimalistický film so sotva badateľnou pridanou hodnotou, ale o to viac odrážajúci realitu. Takto by to asi po náhodnom "sleep over" rande vyzeralo. Príkre pohľady, rozpačité rozhovory, zmätené očakávania. Postupom času však vznikne krehký mikrokozmos vznikajúceho vzťahu. Bublina, v ktorej sa pokojne vznášajú dvaja pasažeri, až kým nenarazí na ostrú hranu, čo je na priestore jedného bytu, v ktorom sa príbeh odohráva, viac než pravdepodobné. To už je ale iný príbeh. Tu ide o zrod neočakávaného puta po jednej náhodnej známosti. A ten je zobrazený vierohodne. Páči sa mi aj proces nadobúdania vzájomnej dôvery. Najprv jeden druhého analyzuje, v hlave má iné myšlienky ako na jazyku. A potom niečo z toho povie aj nahlas. Spočiatku len omylom a neskôr už sa nebude treba na nič hrať. (27.03.2014)

Malý snímek o nemnoha scénách a postav v nich obsažených. Převážný filmový dialog se odehrává mezi postavou Hoffmana a Farrowové (oba skvělí), mimo přímé diskuse doplněný o vnitřní domněnky a odhady, které se trefně prolínají. Mimo to je film tu a tam proložen ztvárněnou představou třeba charakterového rysu, což komorní náladu tohoto zajímavého a nenápadného počinu rošťácky naruší a oživí. Celkově film působí jako promyšlená kompozice. 80% (19.02.2009)