Krokodýl Dundee v Los Angeles

Tohle úděsné pokračování už nemělo nikdy vzniknout. Smutný pohled na legendu, která měla skončit druhým dílem. Nejde ani tak o stáří obou hlavních protagonistů, ale spíše o to, že tohle už nemělo žádný smysl, nápad, humor taky ne. Evidentně si na tom chtěl někdo jen namastit kapsu a přiživil se na dobrém jméně a věděl, že ikdyž natočí pitomost, tak lidi na ni půjdou. Co víc k tomu dodat.... 40% (06.11.2012)

"Proč mě pořád přepadávaj ?? Vypadám jako boháč ??" ;) Uvědomíme-li si, že ani oba dva předchozí snímky si nekladly jiné cíle, než se stát naprosto nenásilnou oddechovou podívanou, která se však alespoň v mých očích stala kultovní, především dík neokoukanému australskému sympaťákovi, komiku Paulu Hoganovi, který s Hulkem Hoganem navzdory společnému rysu poněkud bizarní hollywoodské postavičky nemá vyjma jména nic společného, zákonitě nevidím jediný důvod, proč tento snímek tak zatvrzele zavrhovat.. Zdá se, že to kouzlo a atmosféra prvních dvou filmů poněkud vyčpěly, ačkoliv ta úvodní velmi povedená pasáž tomu vůbec nenapovídá, když však následně celý snímek začíná postrádat smysluplnější celistvý příběh a rozpadá se na tu méně, tu více zdařilé scénky, a tak se nabízí vysvětlení spočívající ve faktu, že Hogan prostě jen už pořádně nevěděl, kterým směrem se se scénářem dál vydat, byť tedy ta motivace zakončení jednoho příběhu a rozloučení se se stříbrným plátnem se rozhodně dá pochopit, když se navíc představitelé Micka a Sue dali dohromady i ve svých civilních životech, a tak nakonec Krokodýla Dundeeho v Los Angeles ani nelze vnímat jinak než jako shledání se starými známými, které určitě oceníte pouze tehdy, patříte-li mezi příznivce předchozích dvou snímků.. Hogan se jednoduše jen nedokázal oprostit toho Mickova sympatického buranství, které v kontrastu s civilizovaným světem tak výborně fungovalo především v prvním zástupci této série, a s nějakým charakterovým posunem svého hrdiny se vůbec neobtěžoval, což buď prostě vezmete jako fakt nebo budete ve svém hnidopišství intelektuálního diváka nesmírně trpět.. Takže nakonec Crocodile Dundee in Los Angeles rozhodně platí za vůbec ne špatnou, hodně slušně nahláškovanou komedii, jíž vedle Paula Hogana s Lindou Kozlowski nejvíce sluší především postava stejdy Jackoa v podání Aleca Wilsona a soundtrack Basila Poledourise, který však s tím předchozím geniálně jednoduchým Petera Besta prohrává na celé čáře !! Australský režisér Simon Wincer, který třeba zachraňoval Willyho, rozhodně nic nezkazil, jako zdatný otřískaný rutinér z daného tématu v dané situaci zřejmě vyždímal maximum, které však nikoho nemůže nijak urazit.. (08.07.2014)

Druhým dílem to snad mělo vše končit, ale producenti chtěli z bushmanského tématu ještě něco vytěžit, což se jim snad i podařilo, ale divácky přitažlivý už tento vcelku trapný paskvil rozhodně není. Je mi to líto právě pro ty dva předchozí díly, které měly vysokou úroveň. Zde už se jen omílají staré věci dokola a snaha o další vtipné scény s nezkušeným domorodcem ve velkoměstě už jaksi nefunguje. Mike už je zkrátka příliš dlouho ve spojení s tímto moderním světem, než abychom ještě uvěřili, že je z něj celý paf. Zápletka také nic moc, herecké výkony slabší. Celé se to zkrátka nepovedlo. 50% (02.07.2014)

Nepovažuji za příliš šťastné, že humor byl postaven na infantilnosti hlavního hrdiny, takovou podbízivost americkému publiku si Mike fakt nezaslouží. Své světlé chvilky film měl, ale nebylo to nic, co už jsme neviděli v podobném ladění v předchozích dvou dílech. Zvláštní, že Linda stárne, ale Paul ne. (09.02.2019)

Ahoj Miku! Ahoj Jacku! Kde máš loď? Tam. U dna. Kde se tam vzala? Stáhnul ji krokodýl. Stáhnul ji? A jak byl velkej? Takhle! --------------Tendence třetích dílů, ať navazujích okamžitě či po dvaceti a více letech, bývají spíše směrem dolů. Krokodýl mě ale nezklamal. Drží si stále svou laťku humoru a jistého kouzla osobnosti, které má už jen Indiana Jones a James Bond. (07.12.2010)