Bohem zapomenuté děti

Mohly to snad být i 3* za herectví, ale to bych se nesměl dozvědět, že Marlee Matlin má ke stvárnění hluchoněmé jaksi přirozené dispozice... Chjo, taky máte tak strašně rádi filmy, kde je nade vše jasné, že po počáteční zamilovanosti a idylce přijde roztržka, rozchod, nějaký ten čas zoufalého osamění a nakonec šťastného znovuspojení? Kde vůbec nic nepřekvapí? Filmy, které se zpočátku tváří jako Dead poets society a přitom tohle téma bez jakéhokoliv využití opustí? (05.05.2010)

Film se jmenuje Bohem zapomenuté děti. Je to hezký název a právě scény s těmito dětmi považuji za to nejlepší, co film přináší. Je to jakási variace na Společnost mrtvých básníků, můj nejzamilovanější film; při scéně, kdy (SPOILER!) hluché děti tančí na školní akademii na hudbu, mi běhal mráz po zádech. Tato příběhová linie ale bohužel tvoří jen odhadem takových 20% celkové stopáže, po zbytek filmu sledujeme už nikoli tak silné ani zajímavé nadbíhání učitele hezké hluchoněmé dívce Sáře. Herecké výkony Hurta a Matlinové jsou výborné, a tak se i na tuto linii dá dívat, ale ze slibně rozehraného dramatu o výchově postižených dětí se vyklube typicky romantické ,,má ho ráda? / nemá ho ráda?". A hluchoněmé děti jdou jaksi stranou, jejich příběh není ani důstojně uzavřen, což si určitě nezasloužily. (24.01.2012)

Tento film povie o hluchých ľuďoch a ich svete naozaj dosť. W. Hurt i sympatická M. Matlinová herecky výrazne dominujú a prinášajú nám ľudský príbeh z pomerne uzavretej komunity kdesi na americkom zapadákove. Film je ako život sám, občas vážny i vtipný, pobavia hlavne prvé komunikačné úspechy hluchých žiakov, ktorí majú problémy aj rečou. Asi to platí všeobecne, že najskôr sa človek naučí hrešiť...Vo filme zaznie i malá pocta Arnoldovi Schwarzeneggerovi a to rovno z úst W. Hurta, ale my všetci vieme, že Arnie je v prvom rade Terminátor a až potom herec. Kópia filmu odvysielaná na STV2 mi prišla ako kinozáznam. Strašné škrabance na obraze, také nevidíme ani na 60 ročných filmoch a celkovo naozaj biedna kvalita. Bavíme sa však iba o technickej kvalite, tá filmová tam rozhodne je. 80%. (24.01.2015)

Jeden z nejkrásnějších filmů, klasickým způsobem klade důraz na význam tolerance a porozumění v lidských vztazích. Nedefinuje tělesný handicap jako cosi, co by mělo vyvolávat soucit, naopak představuje své hrdiny jako plnohodnotné lidi, jejichž postižení je jen jedním ze znaků jejich osobnosti. Pro hluchoněmou Marlee Matlinovou byla role Sarah filmovým debutem a získala za ni oskara. (26.12.2016)

Ve své době asi zjevení, protože o problematice neslyšících se moc nemluvilo. Když se dnes na film dívám, vidím všechna ta scenáristická klišé a mrzí mne, že film vlastně nemá čím překvapit. Ono jde v hlavní podstatě jen o romantický film, jenž je světem neslyšících jen ozvláštněn. Hlavní hrdinka klidně mohla být alkoholička, mít trauma z dětství, že ji zneužíval otec, že má implantované srdce někoho jiného, a vyšlo by to nastejno. Zásady podobného scénáře jsou zde jasně rozeznatelné: nejprve seznamování, postupné sbližování, pak konflikt (zde podle mne zcela nesmyslný), a nakonec pochopení, odpuštění a usmíření. A děcka zahrají skvělé představení, klobouk dolů. A rovněž mne mrzí, že podobně vedený styl filmu je kapesníčkový a chtěně dojímací. (26.06.2017)