Polibek pavoučí ženy

Snímek s pozoruhodnou atmosférou. Zároveň velmi drsný i velmi jemný, velmi ošklivý i velmi krásný, velmi smutný i velmi vtipný. S tímto filmem je to vlastně stejné jako s výkonem Williama Hurta - nevíte, co si myslet; zda ho odsoudit nebo politovat, odkopnout nebo obejmout... To, jakým způsobem Hurt vytvořil komplexní postavu, která vás v každém svém gestu zároveň irituje a zároveň vybízí k soucitu, se dá skutečně nazvat hereckým mistrovstvím. S filmem mám jediný problém, a to je mé příliš vysoké očekávání. Když jsem slyšel, že jde o legendární brazilský snímek s queer tématikou, který se jmenuje Polibek pavoučí ženy, obsahuje snové sekvence a byl podle něj vytvořen muzikál od fantastické dvojice Kander - Ebb, čekal jsem, že půjde o nekonvenční surrealistickou podívanou; něco mezi Timem Burtonem a Priscillou, královnou pouště. Trochu mě tedy zklamalo, že jde vlastně o dost klasicky vystavěné konverzační vězeňské drama, kde se 90% stopáže odehrává v jedné místnosti. I přesto jde ale o výjimečný a dojemný film o těch nejbizarnějších podobách lásky. (09.11.2015)

Film, ktorý sa takmer celý odohráva vo väzenskej cele, z ktorej jediný únik je únik do sveta fantázie, v tomto prípade do sveta gýčového filmu. Žiaľ, ani ten únikový svet nie je o nič zaujímavejší ako prostredie tej malej cely, takže som pri sledovaní prežíval takmer 2-hodinovú nudu. Jediné, čo ma z nej vytrhlo, bolo pár okamihov týkajúcich sa hnutia odporu a potom ešte výborný záver. Mimo toho už môžem pochváliť akurát skvelý výkon Williama Hurta v neobvyklej role (Oscar), ten ma ešte nikdy nesklamal. Okrem jeho nezáživnosti mi na filme prekážala aj tá všadeprítomná strojenosť a umelosť, mám pocit, že musel byť zastaraný už v čase vzniku (nič na tom nemení ani tá prelomovosť ohľadom homosexuality). Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (21.11.2021)

Nestává se moc často, že by brazilský film zasáhl do oscarového klání. Polibku pavoučí ženy se to svého času podařilo. Komorní drama o zvláštním vztahu dvou vězňů z doby brazilské vojenské diktatury na první pohled nemá běžnému divákovi co nabídnout, protože se odehrává převážně v klaustrofóbním prostoru jedné cely. Politický vězeň Arregui patří k těm odpůrcům režimu, na kterých si tajná policie i vězeňská správa zatím vylámali zuby. Mladý homosexuál Louis se jeví jako dostatečně vydíratelný a manipulovatelný a je proto nasazen do cely jako práskač. Přecitlivělý Louis uniká z nehostinného stresujícího prostředí cely do světa snů a fantazií ve stylu laciných brakových filmů 30. a 40. let. Oba muži přes povahovou rozdílnost k sobě postupně nacházejí cestu a vzniká zvláštní druh přátelství. Klíčovým pro úspěch snímku a jeho emocionální dopad na diváky je soustředěný špičkový výkon Williama Hurta v roli zženštilého Louise, za který herec obdržel dokonce Oscara. Vedle dojemného příběhu o přátelství a (sebe)obětování na mě působí surrealistické exkurze do omamného světa kýčových melodramat plných patosu a sentimentu. Celkový dojem: 90 %. (06.02.2015)

Naladěno jsem měla ihned, Hector Babenco si mě vodil jako marionetku a já se vůbec nevzpouzela.. Komorní drama dvou mužů ve vězeňské cele mě zaujalo na první dobrou a pánové byli skvostní, William Hurt v roli homosexuála fantastický a Raul Julia jako politický vězeň mu zdatně sekundoval.. Přátelství, pochopení, přesvědčení, no a samozřejmě filmy - to všechno jsou i pro mě osobní záležitosti.. (09.02.2022)

Vždy mě překvapí, jak správný režisér dokáže natočit tak působivý film v tak omezeném prostředí.U dvanácti rozhněvaných mužů to byla jedna kancelář, zde je to pro změnu jedna cela.Čas od času mě ale film nudil, a občas mi některé rozhovory neseděly, nebo přišly i zbytečné .....ale v podání excelující ústřední dvojice se nemohu ani příliš zlobit, přičemž William Hurt knockoutoval všechny ostatní filmové homosexuály. (06.09.2009)