Polibek pavoučí ženy

Film, ktorý sa takmer celý odohráva vo väzenskej cele, z ktorej jediný únik je únik do sveta fantázie, v tomto prípade do sveta gýčového filmu. Žiaľ, ani ten únikový svet nie je o nič zaujímavejší ako prostredie tej malej cely, takže som pri sledovaní prežíval takmer 2-hodinovú nudu. Jediné, čo ma z nej vytrhlo, bolo pár okamihov týkajúcich sa hnutia odporu a potom ešte výborný záver. Mimo toho už môžem pochváliť akurát skvelý výkon Williama Hurta v neobvyklej role (Oscar), ten ma ešte nikdy nesklamal. Okrem jeho nezáživnosti mi na filme prekážala aj tá všadeprítomná strojenosť a umelosť, mám pocit, že musel byť zastaraný už v čase vzniku (nič na tom nemení ani tá prelomovosť ohľadom homosexuality). Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (21.11.2021)

Jak plyne čas tak stísněná vězeňská cela, kdesi v Brazílii přestává být tolik stísněná díky Molinovým fantaskním únikům z reality. Jejich společná kobka se stává tím více útulnější, čím více se její dva obyvatelé začínají sbližovat. Škoda nataženější stopáže, protože svižnější tempo by filmu rozhodně prospělo. "It taste like dog piss." 3,5/5 (08.04.2012)

Tento film mi vyhodilo hneď medzi prvými pozíciami, keď som si na stránkach csfd v rebríčkoch chcel pozrieť zoznam najlepších filmov produkovaných Brazíliou. Fakt, že zbožňujem väzenské drámy, ma k pozretiu Bozku pavúčej ženy v momente presvedčil. No nebolo to to pravé orechové a ani oscarový výkon Wiliama Hurta tie dve hodiny viac-menej nudy nezachránil. PS: "Ak máš kľúče k tým dverám, s radosťou Ťa budem nasledovať…inak si budem unikať svojím vlastným spôsobom." (26.05.2009)

Nestává se moc často, že by brazilský film zasáhl do oscarového klání. Polibku pavoučí ženy se to svého času podařilo. Komorní drama o zvláštním vztahu dvou vězňů z doby brazilské vojenské diktatury na první pohled nemá běžnému divákovi co nabídnout, protože se odehrává převážně v klaustrofóbním prostoru jedné cely. Politický vězeň Arregui patří k těm odpůrcům režimu, na kterých si tajná policie i vězeňská správa zatím vylámali zuby. Mladý homosexuál Louis se jeví jako dostatečně vydíratelný a manipulovatelný a je proto nasazen do cely jako práskač. Přecitlivělý Louis uniká z nehostinného stresujícího prostředí cely do světa snů a fantazií ve stylu laciných brakových filmů 30. a 40. let. Oba muži přes povahovou rozdílnost k sobě postupně nacházejí cestu a vzniká zvláštní druh přátelství. Klíčovým pro úspěch snímku a jeho emocionální dopad na diváky je soustředěný špičkový výkon Williama Hurta v roli zženštilého Louise, za který herec obdržel dokonce Oscara. Vedle dojemného příběhu o přátelství a (sebe)obětování na mě působí surrealistické exkurze do omamného světa kýčových melodramat plných patosu a sentimentu. Celkový dojem: 90 %. (06.02.2015)

Naladěno jsem měla ihned, Hector Babenco si mě vodil jako marionetku a já se vůbec nevzpouzela.. Komorní drama dvou mužů ve vězeňské cele mě zaujalo na první dobrou a pánové byli skvostní, William Hurt v roli homosexuála fantastický a Raul Julia jako politický vězeň mu zdatně sekundoval.. Přátelství, pochopení, přesvědčení, no a samozřejmě filmy - to všechno jsou i pro mě osobní záležitosti.. (09.02.2022)