Svatební košile

Spíš než dynamický animovaný film jsou Svatební košile sledem pěkně vystylizovaných obrázků, přičemž na dynamičnosti tomu přidává děsivě ponurá hudba a dobře namluvený hlas vypravěče. Dokonce i po těch dlouhých letech od vzniku Kytice má tato báseň sílu a jen při pouhém přednesu přebíhá mráz po zádech. (26.09.2016)

Slibný začátek, dokud se nezačne recitovat. Sterilní přednes obou protagonistů a la "národní umělec v Nedělní chvilce poesie" připomíná spíš povinnou školní četbu než erbenovský horor. Výtvarnu se daří mnohem lépe, ale ani to mě dostatečně nevtáhlo. Proč je báseň sestříhána? Aspoň když už tak dlouho běželi, mohlo dojít na všechny tři odhozy. Notabene, když v pohádkách musí být všechno třikrát. Tak aspoň tři hvězdičky, ale s odřenýma ušima. (16.12.2011)

Erbenovu báseň nebo bych spíše měla říct baladu jsem nikdy neměla moc v lásce, dokonce mě děsila, ale to mi nezabránilo v tom, abych se na ni podívala. Animace byla nádherná. Hlasy obou vyprávěčů skvěle dotvořili atmosféru, která z příběhu přímo odkapávala. Po shlédnutí tohoto kraťasu by musel být Erben přímo nadšený. (23.05.2011)

Vůbec jsem netušil, že takovéto zpracování klasiky existuje. Včera jsem ho náhodou shlédl na CS filmu a musel jsem si ho hned zopakovat na You Tube. Pustit to v dobách vzniku školnímu dítku, o rodičovskou bezesnou noc je asi postaráno. Dnes už je mládež školou povinná patrně podstatně otrlejší, takže hodnocení "horor" by se mohla cynicky vysmát - nevím. V každém případě skvělé připomenutí klasika české literatury a dob, kdy rouhání Bohu či Panně Marii bylo těžkým hříchem, jenž bylo záhodno odčinit těžkou životní zkouškou a soubojem se záhrobními bytostmi. Docela by mě zajímalo, o jakých lidských proviněních by Erben psal dnes.O rouhání těžko, to je jisté..... (14.01.2016)

Klasická Erbenova balada o vině (dívka vydírá Pannu Marii, aby jí vrátila milého z ciziny, a nebo aby si vzala její život) a trestu (někdy smrt není to nejhorší, co nás může potkat ...co takhle doživotní noční můry...). Báseň v plné délce a v nádherných romanticko-dekadentních obrazech J.Kábrta (člověk by asi dnes toužil po úplné animaci) je doprovázena pochmurnou hudbou jednoho z našich nejlepších skladatelů filmové hudby (hned za Z.Liškou) a podmanivými hlasy herců s velkým H. Co více si přát? Tenhle záhrobní příběh je báječným gotickým horrorem. Snad se někdy dočká i důstojného zfilmování s živými herci (poskakující Roden, připomínající pouťovou opičku na gumě, byl všechno jen ne děsivý). (01.06.2013)