Mezi mužem a ženou

Rozdělení obrazu má zřejmě vyjádřit neslučitelnost světů obou hrdinů. Akceptoval bych ho u krátkého cvičení, nikoli u celovečerního filmu. Formální experiment v některých momentech funguje, ale ve spoustě dalších naopak překáží. Přesto i tam kde funguje pouze zdůrazňuje skutečnosti, které by divák pochopil i bez něj. (19.01.2010)

Jedno z tichých překvapení stojících na formálním nápadu a transformaci dvou výborných herců (BTW pokud někdo pochybuje o mojí úctě k Paní Herečce a její ženskosti, může mi kiss my gender;)) do dokonale civilních postav. Příběh jedné noci plné oťukávání, co si k sobě po všech těch společných zážitcích můžeme dovolit, a jestli se nevrátit před tu spoustu let a životních rozcestí, radost pohledět. Vypadá to tak životně, a možná právě proto tak smutně... a váš pocit záleží na tom, jak si odpovídáte na vyřčené i nevyřčené otázky, které se tu předestírají. A k tomu je tu to obohacení "dějové" linky "psychologickou hrou" s ukázkami rozdílnosti vnímání téhož muži a ženami. Zkrátka luxus. Ale upřímně, kdyby to mělo být jen o deset minut delší, bylo by to moc. Není to pro každého, ale je to silný zážitek. 80% (09.04.2013)

Popravdě jsem měla celou dobu co dělat (nemám ráda, když mi něco u filmů utíká:), ale i přesto, že jsem si některé scény musela pouštět nadvakrát, jsem byla po shlédnutí úplně paf. Film mě naprosto odrovnal jakýmsi minimalistickým maximalismem.. V podstatě dva herci a přitom tak velký příběh, který se spolu s rozhovorem pomalounku vine k trpce reálnému konci. Život jako vyšitý. A Helenu prostě miluju. (15.11.2009)

Tohle by byla výborná konverzačka, kdyby se režisér nesnažil být přehnaně originální a nerozpůlil obraz na dvě části, což nepůsobí jako ozvláštnění, nýbrž jako zbytečně rušivý element. Píšu zbytečně, protože hlavní devízou tohoto filmu rozhodně není odlišný pohled muže a ženy, jenž má být znázorněn rozpůleným obrazem. Tou je skvěle napsaná osmdesátiminutová konverzace, která postupně odkrývá minulost dvou hlavních postav a která i díky charizmatu a vzájemné chemii Heleny a Aarona nenudí a má jistý náboj od začátku až do konce. (05.07.2016)

Já snad špatně slyším, tedy vidím! Koho že jsou ty výborné výkony? No mýlka je vyloučená, kompars běžně chválu nesklízí, takže skutečně bude řeč o afektované křeči nositelky nejškaredějších vlasů Hollywoodu, Heleny Bonham Carter a vrozené topornosti s úsměvem leguána, Aaronu Eckhartovi, kteří téměř půldruhé hodiny vedli divné řeči v ještě divnějším obraze v obraze a kdyby mě náhodou oči málo těkaly, tak se do něj z času na čas ještě vetřeli jejich alter ega v mladším vydání s ještě o level nižšími výkony. Těžkopádné vyjádření plochých charakterů o stesku po tom, co se nedá vrátit. (19.02.2013)