Mezi mužem a ženou

Nemasový a netradiční pohled na setkání po letech, o dvojici, která se tak trochu zná. Dva osamělí jedinci se místo radovánek na svatební hostině relativně nudí, takže je logické, že slovo dá slovo a.. Bylo by podlé prozrazovat něco víc, lepší, když o snímku ve filmovém světě neznámého Hansa Canosi nic moc nevíte. Stopáž je na komorní film tohoto typu ideální, zpracování minimálně zajímavé. Scénárista se vyřádil, kloubí humor, satiru, romanci i ironický nadhled, ale obsahově mu k dokonalosti leccos schází. Chybí trochu více citu, takové Linklaterovy projekty Before Sunrise & Before Sunset jím oplývaly!! Ultralevný, upřímný i herecky výjimečný.. ale stále jen na slabé ****.. (13.05.2009)

Konverzační filmy mám hodně rád, ale ne každý to umí výborně nebo dokonale ( as Linklater ). Burton zapůjčil Helenu a je vidět, že Canosa vsadil na špičkovou kartu. Aarona mám rád, ale sem se mi nějak nehodil, z jeho strany tam ta chemie nebyla. Rozdělení obrazu je super, nicméně, bych pokud ho vidíme pořád, ztrácí původní záměr a kouzlo je pryč. Nebýt neklasického (i když vytušeného) konce, asi bych byl ještě tvrdší. (06.03.2009)

Skvělý film...Koukala jsem se hlavně kvůli Heleně, která mne opět přesvědčila, jak je výborná, ale z celkového pohledu také velmi dobrý snímek. Líbí se mi ten nápad, námět, zpracování (strašně se mi líbil rozpůlený obraz). Líbí se mi ten film! A Helena je překrásná. U 4* jsem nicméně skončila proto, že po závěru jsem se cítila tak nějak divně, v podstatě: "Tohle je konec? Tam přece ještě něco chybí!". (31.12.2009)

V reakcích a recenzích mnohdy vzpomínané "Before Sunrise" a "Before Sunset" jsou pro platoniky, "Mezi mužem a ženou" je pro realistické romantiky – to není snaha o poetismus, ale přesný popis filmu, jehož jádrem je již několikrát realizovaný příběh setkání dvou dříve zamilovaných lidí po letech. Zde však dostává novou energii díky onomu realisticky romantickému pohledu a také originálnímu vyprávění. Rozdělení rámu na dva obrazy je využito k naznačení distance mezi oběma postavami, které jen zřídka přecházejí do prostoru druhého, ale také k vytváření kontrapunktu k hlavnímu dění. V klíčových chvílích se v jednom z obrazů přestřihne do minulosti postav, na jejich současné partnery či na nevyřčenou a pouze v hloubli srdce či mysli strašící vizi, toho, jak by si on či ona představovali vývoj situace. Míra vhledu do dění a naprosto přesné dialogy i jemné nuance gest, výrazů tváře a detailů, které se staví ústřední dvojici do cesty, jsou výmluvně přesné a svým oproštěním od idealismu, ale současným setrváním v maximální empatii neskonale uhrančivé. Nemalý vliv na tom mají úchvatní hlavní představitelé, kteří při balancování na různých emocionálních pólech působí nevídaně bezprostředně. (06.10.2009)

Film jsem dostal za úkol v rámci výcviku v ženské duši. A tak se teda sám sebe ptám, proč to tak je, proč každý scénář, který napíše žena končí tak, že hlavní hrdinka odmítne nějakého muže, kterého kdysi milovala. Neobvyklý způsob snímání je jako experiment zajímavý, ale brzo člověka začne spíše obtěžovat, protože často přemýší nad tím, jak je to uděláno a jak daleko od sebe se herci fyzicky vyskytují a tak. Stručně řečeno, jde o dost neelegantní a krkolomný způsob jak dostat diváky doprostřed rozhovoru a jak demonstrovat nemožnost autentické komunikace a autentického proživání mezi SPOILER. (01.02.2011)