Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Být šťastným – to je to pravé životní dobrodružství... Příběh podle světového bestselleru Johna Irvinga začíná v roce 1944, kdy se zdravotní sestra Jenny (G. Closeová), co se nechce upsat manželství, ani být nijak vázaná na muže, vyspí s umírajícím vojákem T. S. Garpem, aby počala dítě. Z tohoto aktu vzejde syn pojmenovaný po otci Garp (R. Williams), který své dětství prožívá s matkou na univerzitním kampusu a sní o tom, že se stane pilotem jako jeho otec. Poté co vyroste, se však rozhodne stát spisovatelem a odejít do New Yorku. To namotivuje i matku, a ta začne psát o vlastním životě. Její debut se svérázným pohledem na život a sexualitu se stane hitem a feministickým manifestem, co z Jenny učiní kult. Garp se také snaží, ale jeho knihy nejsou ani zdaleka tak úspěšné jako ty matčiny, z jejíhož stínu se není sto vymanit, to mu však nijak nebrání hledat životní optimismus a užívat si života, tak jak to jen jde, i přes nástrahy osudu… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (235)

topi 

všechny recenze uživatele

Nezaujalo, nenadchlo, nebavilo. Moc mě nesedí ani herectví Robina Williamse, které mě připadá furt na jedno brdo. Film jsem shlédnul v dabingu a ten mě taky nenadchl, jeden hlas daboval třeba tři postavy a to ve více případech, že to bylo velmi špatné. Ani už nemám chuť si film pustit v originálním znění a to je taky špatně. Sorry. ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

George Roy Hill, který se proslavil nestárnoucími klasikami jako "Butche Cassidy a Sundance Kid" a "Podraz" se spojil s -v té době ještě nepříliš známým- Robinem Williamsem aby natočili neobvyklý příběh o neobvyklém chlapci s neobvyklou matkou a vznikl z toho velice neobvyklý film, který je občas až škodlivě zvláštní. Williams sice prokázal herecký talent (v tomto případě ten nekomediální, který ho později proslavil, převážně u kritiků) a Glenn Close je úžasně divná (o Lithgowovi, kterého jsem poznal až ke konci filmu nemluvě) ale film je až zbytečně dlouhý a pomalý natolik, že mu to zbytečně škodí. O neobyčejných životech, neobyčejných lidí bylo natočeno mnoho lepších filmů (často mě při sledování napadal Forrest Gump a popravdě vůbec nevím proč). ()

Reklama

uiu 

všechny recenze uživatele

Na začátek musím říct, že původní Irvingovu knihu neznám, takže nevím, jak moc se liší od filmu. Na film jsem se odhodlala podívat, protože je to oblíbený film jedné mojí známé, která jej neustále vychvalovala a neustále všechno přirovnávala: "To bylo i v Garpovi." Takže jsem se na film těšila... První, co mě znechutilo bylo přehnaně feministické zaměření filmu. Matka našeho hrdiny Garpa je konzervativní feministka, podle které jsou muži jen zvířata a ženy vykořisťované chudinky. Sám mužský hrdina je zobrazován jako chlípné prase bez citů a svědomí, kdy podvádí svou manželku a lže jí do očí, zatímco když ona si najde milence, má šílené výčitky. Minuty filmu ubíhaly a ubíhaly a já se nudila a nudila a nepřestával mě udivovat sexuálně tabuistický záměr filmu - sex na louce, orál v autě a do toho zástupy feministek. Můj osobní pocit filmu je hrůza a zděšení, kdy z přirozeného dělají něco zakázané a odporné. ()

Mrkvič 

všechny recenze uživatele

Famózní příběh o takovém rodu donucených spisovatelů. Zezačátku je to prostě kouzelný se špetkou hlášek, jak mamina "znásilnila" chlapíka před smrtí, aby měla dítě, a protože mu furt stál. Nádherný humor, skvělý herci, ale druhá polovina už se trochu moc vleče. Konci už musí podlehnout každý, kdo propadl všem těm milým a lidským postavám. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Možná jsem tohle dílo nepochopil, ale připadalo mi to docela jako blbost. Od začátku jsem se u toho nudil, ale myslel jsem si, že až hlavní postava konečně vyroste a tu dospělou verzi bude hrát Robin Williams, tak to třeba zachrání on. Ale nezachránil to. Jestli jsem ve filmu našel možná 3-4 vtipný momenty, tak je to moc. Vidět tenhle film je ztráta času a horko těžko jsem to vůbec dokoukal. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (8)

  • John Irving komentoval první pokus převést jeho knihu "Svět podle Garpa" na filmové plátno slovy: „Nevadí mi, co tam dali, ale to, co vynechali. Je to jako by hodili rodinu do pračky, ale čekal jsem neco horšího.“ (Zuzanka.R)
  • Matka Johna Irvinga nebyla v době jeho početí vdaná a sám Irving nikdy nepotkal svého otce. Kdykoliv na matku naléhal, aby mu o něm něco vyprávěla, odešel s prázdnou. Začal jí tedy vyhrožovat, že si bude muset okolnosti svého početí vymyslet. Matka ho k tomu vybídla. Výsledkem je kniha „Svět podle Garpa“. (HellFire)

Reklama

Reklama