Drakobijce

Pravá syrová pohádka o drakovi, který nemluví a je tak zlý a zvířecký, jak drak má být. Losování mezi dívkami, obětování, starý kouzelník, jeho mladý učeň, třesoucí se jeskyně, podivná princezna, která se sama obětuje a konečný souboj s drakem útočícího z nebe: co víc si od středověké pohádky při níž mrazí přát. (25.07.2005)

Dodnes si pamatuji rozruch, způsobený uvedením filmu v premiéře na Nově v neděli odpoledne, kdy byl avizován jako pohádka pro děti. Díky krapet zavádějícímu zaškatulkování drsnější ladění a naturalismus některých scén pár dítek nerozdýchalo a jejich rodiče pak televizní kazatelnu Volejte řediteli zahrnuli zděšenými, ba možná až výhružnými dopisy. Uběhlo čtvrt století a v dnešní pohádkově (a vlastně i dospělejší fantasy) vyměklé době působí Drakobijce jako živá voda a balzám na (cynickou) divákovu duši. Příběh je dosti temný, hrdinové nejsou neprůstřelní a nedaří se jim vše včas splnit a každého zachránit. Hlavní hrdina Peter MacNicol je sice (alespoň z počátku) trochu jelito, ale sympaťák, jeho vyvolená Caitlin Clarke moc krásná a záporák John Hallam parádně démonický. Drak je skutečně děsivý a triky na svou dobu zdařilé. 85%. (27.12.2020)

Nápaditá a především napínavá podívaná. Čekal jsem něco naivního a tady plno překvapivých zvratů...hraní si s očekáváním a důkaz toho, že ne každý drak je hodný jako Draco...obzvlášť jistá naturalističnost na pohádkový, či chcete-li fantasy příběh, byla trochu šokující....mám na mysli žeroucí dráčata. MacNicol jako nafoukaný čarodějův učedník překvapil a potěšila malá role Iana McDiarmida. A i efekty ušly. Na tu dobu. :-) (05.01.2018)

Škoda typicky osmdesátkového přepáleného závěru, kde se plácá efekty jen pro efekty a nic z toho. Především v první polovině jde ovšem o výtečnou fantasy pohádku, která oproti mnoha tehdejším (a že jich bylo) žánrovým bratříčkům sympaticky vsadila spíše na temnou stránku. Být to podstatně kratší a umírněnější, tak Drakobijce nemusel zůstat ve stínu právě těch svých dodnes nezapomenut(eln)ých bratříčků. (22.05.2012)

Oceňuji, když je drak z plastelíny a ne dítě softwaru. Oceňuji, když se Fantaghiro a Valerian změní v pěknou holku. Oceňuji, když je Tyrian od pohledu drsnější než ocelový kartáč. Oceňuji, když dračí mládě ohlodává princezninu nožku. Neoceňuji, když tu skoro nikdo neumí pořádně hrát. Neoceňuji, když je hlavní hrdina kudrnaté střevo. Neoceňuji, když ve filmu nezní hudba, ale jakési pazvuky (a pod nimi je ještě podepsán hudební skladatel). Neoceňuji to černobílé a naivní vykreslení křesťanů, působících jako zkouření hippies. A už vůbec neodpustím, že film postrádá napětí a gradaci. Spíš působí jako milé ochotnické divadlo. A to byl potenciál dost velký....... (05.07.2012)