Portrét šílenství

Ze začátku to vypadá jako mix Volného pádu a Klubu rváčů (upgradovaná verze pro týpky ve středních letech), bohužel časem se děj trochu rozplizne a i přes téměř seriálovou stopáž jsem se chvílemi neubránil nudě. Přesto se nejedná o film, který by se měl zcela propadnout do zapomnění. Pro mě vždy nepřílíš sympatický Macy zahrál rebelujícího kravaťáka velice dobře (zejména jeho finální proměna ve zkušeného mukla byla neskutečná), potěšily mě i známé tváře ve vedlejších rolích (Stiles, Mantegna, Woodbine). (31.03.2017)

Je to trochu rozporuplný film. Na jednu stranu dobře zahranej (Macy) a promyšlenej. Myslím, že duševní onemocnění obvykle začíná ztrátou odstupu, tak jako tady. Ať už je to příčina, nebo důsledek. A ať už příčina toho je jakákoli. Prostě a jednoduše, když vám kartářka řekně, že "nejste tam, kam patříte", a vy cítíte, že je to pravda, tak v případě příčetnosti nejprve začnete přemýšlet, kde se stala chyba a jak z toho ven. Nepošlete hned manželku do prdele a nepůjdete za děvkama proto, že vám to řekl nějakej filosofovožrala v baru. A přesně takovej odstup hlavní postava postrádá. Ale je to obchodník a z businessu by se pomátnul kdekdo. Ten film je podle mě dobrej a realistickej. Ta realističnost je ale asi jeho největší problém. Divák chce prostě víc. Z toho důvodu přimhouřím oko a přikloním se k trochu lepšímu hodnocení, když už jsem na vážkách. PS: Happyend už mě dlouho takhle nepobavil. V souladu s finální filosofo-debatou, osud ho prostě dovlek tam, kam patří. Akorát ta mrtvá holka to holt odnesla. Ale když si tahá domu magory... Tak je vlastně asi taky tam, kam patří. (21.10.2019)

Miško od Douglasov vo svojom Voľnom páde sa jednoducho naštartoval a potom išiel ako píla až do neuveriteľných otáčok celým filmom a celým mestom. Vilko Há Macy(k) nám tu vychladol po dvoch tretinách a ľahol ako taška. Strata tempa je citeľná a tak nielen chudobný, ale aj predvídateľný záver nezachráni ani Vilkovo skvelé herectvo, ani filozofické bla-bla-bla. Tento portrét nie je až taký výstavný kus. Sevntyfájv. (28.05.2009)

Jestli jsem se s nějakým filmem za poslední rok pro mě nečekaně naprosto minul, byl to tenhle. William Macy pod vedením hororové persony Stuarta Gordona a scenář z pera Davida Mameta, jednoho z nejrespektovanějších scenáristů současného Hollywoodu? Nezvyklé spojení...fajn, těšil jsem se moc! A byla to studená sprcha. Ješte zhruba tak první třetinu film držel nad vodou sympatický politicky nekorektní přístup k některým postavám a Macy, na kterého se dobře dívá, i kdyby vám na plátně celou dobu předčítal z telefonního seznamu. Počínaje neskutečnou (ve špatným slova smyslu) společnou scénou Edmonda s Glenn jsem přestal věřit všemu, co se v příběhu děje, slova NEPŘIROZENOST a NEUVĚŘITELNOST to dobře vystihují. Ať jde o vývoj hlavní postavy, jednotlivé scény, u kterých by si člověk krk ukroutil a hlavně - tak šroubované, nepřirozené dialogy jsem ve fimu už dlouho neslyšel, včetně filozofování dvou muklů v cele v samém závěru (vážně jsem nevěděl, jestli se mám smát, nebo plakat). 76-minutová filmová tortura, možná z mé strany nepochopená, ale v tomhle případě mě to snad ani nemrzí..... (09.01.2007)

"A teď už ho vyndej!" Ještě jsem neviděl film, v němž by William H. Macy hrál sympatickou roli. Svým způsobem tomu filmu rozumím, občas sice trochu mlátí prázdnou slámu a teatrálně žvástá, ale jistým způsobem hlavnímu hrdinovi rozumím. Vcelku zajímavé obsazení. Škoda, že Julia Stiles nedostala více prostoru. 2.5* (16.05.2020)