Posedlost

"Viděl jsem strašlivě špatný film: Posedlost, směs hororu, detektivky, násilí, satanismu a kdoví čeho ještě. Hnus. Prachy, prachy, prachy... Nic skutečného, pravdivého. Ani krása, ani pravda, ani upřímnost, nic, jen aby z toho byly prachy... Dívat se na to je jako mučení..." Andrej Tarkovskij, Deník 1970-1986, Větrné mlýny, Brno, 1997, str. 371:  ...po deseti letech dospívání jsem znechuceně vypnul opakované shlédnutí Nostalgie po asi dvaceti minutách jako překombinovaný intelektuálský žvást, zatímco Posedlost mi dnes přijde jako Čin. (03.12.2010)

Popravde receno, moc nevim, co si o tom myslet. Film ze zacatku pripomina takovy psychologicky drama o rozpadu manzelstvi, kde se on a ona neustale hadaj, porad je nejakej rev a po pul hodine uz to zacne bejt otravny. Jenze nekdy po ty pul hodine se taky zacne konecne neco dit. Jenze je to desny psycho, kde se postavy chovaj nelogicky, cely je to zmateny, kolikrat jsem nechapal, co se to deje a obcas si to hraje na umeni. Navic tady neni snad jedina normalni postava, vsichni se chovaj jak magori, neustale se bud chechtaj nebo rvou, maj sileny vyrazy, neustale hazej telama a klepou se, jak kdyby meli zachvat a fyzicky si ublizujou. Navic se to odehrava v nejakym naprosto vylidnenym meste, takze videt nekoho krome hlavnich postav na ulici je skoro az zazrak. Jenze ackoliv jsem to moc nepobiral a postavy jsou naprosty silenci, zaroven se filmu neda uprit hodne sugestivni atmosfera, radne nechutny zabery, naprosto dokonaly triky a to i podle soucasnejch meritek a hlavne genialni herci, kde Neill pravdepodobne dostal jednu z nejvetsich hereckejch prilezitosti a stoprocentne ji vyuzil. Takze vlastne ani nevim, jestli se mi to libilo nebo ne, ale rozhodne to bylo hodne pusobivy. (15.11.2010)

PSYCHO,PSYCHO,PSYCHO,...................PSYCHO.Sam Neill hraje tak,jak nikdy ale z Isabelly Adjani mi doslova běhal mráz po zádech.Jeden z nejlepších výkonů jaké jsem kdy u hereček viděl.Opravdu famózní herectví.118 minut psychonátlaku,který nemůžu hodnotit jinak než plným počtem.Tohle nejde slovy popsatTo se musí vidět.DOPORUČUJU. (19.05.2015)

Horor sledovat a to především Isabelle Adjani a její hysterické herectví. Nechápu, proč vůbec vznikla takováhle šílenost bez děje, ve které se celou dobu jenom ječí, vraždí a souloží. Většinu scén jsem buďto trpěla nebo mi přišly nechtěně vtipné. Zezačátku jsem měla pocit, že sleduji film o drogově závislých ale ne, v tomhle filmu jenom nikdo není normální. Je mi upřímně jedno, jak moc velké je to umění, a jakou symboliku v tom můžeme nalézt, protože tenhle film je v prvé řadě naprosto nesnesitelný a scény s Isabelle Adjani dvojnásob. (16.12.2012)

Výborná šablóna nastavená v nadzmyslovom svete, ktorým dokonalým vyvrcholením je prapodivná materinská kaša zväzujúca samotnú fyzickú osobnosť. Možno som ale očakával trochu viacej od primárnej myšlienky filmu alebo aspoň akési prekvapenie z druhej, tretej vlny, ktorá by okrem skvelých herectiev a Nuyttenovej náročnej pozície pri vytváraní nestranného subjektívneho videnia v prekypujúcom šialenstve rozkladu rodiny. Takisto prízvuk evokuje skôr dokonale čistú podfarbivosť anglického jazyka a nie jej vulgárnu podobizeň a explicitný výrazový jazyk naopak násilie nevie za každých okolností pozdvihnúť, ale skôr relativizovať. Každopádne, snímok má neobyčajné kvality a zarezonuje na dlhšiu dobu. (19.05.2017)