Pusinky

Nejrealističtější a nejlepší český i československý film o mladých dospívajících lidech. Skvělá kamera, střih i režie. A hlavně úžasné herecké výkony všech tří holek v hlavních rolích i sympaticky udělaný casting vedlejších rolí zdobí tento film. Bohužel o takových 15 minut delší než by mělo. Druhá polovina se místy děsně vleče a je sakra natahovaná. 70% (08.04.2007)

V rámci propagace filmu Pusinky jsem viděl rozhovor s Karin Babinskou a následný trailer/sestřih filmu. Měl jsem jasno..další špatná teenagerská "komedie" typu Panic je nanic. Asi po měsíci jsem však četl recenze a pár kamarádů mi tento debut Karin Babinské doporučilo. Při první vhodné příležitosti jsem neřekl 'ne' a už jsme s přítelkyní seděli v kině. :) Klasické představení herců (v tomto případě hereček:) na začátek, zdlouhavý rozjezd..pomalu se mě začínala zmocňovat nuda. To naštěstí po pár dalších minutách pominulo. Těžko popsat, co jsem v tom kině zažil. Bylo to 'jiné', dynamické. Byla to road movie, ale přesto působila přirozeně česky. Vymkla se z klasického rámce vystavění děje - namísto postupného budování atmosféry a závěrečného rozuzlení se mi dostalo mnoha surových momentek jdoucích za sebou a končících smířením. (08.07.2007)

Chuťovo sladké a krehké. Zdanlivo nezávislé a naoko samostatné pusinky si vo filme Karin Bábinskej užívajú svoj trip, v ktorom svoju dočasnú slobodu nedokážu spracovať a použiť účelne. Záujdu do krajností, zažijú príjemné i nepríjemné a v tejto atmosfére sa film aj končí. Pre mňa to bol len obyčajný reálny príbeh o vývojových podnetoch, iskrivých pokusoch a omyloch veku primeraných. Žienky boli herecky uveriteľné. Tento film je lepší priemer a v prvom rade vyžaduje divácku empatiu a chuť pochopiť rozpačitú a premenlivú psychiku násťročných... (07.07.2008)

Před filmem by měli uvádět varování: "Než si Pusinky pustíte, tak schovejte všechny ostré, tupé, divné, žluté i růžové předměty, zabedněte okna a přikurtujte se ke křeslu." Proč? Protože ten film je depka ve fyzický podobě. Pořád tam někdo bulí, hulí, bulí a chlap je tam vyjádřen třemi typy: zoufalec, debil, zoufalně debilní hajzl. Kouknete na to a chcete se pokud možno rychle zabít. Jo a chybí jim tam čtvrtá, ta nejlepší, skupina mužů: Sonnery (19.01.2009)

Mé pocity při sledování filmu oscilovaly mezi třemi a pěti hvězdičkami, film zůstal ve všech záměrech tak na půl cesty, každopádně jistou hloubku má, takže je jasné, že kdyby takhle vypadali všichni ti "konkurenční" klučičí Raťafáci, vypálil bych jim bez váhání 80%. Moje výtky se týkají (hlavně ze začátku) poněkud nepřehledného scénáře a mužských postav, které byly všechny nesympatické (mačo, násilník, trouba), až na jednu čestnou výjímku, onoho čtrnáctiletého bratra, který však vypouštěl z úst věty, vlastní spíše o mnoho let staršímu jedinci. Trošku nevyrovnané, dámy, což? (10.05.2007)