Saw 2

První díl je i přes skutečnost, že se nechává inspirovat jinde, zatraceně povedený žánrový přírůstek, jehož konec je v mém osobním top největších filmových překvapení. Dvojka navazuje schopně a některé pasti jsou opravdu úchvatné. Pokud se však první díl inspiroval Kostkou jemně, druhý už jí vykrádá až nezdravým způsobem. Máme tu mnoho postav, máme tu různě rozmístěné pasti a máme tu naprosto debilní postavu, která otravuje život všem ostatním (ten typ parchanta, kterého byl měl divák nenávidět, nefungoval už ani v druhé kostce). Konec je zajímavý, ale stále se jaksi nedokáži rozhodnout, zda mi připadá dobře nasazený na jedničku a nebo násilně našroubovaný... nejspíše od každého trochu, nicméně šokující překvapení to tentokrát není. Saw II není ani omylem tak dobrý, jako jeho předchůdce, ale jde o slušné pokračování, které má pozici ztíženou především tím, že první díl je "téměř" dokonalý... (28.11.2005)

Scénář: Leigh Whannell, Darren Lynn Bousman .. Ano, byla tam krev. Tak jako v první hře o přežití. Jenže tam nešlo jen o ní, jak si tvůrci upoutávek myslí a bohužel, tohle je pokračování a jednoduše nepřekročilo stín svého předchůdce. Film není vůbec špatný, jen je druhý. Zajímavé nástrahy, psychologie a také pointy se opět dočkáme, sice není tak šokující, ale i tak je velmi dobrá a solidně provázaná s původním filmem. 70%. (13.03.2006)

Slušných 60% - rozhodne to nie je "zlé" pokračovanie. Hodnotenie však závisí od znalosti prvého dielu, ako aj špecifikovania toho, v čom ste videli jeho kvality. U mňa bodovala úderná atmosféra, zaujímavý, v istom smere originálny nápad a záverečná pointa. V rovine ťaživej až klaustrofobickej atmosféry sa Saw 2 bez problémov vyrovná jedničke. Je to opäť dosiahnuté zbesilými, často až videoklipovými kompozíciami, podobnou štruktúrou príbehu (jednička je tu skutočne citovaná permanentne), avšak pozmenenú v dôležitých detailoch (dvojitá os prvého dielu:"nájsť Jigsawa-nájsť obete" sa vďaka jasnej identite Jigsawa v pokračovaní hneď od začiatku sústredila iba na nájdenie obetí). Slabiny jedničky - logické kiksy za účelom gradácie jednotlivých bodov obratu v príbehu sa opakujú aj v dvojke, umocnené slabinou najvýraznejšou - záverom. Zatiaľ čo v jednotke pointa trpela svojou prekombinovanosťou, ešte stále sa dala akceptovať vďaka dôvodom, ktorého Jigsawa viedli k činom. Dvojka tento bonus postráda, pričom prekombinovanosť ostáva. Uvedomenie si hodnoty života bolo zamenené za pomstu, i keď so snahou o jej zakrytie. Malý bezvýznamé plus je ešte za odkaz na Cravena :-) (01.11.2005)

Nesympatické, nezajímavé postavy (s výjimkou charizmatického záporáka, který dostává mnohem víc prostoru, než minule, kdy nám byl tajen), výživné pasti, nudný děj sestávající z pobíhání po baráku, hádání se a lezení do pastí jako dobytek na porážku, béčkové zvraty, zelené filtříky, odkazy na jedničku a samozřejmě závěrečná hudební vysvětlovačka. (06.02.2006)

Už mám ten Saw déle, ale nějaký šestý smysl mi nejspíš našeptával : "Nech to být“ Tady se plně shodnu se svým kámošem Legasem. Film prostě trpí typickým syndromem dvojek, kdy je všeho dvakrát více. Jenomže méně je někdy více. Logika dějových zvratů už je více méně jedno, pokud jsou tyto opravdu blbé. Ten film mě v průběhu sledování přestal zjímat, náznak něčeho překvapivého spolehlivě pohřbila další stupidita. Scéna se stříkačkami ustálila moje hodnocení na dvou hvězdičkách. Naštěstí. (06.02.2006)