Ellie Parker

Snesitelné snad jen pro skalní (mužské) fanoušky Naomi Wattsonové, které potěší, že se svou hrdinkou můžou opájet v dlouhých až nekonečných záběrech, kdy je nebude rušit žádný dialog. Je fakt, že ze sebe vydala hodně a beze zbytku odhaluje svoji duši i tělo, jenomže to nestačí. Nemá to příběh, nemá to atmosféru a je to zoufale nudné. Doporučila bych to snad jako terapii náctiletým slečnám, které sní o kariéře v showbyznysu. Jo, a v druhé půlce filmu nemrkejte, abyste neprošvihli Keanu Reevse. /20. 6. 2010/ (20.06.2010)

Miluju ujeté filmy, miluju filmy, které zachycují běžný život obyčejných lidí a miluju Naomi Watts. Právě z těchto tří důvodů by bylo nefér frnknout nejvyšší počet hvězdiček a básnit právě o dokonalé Naomi (to ale budu i tak). Ellie Parker asi nezaujme každého. Lépe řečeno nezaujme téměř nikoho. Ale pokud někdy nadáváte jako já, na neuvěřitelně trapné výkony herců v béčkových hororech, tak po shlédnutí tohoto snímku už nebudete. Krásná sonda do života budoucích hereckých hvězd (sama Naomi takhle nějak opravdu začínala), u které se čas od času od srdce zasmějete. Snímek je točený dokumentárním stylem a ono se opravdu o jakýsi dokument jedná. Dokument o neúspěšné mladé herečce snažící se prorazit. A snažící se přežít ve městě splněných snů. I přesto, že stopáž má jen hoďku a půl, bude se vám to zdát strašně dlouhé, dialogy vám budou připadat vařené z vody a kamera se bude třepat víc než koala v iglu. Ale dohromady to funguje. Drží to fantastická Naomi Watts (já vás varoval...) a ještě fantastičtější hudba (písničková). Možná nejlepší, jakou jsem kdy ve filmu slyšel. Naprosto dokonale sedne k jednotlivým předělům. Pokaždé se skvěle trefí do nálady. Tohle je film pro čtenáře Bukowského a fanoušky Naomi Watts. Pro ostatní asi neztravitelné. Tři a půl. [červenec 2006] (20.07.2006)

Film na úrovni amatérského krátkometrážního snímku bez perspektivy o jedné herečce, která neví co chce. Některé scény Naomi Watts brutálně přehrávala a přestože ji mám moc ráda, protože je to opravdu dobrá herečka tak fakticky nechápu proč se upsala takové blbosti. Po tomhle mám dokonce pocit (a to si o sobě něják nemyslím), že klidně můžu vzít i já jako naprostý amatér kameru a natočím stokrát lepší film než je tento. A čekala jsem, že Keanu Reeves tam bude alespoň 20 minut ale nestřihl si ani 3 minuty...Ubohé, nudné, smutné, d***ntní....Jakej hlupák to točil a zvučil? Naprostá katastrofa.. Takže jedna hvězda za snahu Naomi. (26.10.2012)

Na mě až příliš zvláštní film o začínající, neúspěšné herečce, která nemá moc štěstí ani v soukromí a navíc funguje jako magnet na zádrhele a trapné situace. Vše sledujeme okem roztřesené, dokumentární kamery a protože je děj docela nevýrazný, tak se nám může zdát, že jsme u toho místo 95 minut tvrdli minimálně dvě hodiny. Jsou tu pasáže, ve kterých jsem se pobavila a zasmála, ale oproti nudnému zbytku jich je opravdu velice málo. Oceňuji Naomi, že si dokáže udělat srandu sama ze sebe, působí sympaticky, přirozeně a jako střelená smolařka byla roztomilá. Také hudba nebyla špatná. Přesto mám pocit, že s tímhle filmem šlápla trochu vedle. Keanu tu s kytarou a svým "jó, jó, díky" podal životní výkon. (03.04.2013)

Scott Coffey nikdy nebude nějak zajímavým filmařem, jeho nezávislé pojetí může někoho až vytáčet. Vytyčil si za cíl „realisticky“ ukázat, jak dnes vypadají nekonečné pohovory, vyčkávání na telefonát a podbízení se filmovým producentům. Za prchavým hollywoodským snem pospíchá Naomi Watts, která své postavě dodává komickou nadsázku, cynismus a hlavně se nebojí být nedokonalá. Chodník slávy na Hollywood Boulevard a Vine Street je zatraceně vzdálený, několik „pravdivých“ momentů se k nám přesto dostává. Ultralaciný kus vznikající na koleni, Keanu Reeves na obalech jen jako vábnička na diváky a skvostná Watts, která by už neměla jíst zmrzlinu. (15.08.2016)