Ellie Parker

Na mě až příliš zvláštní film o začínající, neúspěšné herečce, která nemá moc štěstí ani v soukromí a navíc funguje jako magnet na zádrhele a trapné situace. Vše sledujeme okem roztřesené, dokumentární kamery a protože je děj docela nevýrazný, tak se nám může zdát, že jsme u toho místo 95 minut tvrdli minimálně dvě hodiny. Jsou tu pasáže, ve kterých jsem se pobavila a zasmála, ale oproti nudnému zbytku jich je opravdu velice málo. Oceňuji Naomi, že si dokáže udělat srandu sama ze sebe, působí sympaticky, přirozeně a jako střelená smolařka byla roztomilá. Také hudba nebyla špatná. Přesto mám pocit, že s tímhle filmem šlápla trochu vedle. Keanu tu s kytarou a svým "jó, jó, díky" podal životní výkon. (03.04.2013)

Dnešní lekci na téma Jak chutná neúspěch uvádí Naomi Watts. Je možné být šťastný A současně být herec? Nezávislý snímek z loňského Febia téhle otázce neuhýbá a vypráví až dokumentárním způsobem o strastech jedné bezvýznamné herečky v jednom dni jejího života. Maluje obrazy ze života hmyzu, který přežívá se šváby po oprýskaných obydlích, odkud toužebně pokukuje po chodníku slávy a roli v jakémkoli podřadném filmu s dobrým cateringem. 70% (26.04.2007)

Tak tohle je velmi milé překvapení. Koupil jsem si tenhle film vlastně kvůli Naomi Watts. Když jsem viděl to DVD a označení komedie, čekal jsem nějakej americkej standart s narůžovělým odérem. Bohudík, že jsem se nenechal zmást a to jak vzhledem DVD, tak (jako velice často) víceméně nízkým hodnocením zde. Jedná se o skvělou komedii, která aplikuje mnou velmi oblíbené prvky - nekonveční experimentální styl(někdy jakoby lehce dokumentarní), minimalismus, nápady, herecký prostor a vyníkající herecký výkon Naomi Watts, která zde měla dostatečné místo pro svou exhibici a je také prostá všech typických kýčovitých komediálních prvků. Styl téhle komedie mi spíše přiapadal takový skandinávský. Je vidět, že když se chce, tak označení americká komedie, nemusí být vždy tisíckrát okoukanou přehlídkou tiscíců komediálních klišé (ovšem jak asi spousta místních diváků nejspíš upřednostňuje). Velmi slušný debut Scotta Corffeye, který se v mnohém isniroval (a vlastně nejen insiproval) u Lynche v MulhollandDrive, ale v žádném případě jej nerozkradl. 90% (30.01.2010)

Scott Coffey nikdy nebude nějak zajímavým filmařem, jeho nezávislé pojetí může někoho až vytáčet. Vytyčil si za cíl „realisticky“ ukázat, jak dnes vypadají nekonečné pohovory, vyčkávání na telefonát a podbízení se filmovým producentům. Za prchavým hollywoodským snem pospíchá Naomi Watts, která své postavě dodává komickou nadsázku, cynismus a hlavně se nebojí být nedokonalá. Chodník slávy na Hollywood Boulevard a Vine Street je zatraceně vzdálený, několik „pravdivých“ momentů se k nám přesto dostává. Ultralaciný kus vznikající na koleni, Keanu Reeves na obalech jen jako vábnička na diváky a skvostná Watts, která by už neměla jíst zmrzlinu. (15.08.2016)

Film na úrovni amatérského krátkometrážního snímku bez perspektivy o jedné herečce, která neví co chce. Některé scény Naomi Watts brutálně přehrávala a přestože ji mám moc ráda, protože je to opravdu dobrá herečka tak fakticky nechápu proč se upsala takové blbosti. Po tomhle mám dokonce pocit (a to si o sobě něják nemyslím), že klidně můžu vzít i já jako naprostý amatér kameru a natočím stokrát lepší film než je tento. A čekala jsem, že Keanu Reeves tam bude alespoň 20 minut ale nestřihl si ani 3 minuty...Ubohé, nudné, smutné, d***ntní....Jakej hlupák to točil a zvučil? Naprostá katastrofa.. Takže jedna hvězda za snahu Naomi. (26.10.2012)