Samurai Champloo

Samurai Champloo je pro mě lehkým zklamáním. Hlavní příběhová linie, pokud ji lze takto nazvat, je zde zredukována na naprosté minimum, které čas od času vykoukne ze stínu jednotlivých epizod. Bohužel pro mě tato linie není ani nijak úžasná, je tak jednoduchá a nezajímavá, že v ní kromě onoho hledání není bez provázání s minulostí hlavních postav absolutně nic. Navíc informace o tom, kdo je ten slunečnicovej samuraj, se dozvídáme neuvěřitelně pomalu a hlavně pozdě, přitom to hledání toho samuraje je hlavní hybnou silou příběhu. Kdyby aspoň výsledky toho hledání byly zajímavější, takhle jsou jen stěží uspokojivé. ----- Jednotlivé epizody či dvojepizody jsou tak samy o sobě zajímavější, některé dokonce velmi dobré. Některé jsou hodně vtipné, některé překvapivě vážné a obsahují myšlenky, které bych zde nečekala. Kdyby takový byl celý seriál, dala bych možná pět hvězd. Je fakt škoda, že zde jsou epizody, které působí jako fillery, zejména pak jedna s baseballem je těžce mimo. Je to zarážející o to víc, že v Samurai Champloo není podle Anime Filler Listu žádný filler. Co jsem prošla pár komentářů, někomu vadí hudba. Ano, je netradiční, ale neřekla bych, že se vyloženě nehodí, spíš je to takový střed, kdy tam prostě je, ale není to otravné. Osobně mi nejvíc vadilo to přetáčení ve stylu videokazet a skákání do současnosti. Neohromily mě ani vtipné výklady historie Japonska nebo running gag v podobě soukromého detektiva Manzoua. Od průměrného hodnocení u mě seriál zachraňují skvělá animace, souboje a postavy, o kterých jsem na začátku nemyslela, že bych si je oblíbila, ale nakonec jsem jim i fandila a byla ráda za každou informaci o jejich minulosti i za napojení té minulosti na onu hlavní dějovou linii. 7/10 (24.04.2020)

Pokud se vám pod slovem Samuraj okamžitě vybaví Akira Kurosawa, tak na něj hezky rychle zapoměňte. Jinak byste totiž nemuseli Samurai champloo vydýchat. Tady totiž nejde o nějakou historickou věrnost, ale zkrátka o to být "cool". Vzduchem létají gramofonové desky, šéfové Yakuzy nevylezou ven bez slunečních brýlí a v nočních hodinách ulice tajně zkrášlují sprejeři. Kýč? Ne, nehorázná zábava!!! Kouzlo Samurai champloo ale není ani tak v netradičním pojetí, jako v úžasné ústřední trojici. Charaktery všech tří hlavních hrdinů jsou (mimoto že jsou sakra "cool":)) totiž perfektně vykreslené - žijí svůj vlastní život, zamilovávají se, rozčilují se, spoupeří spolu, závidí si, chybují a navíc každá z nich disponuje nějakou to tajemnou minulostí, kterou v průběhu seriálu pomalu odhalujete. A i když některé díly slouží vyloženě k pobavení (Baseball blues), v jiných narážíte na až překvapivě hluboká a citlivá témata, která byste ze začátku od SCH rozhodně nečekali. Prostě špička mezi anime. (16.06.2007)

Anime už mám nakoukáno poměrně dost, ale zrovna tohle mě docela zklamalo. Animace je sice zajímavá, ale dějově se dá přirovnat k většině seriálům západní produkce. Nicméně hlavně díky skvělé animaci a občas pár vtípkům se na to koukat docela dá i přesto, že občas nevíte, jestli se nacházíte v Japonském Doju, nebo černošském ghettu. Edit: Po shlédnutí dílu s hořícím polem marihuany přidávám další hvězdičku. :D (08.02.2007)

Mé první setkání s anime seriálem dopadlo velmi dobře. Hip-hopu nefandím, ale zde ho nebylo tolik, aby dokázal zkazit požitek z celého seriálu a to i přesto, že jsem zvyklá na poněkud jiné samurajské filmy s Toshirem Mifunem. Jde o klidný oddechový počin, který pobaví, rozhodně neurazí a mnohé přímo nadchne. 9/10 (28.04.2008)

Strašně pěkně vystavěnej příběh, rozvijející se v ideálním tempu. Velmi se mi zalíbili charaktery. Bylo by to na "peť bodou" nebýt toho, že serie obsahuje dva díly, který jsou tam IMHO naprosto zbytečný a ani se netýkají základní dějové linie a taky mi tam dost vadí ten příšernej hip-hop a vůbec celá taková "skejťácká" atmosferá. S myšlenkou, že ve středověkým Japonsku lítali borci se štětcama a malovali na zdi kaligrafický graffity, se stále nemohu smířit. Takže 80%. (04.11.2007)