Star Trek II: Khanův hněv

Velmi povedený Star Trek, jehož sledování mi prakticky znemožňuje Hornerova hudba. Ta je z velké části takřka identická s jeho velkoopusem "Planeta Krull", který sice vznikl o pár měsíců později, ale vzhledem k blízkostí obou projektů je těžké odhadovat, co je spin-off a co originál. Vzhledem k propracovanosti a také tomu, co jsem poznal dříve, zbyl Černý Petr tentokrát na Star Trek. Co také jiného dělat, když vám během filmu permanentně naskakují emoce a obrazy úplně odjinud. Stejně to platí i pro levobočka v podobě pokračování. (16.09.2009)

Popravdě řečeno, od legendárního Khana jsem čekal o mnoho většího frajera - kromě jedné scény (hned té první, v níž se objeví) ve mně nevzbuzoval žádný velký respekt (ta jeho údajná superinteligence mi přijde poněkud pochybná). Vlastně mi ze všech startrekovských hlavních padouchů, s nimiž jsem se zatím setkal (momentálně mám za sebou 5 z 12 filmů), přišel asi nejslabší. Už jen ta "amazonská" stylizace jeho posádky je dost cheesy (holt 80. léta a jejich záliba v nevkusné módě a účesech). O akci tu divák moc nezavadí, rozjezd poměrně pomalý (stejně tak tempo celého filmu) a zápletka dost jednoduchá (což není nutně zápor, spíše varování, aby někdo marně neočekával složitý děj s hromadou zvratů a šokujícími pointami). Napětí sice funguje, ale opravdu znatelné je jen v klíčových scénách. Rozhodně mě potěšily na svoji dobu výborné triky, zato nepříjemně mě překvapil emoční chlad v sekvenci, kvůli níž se film tak proslavil. 70 % (09.06.2013)

|100%| Naprostá spokojenost. Na začátku musím jako tradičně připomenout, že originální sérii, známou ve zkratce jako TOS (The original series) mám rád nejvíc. Přesto vidět filmy po několika letech TOS je pro fanouška staré klasiky velké nadšení. Prvním film nesoucí název: Star Trek: Film (1979) jsem hodnotil 5* (91%). Tam stačilo záživnější pojetí příběhu a něco z TOS - lepší chování a využití postav, ale přesto bylo perfektní. Zato tohle totálně nemá chybu. Jede si to přímočarým směrem, dost to připomíná TOS, ale je to jiné - má to svůj styl. Tradičné narážky Spocka a McCoye, Kirk ve svém živlu, zde jako Admirál, ale přesto řídí lod. Příběh je jednoduchý a zajímavý v tom, že má pozoruhodného záporáka Khana, který se chce Kirkovi pomstít. V jedné epizodě TOS jsme Khana už viděli - tehdy mě zaujal, zde měl aspoň více prostoru. Takže, čekal jsem, že se půjde hned na věc, kdy začne Khan řádit. A ono to šlo hezky mírně, rozvíjelo se to. Bylo to napínavé, dobrodružné a tak dále. Myslím si, že se nedá o Star Treku nějak dlouze debatit. Kdo je velkým fanouškem (osobně se za něj považuji), tak mu stačí málo ke štěstí. Herecké obsazení je skvělé, co k tomu dodávat. Konec mi přišel dosti smutný, ale aspoň dobře sehraný. Akce zde bylo také dost. Hudba se povedla - parádní soundtrack, který obsahoval i motivy z klasiky TOS. Takže tempo a atmosféra - to pomalu houstlo. Čas filmu utekl jak nic - hltal jsem každou sekundu. Nemám co už dodávat. (14.05.2014)

Druhé shlédnutí a zvedám hodnocení na 70%, ale tak tak. Oproti prvnímu dílu je tu už značný posun k lepšímu, dočkáme se i nějakých těch soubojů a normálního (šíleného, pomstou hnaného) protivníka, který mi seděl. Přestože na přesun na Enterprise zase čekáme pár desítek minut, toto čekání je vyplněno zábavnými akcemi - ať už operace Kobayashi Maru (znovu jsem musel ocenit, jak dobrou práci udělali kluci-pánové na Star Treku (2009), zase se dočkáme pár slov ve Vulkánštině a při druhém souboji Enterprise s Khanem dokonce i čehosi silně připomínající ponorkovou bitvu z Pluj tiše, pluj hluboko (aspoň myslím, že to byl on - je to už dávno). (16.05.2006)

Velká legenda mého dětství a rozhodně jedna z nejpovedenějších hvězdných štrapácí pro velké plátno. Po "seriózněji" pojatém startu, který byl z velké míry tematicky i stylisticky ovlivněn Kubrickovou Vesmírnou odyseou (jako mnozí další), takže místo epických bitev předvedl relativně filozoficky orientovaný zážitek v kombinaci s hypnotickým opájením se krásou vesmírných lodí (v rytmu božské Goldsmithovy hudby) a mysteriózní atmosférou, zacílil takřka kompletně obměněný tvůrčí tým na plnokrevné dobrodružství, na spektakulární space operu se vším všudy. Nový režisér Nicholas Meyer přinesl do druhého ST celovečeráku esenci toho nejlepšího ze seriálové produkce, kvintesenci hardcore ST a ukázal, že dokonale rozumí jejím postavám i interakcím mezi nimi. Khanův hněv je vtipnější, napínavější, emocionálnější a melodramatičtější. Avšak rozhodně nejzajímavějším specifikem je to, že se inspiroval jednou ze svých dávných čtenářských lásek a "oficiální" dění na Enterprise i vesmírná klání s Reliantem vymodeloval podle života a způsobu vedení bitev v námořnictvu za dob napoleónských válek. Nutno podotknout, že velmi věrně! James Horner (v počátcích své kariéry) navíc zkomponoval nádherně pompézní, dynamickou partituru, která je zaslouženě počítána k vrcholu ST hudby a naopak trikaři z ILM odvedli úžasně poctivou práci na tricích, které ani dnes - v éře digitálního morfingu - neztratily nic ze svého nostalgického kouzla a "zemitosti". Jedním z důvodů, proč je Khanův hněv tak dobrý filmem, je v neposlední řadě i logicky odvoditelný fakt, že má naprosto výtečného a maximálně charismatického záporáka, jehož konflikt s admirálem Kirkem má ten pravý osobní rozměr (Hitchcock by mi jistě dal za pravdu). Zkrátka Khanův hněv je i po letech výbornou a nenudící záležitostí. Dokonce natolik, že jsem schopen mu odpustit i jisté "osmdesátkové" neduhy a recyklaci záběrů z jedničky ze scény v "suchém" doku. (08.08.2007)