Faktótum

„Ak sa to chystáš skúsiť, prejdi tú cestu celú. Inak ani nezačínaj. Môže to znamenať, že stratíš priateľky, ženy, príbuzných, prácu – a možno aj rozum. Môže to znamenať, že nebudeš tri štyri dni jesť. Že budeš mrznúť na lavičke v parku, môže to znamenať výsmech, škľabenie. Osamotenie, to je dar. To ostatné je skúška tvojej odolnosti, ako veľmi to chceš urobiť a ty to urobíš. Napriek odmietaniu to bude lepšie, než čokoľvek iné, čo si chceš predstaviť. Ak sa to chystáš skúsiť, prejdi tú cestu celú. Tomu pocitu sa nič nevyrovná. Budeš sám s bohmi a noci zahoria ohňom. Namieriš svoj život priamo do dokonalého smeru. Je to jediný dobrý boj, ktorý existuje.“ Patrím k čitateľom, ktorý Bukowského skôr milujú, než nenávidia (najviac sa mi páčil „Poštový úrad“), ale na „jeho“ FAKTÓTUM som sa tešil a zároveň sa ho bál. Nie kvôli Mattovi Dillonovi. Je skvelý. Ale kvôli... Bukowskému. Kto od neho niečo čítal (kto nie, tomu to nevysvetlíte, ja som to skúšal a nedopadlo to dobre), vie. Nevedel som si predstaviť, ako môžu jeho dialógy, monológy, postavy a zápletky, fungovať na plátne. Môžu - a to na jednotku s hviezdičkou. Rozkošne ležérne tempo, výborný Dillon, pôvabné scény, ktoré vás rozosmejú podľa toho, čo ste si v živote preskákali (útek z práce) a, samozrejme, nesmie chýbať sex, alkohol, nadávky, sex, alkohol a chľast. Drogy nie, tie u Bukowského neleteli. Tvorcom sa podarilo vystihnúť ducha predlohy. To sa odzrkadľuje najmä na tom, že Bukowského literárne alterego Hank Chinaski je líčený ako odpísanec, ale so zmyslom pre humor, etiku, „svoju životnú pravdu“ („Kto chce pracovať, robotu si nájde.“ – „No hej... asi budeš mať pravdu.“) a chlapskú spravodlivosť. Ženám rozbije nos, len ak sa zbytočne správajú vulgárne. Osobne ma smršť výpovedí, cigariet, vracania, pijatiky, lúčenia, návratov, sexu, písania a opovrhnutia úspešnými spisovateľmi, zaseknutých vo svojich bublinách, oslovila. P.S. Film je voľne pozliepaný z viacerých Bukowského poviedok (napr. línia s Marisou je adaptáciou poviedky „Vyznanie muža dostatočne šialeného, aby žil medzi beštiami“ z Bukowského poviedkovej zbierky „všetky rite sveta i tá moja“). (06.07.2009)

Tak tohle je dobrý, jenomže mám neodbytnej pocit, že to mohlo bejt ještě mnohem, mnohem lepší. Uvědomuju si, že si to myslím hlavně proto, že jsem docela velkej fanoušek Charlese Bukowskiho a spoustu jeho knížek jsem čet, a proto jsem od tohohle filmu čekal fakt hodně. Předchozí Hamerův film mě navíc dost bavil. Jenže i když je Faktótum vtipný a nikdo lepší než Matt Dillon pro roli Hanka Chinaskiho zřejmě neexistuje, jako celek ten film tak nějak nedrží pohromadě. Je to velká škoda. Myslím, že kdyby si tvůrci dali ještě pár měsíců práci se scénářem, přemítáním, co z Charlese vybrat a jak to použít na plátně a promýšlením výstavby filmu, určitě by to bylo k prospěchu věci. Ale stejně mě to dost bavilo i takhle. (17.11.2006)

Když ono je to s Bukowskim těžké, jeho alterego Chinaski totiž málokdy dělá něco jiného, než že by hrozně chlastal, souložil a hledal neustále nové zaměstnání. Je poměrně složité natočit adaptaci tak, aby zachovala ten zvláštní mix dekadence a bítnictví, která se projevuje hlavně detailním popisem prostředí, které potom odvádí pozornost od prakticky stereotypního a opakujícího se děje. Něco jiného je totiž popsat na několika stránkách vizáž a charakter holky se kterou zrovna Henry spí a žije v malé zaplivané špeluňce, než to potom vidět v jednom záběru na plátně. To je ale prakticky jedno, co mě nejvíc štvalo na filmu byla redukce (minimálního) děje a hlavně charakterů postav, včetně motivací hlavního hrdiny. Když už se Faktótum tváří tak artově a nezávisle, tak by prostě neměl vyvařit třeba důležitou pasáž knihy, kdy Chinaski zabije otrapu na dostizích a následná apatie Joan je věcí, kvůli které ukončí svůj vztah. Nehledě na to, že nevím co vy, ale mě k Bukowskému rozhodně nehraje klavír doprovázený ženským hlasem, ale něco jako Tom Waits. (03.03.2011)

Faktótum jsem četl a není to jediná knížka od Bukowskeho, kterou jsem přečetl. Ve srovnání s předlohou je tahle adaptace rozhodně slabší. Ne, že by to byl špatný film, ale myslím, že to šlo přenést na plátno i líp. Jazyk a styl kterým Bukowski píše je hodně charakteristický, a knihy mají svou atmosféru a ta byla tady jaksi slabší. Hudba dobrá, Matt Dillon svou roli zvládnul taky v pohodě, ale jako celek je to průměr. (25.06.2009)

Ač jsem si nedokázal v roli Henryho Chinaskiho představit Matta Dillona, tak musím říct, že byl skvělý a podoba s Bukowskim mě vyloženě překvapila. Snad jen ty jizvy po akné chyběly. Nevadilo mi, že byl film navzdory názvu "složen" z více Bukowskiho próz (Hrabalovské adaptace tak také velmi dobře fungují), ale měl jsem docela problém s Jan, a to proto, že Bukowski o ženě tohoto jména nikdy nepsal. Jasně, pochopil jsem, že jde o Jane, jeho životní lásku, dá-li se to tak říct, ale ta byla z úplně jinýho těsta, než jak ji zahrála Lili Taylorová, a navíc ještě o nějakých deset let starší než Bukowski. Tohle je od tvůrců vyloženě zbabraný. Také jsem nepochopil ten posun v čase. Ono to sice není až tak znát, ale Chrysler PT Cruiser cca 2000 a PC asi z téže doby na stole v kanceláři přeci jen bouchnou do očí. No ale jinak velká spokojenost. (07.07.2009)