Strašidla z Vikýře

Jedna z těch slabších československých pohádek, nejspíše kvůli scénáři, protože jak už jiní psali, velkých jmen tu najdeme dost. A i když se Rudolf Hrušínský snaží, seč může, a Jana Štěpánková mu zdatně sekunduje, komediálních prvků tu tolik není a občas nevíte, co že chtěl vlastně film dětským divákům říci. I hlavní zápletka je taková všelijaká. Možná by to ještě zachránil zdatnější režisér, protože, ruku na srdce, Radim Cvrček za svoji kariéru nic výraznějšího nenatočil. Ale nestalo se. (22.09.2013)

Na tu dobu jedna z těch moderních filmových pohádek která mě nikdy nějak moc významně nezaujala a nenadchla možná jsem byl už tenkrát přeci jenom trochu náročný divák. Trochu zmatený děj kdy figurka strašidýlka Cvikýře ožije aby následně došlo k napravení vesnického hrabivce a zbohatlíka. Nevim jestli byl účel tohoto filmu pobavit tehdejšího nezkušeného dětského diváka či ho trochu znejistit a uvést do rozpaku a dezorientace. Za roli dědy Malého který to trošku oživil a za hlas J. Bohdalové jakožto strašidýlka Cvikýře dávám nakonec za 2*. (10.06.2006)

Už z dětských let si tento film pamatuji jako dobrý, ale ne vynikající – a stejně na mě působil i dnes. Ubíhá příjemně, často pobaví a maličko i dojme, ale něčím alespoň trochu originálnějším či zajímavějším se chlubit nemůže. Samotné strašidýlko vypadá roztomile, ale je poněkud statické. A třeba žánrově podobný film Ať žijí duchové dokazuje, že tvrzení „co bychom po českém filmu chtěli“ v tomto případě neobstojí. Ono zase těch trikových scén ve filmu tolik není a tak působí částečně i rušivě. Místy jsem si i říkal, že fantastické prvky by tam nemusely být vůbec a mohl to být zkrátka jen film o malé holce na prázdninách u babičky a dědy. (02.05.2007)

Takovou babičku a dědečka by určitě chtělo každé dítě. Jen by dědeček v podání výborného Rudolfa Hrušínského nemusel létat s rogalem, ale kdyby nelétal, tak by ho nezachraňovala Jana Štěpánková. Zahrada plná strašidel by byla třešínkou na dortu, který bych si klidně dávala před spaním místo večerníčku. (07.04.2010)

Po letech jsem našla odvahu na reprízu a došla jsem k obratu, Cvikýř už mi tolko nevadí. Pořád to není žádný zázrak, ale solidní duo Hrušínského a Štěpánkové má své chvilky, obzvláště doplněné Dočolomanským, a casting taky vyloženě nesáhl pro Šulajovou vedle. Nicméně je pořád poměrně škoda, že jde patrně nechtěně více o sociálně realistickou sondu do života jedné malé obce a jejích obyvatel, nežli od nápaditou pohádku pro mládež. Pohádkově hravá zůstává převážně jen zdařilá Soukupova hudba a několik rekvizit jejichž show ideálně upomíná na to nejlepší, co nabízelo v plné míře již dobrodružství při Tajemství hradu v Karpatech. (11.03.2009)