The Last Winter

No, předem bych chtěl podotknout, že na Věc to v žádném případě nemá. Tenhle film se možná snaží čerpat z její popularity, hlavně umístěním děje...Film by potřeboval lepší práci s atmosférou a hlavně lepší herce. Na některé velmi toporné výkony se pomalu ani nedá dívat. A ten konec jsem taky nějak nepobral...Rozhoduju se mezi 2-3*. Nakonec dám 2*. (06.01.2008)

Tak tohle byla fakt sracka, vic nez horor mi to pripominalo nejakou ekologickou agitku. Sice tu je jista snaha o napodobeni Veci, jenze narozdil od ni, tady neni zadna atmosfera a cely se to utapi v neskutecnym mnozstvi kecu, navic ani postavy nejsou sympaticky, takze vam sou ukradeny. No a samotnej zaver, to byla fakt traparna. Film ma asi tak 5 dobrejch scen a mozna jednu lekacku a to fakt nestaci. (21.03.2008)

Nápad filmu i plíživé provedení jeho první části se mi hodně líbilo, obzvlášť kamera a cit pro kontrast v hudbě (průlety nad zasněženou základnou za zvuku Niny Simone, zádumčivý klavírní motiv při nálézání mrtvol). Hodně sympatické je, že si film velice dlouho vystačí bez lekaček a gore efektů, ale jede si po velmi působivé linii "je to Země, která nás chce zabít". Perfektně vystavěná atmosféra se absolutně rozklíží v závěru, který podlehne touze být šokující a zároveň dát divákovi "zlo" přímo před oči. A to už vůbec nemluvím o bizarním maglajzu, který tenhle proces doprovází – v jakémsi ekologicko-mesiášském záchvatu se "Poslední zima" mění na pěkně rychlou oblevu... Přesto díky slušným hercům a solidnímu technickému provedení (včetně režie Larry Fessendena) stojí tahle eko-agitka alespoň za vidění. (22.07.2008)

Filmečky odehrávající se v ledových či zasněžených pustinách mám docela rád, zvláště když se jedná o nějaké psychologické drama, nebo takovou Carpenterovu Věc a tento film je k ní mnohými přirovnáván. S čímž se nedá moc souhlasit, protože spolu nemají společného téměř nic. A vzhledem právě k tomuto přirovnání, na které jsem se nechal nalákat, jsem byl po rychlém „vystřízlivění“ tak trochu zklamán. Nejde vyloženě o špatný film, ale přece jenom jsem očekával něco jiného. Hlavní problém je v tom, že něž se tam začne vůbec něco opravdu zajímavého dít (nepočítám handrkování milostného trojúhelníku) je skoro polovina filmu v prdeli. Jako ono se fajn kouká na zasněženou krajinu a pozvolna stupňující se napětí na základně – psychologická stránka filmu byla totiž mnohem lepší a propracovanější než ta hororová, co si budeme (nebo spíš nebudeme) nalhávat, ale když už šlo o horor, tak jsem tak nějak očekával i tu hororovou náplň příběhu a ta přišla až záhy. Ovšem ve formě, že mi málem vylezli oči z důlku tou digitální hrůzou (duch losa ve formě Wendiga, žádné velké terno se tak tedy nekonalo). Asi nejlepší je pasáž s pádem letadla a jeho následky. V těchto chvílích byly mé choutky alespoň částečně ukojeny. To co však následovalo v samotném závěru, se však nedá snad ani slušně okomentovat. Nemyslím tím onen postapokalyptický záběr na opuštěné město, nýbrž putování dvojice Pollack – Hoffman a jejich osud. Bída třená nouzí a jeden z nejubožejších závěrů u podobně laděných filmů. Až jsem se divil, že Ron Perlman do něčeho takového lezl. Dalo se z toho rozhodně vytěžit mnohem více. Takhle jde jen o obyčejný průměr nic víc. 50% (28.07.2019)

Ekologický horor, inspirovaný trochu Věcí, trochu Dnem trifidů, ale svým způsobem svůj. Dobře filmařsky zvládnutý, i když kamera a střih jsou občas, ale jen občas, mimo. Škoda určité koncepční neujasněnosti, zvláště v poslední půlhodině, škoda, že nebyly peníze na závěrečnou velkou scénu, velký celek, který jako divák očekávám. JInak je atmosféra dobře zvládnutá, pomalé budování napětí a strachu z neznámého (je to unikající plyn, nebo ne?), přes zajímavou úvahu, že ani nevíme, co je na tom severu vlastně zmrzlého, a že ropa je živočišného původu, a co když se to živočišné najednou uvolní... Vážně škoda některých mezipasáží a ne až tak dotaženého konce. Jde spíše o horor vznikající z napětí z neznámého, než aby zde bylo moc akce a krve (i když i to zde trochu je). (11.07.2012)