Město ztracených dětí

Svet prapodivných postáv s technologickými inováciami nasadenými do retro doby (výstižný je popis užívateľa fauxhtuma). Imaginatívne rozprávkovo vytrhnuté z hraníc myslenia bežnej reality. Pútavá atmosféra pobrežných sliepňajúcich pokrivených ulíc, jarmočných atrakcií, detských zlodejských bánd v područí zlomyseľných ježibáb, pološialených vynálezcov a ich výtvorov. Film zasadený do takéhoto prostredia je schopný liečiť silou prostého príbehu v kulisách prepracovaného, na emócie pôsobiaceho výtvarna. Zároveň sa tu nepriamo pojednáva o všeobecne sa strácajúcom sa detstve v prospech strojových vynálezov pracujúcich na princípe sna a tiež v prospech vyžadovania dospeláckych pravidiel od útleho veku. Dnešnému svetu je táto rovina filmu bližšie, než sa na prvý pohľad zdá. (23.11.2012)

Jean-Pierre Jeunet a Marc Caro natočili vizuálně nádherný film. Něco to má z industriálu, ale něco to má i z "Olivera Twista", je to dospělé, ale přitom je to podáno jako pohádka, kde exceluje především Dominique Pinon. Ten i zde ukazuje úchvatné nejen komediální schopnosti. Ron Perlman hraje trochu to, co bych od něj čekal. Ale dobře. (11.08.2017)

Nemám ráda samoúčelnost a z tohohle filmu na mě jen čišela. Tedy, ono z většiny filmů tohohle režiséra. U výše zmiňovaného Gilliama či Burtona to cítím, že je to jejich, že to skutečně tak mají v duši. Ale u Jean-Pierre Jeuneta mi to příjde jak póza, nemůžu si pomoct. Navíc, když je za tou vydřenou vizuální tapetou tak děravá a špatně nahozená omítka....ale Judith Vittet byla slaďoučká. (12.01.2011)

"One" je siláckou atrakciou pouličného cirkusu. Jeho úlohou je trhať železné reťaze omotané okolo jeho tela. Jedného dňa vystupuje v malom, temnom mestečku, kde dochádza k únosom detí. Medzi nimi sa ocitá aj "Baštik", jeho malý brat. Nakoľko to "One" nemieni nechať len tak, rozhodne sa, že brata, za pomoci skupinky osamelých sirotkov vypátra. V ceste mu stojí šialený Krank, ktorý "prežíva" za pomoci prejavu emócii najmenších počas spánku a jeho špecifická osádka. Irvin, "mozog" v akváriu, šesť klon, trpazličia žena, "chobotnica", a armáda jednookých kyklopov. Geniálne spracované, vizuálne dokonalé, príbehovo originálne. Presto všetko boli v úvode pasáže, kedy som tomuto filmu nerozumel a nechápal čo mi vlastne chce povedať. A to som dostatočne "arogantný", v domnení, že moju inteligenciu len máločo prekvapí, alebo zaskočí. Nelogické, z kontextu vytrhnuté, nezmyselné dialógy o "ničom" a zrejme všetkom ma na jednej strane miatli a odrádzali, no na tej druhej, podvedome nútili dopozerať tento snímok až do úplného konca. Postupne sa z filmu vyklul veľmi zaujímavý experiment scifi dobrodružstva, popleteného prejavu. Ak sa niekto odhodlá sledovať toto "čudo", odporúčam v originál znení. Tá francúzština je "boží"! (15.06.2014)

"Je sice veliký, ale dospělák to není." Carovi s Jenuetem sebereflexe nechyběla. Ve Městě ztracený dětí se tato dvojice v zásadě akorát upgradovala z jednoho domu z předchozích Delikates na celé město. Jinak s ním pracuje prakticky stejně. Přístav je úžasně členitý prostor o více úrovních, plný můstků, schodišť, kanálů, doků, přechodů, rour, kanalizačních poklopů apod., přičemž za každým rohem se skrývá nějaké nebezpečné tajemství (třeba šílený potapěč žíjící pod vodní hladinou v podzemí přístavu) či dobrodružství. V tom to například často připomene pojetí starého města jako hřiště známého z knih od Foglara či nelineární videohry typu Bioshock. Na rok 95 film obsahuje dechberoucí triky, úžasné nonsensové nápady a naprosto nekompromisní výpravu a kostýmy. Akorát vegani, ochránci zvířat a radikální odpůrci pedofilie u toho budou blejt z vokna no. (02.08.2020)