Odpočítávání

Kde nestačí Bushův teriér Barney, servírující uprostřed Ramadánu vepřovou kotletu na porcelánovém talíři s ručně malovaným motivem Davidovy hvězdy, nastupuje strejda inkvizitor S.L.Jackson, jenž poté, co si vytře zadnici tištěnou verzí Ženevské konvence, začne pomocí stupňujících se levelů tortury vytvářet pohodovou atmosféru ke kladení dotazů. Pak nezbývá, než věřit, že bolest, hlavně ta psychická, je schopna přinést odpovědi, nejlépe pravdivé.. Tenzní hrátky s morálními dilematy na pozadí aktuální hrozby teroru a nastolení otázek, kam až lze zajít v zájmu ochrany obyvatel a státních zájmů, vás přibijí do křesla a donutí přemýšlet, kdo má vlastně celou dobu triumfy v rukou. Osobně to vidím tak, že kdo si hraje s ohněm, musí počítat s tím, že bude přinejmenším cítit kouřem a nebo přímo zuhelnatí, obzvláště když ohrožuje na životě ty, co se ohni z daleka vyhýbají. Takže nešetřit proudem, nedbat na pěstěné nehty a nějakou lidskost projevit až v případě, že se z ní nestane soupeři nahrávající slabina.. Až na výkon Trinity, u které jsem jen čekal, kdy jí zazvoní telefon v budce a ona konečně zmizí, nemám sebemenších výhrad a za ten finiš s překvapením pod plachtou u extended version, který mi připomenul povídku, co jsem kdysi dávno napsal, přihazuji ještě jednu červenou pěticípou. Allah bless United States! (30.03.2011)

Unthinkable bolo u mňa viac o obsahu ako o forme - najmä o dialógoch a napätí. Celý film je jedna veľká morálna rozprava, kde hranice morálky a toho, čo je správne a najsprávnejšie určujú tri ústredné postavy a všetci ostatní sú v úzadí. Nie všetko, čo bolo vo filme zvolené sa páčilo (kritika smeruje k prílišnej explicitnosti niektorých scén a afektovaným hádkam, v neposlednom rade ku krivým nôžkam Carrie Moss:) ). Boj proti terorizmu nevyrieši ani tento film, ani podobné rozhovory o tom kde začína a končí morálka. Tematicky bol však celkom podnetný a na chvíľu nasmeroval moje zmýšľanie k témam čoraz aktuálnejším... (01.02.2011)

Aktuálně naaranžovaná divadelním scénářem lehce šustící komorní psychohra na věčné téma "co vše je morálně ospravedlnitelné za účelem ochrany vyššího dobra?", zde ve varietě "je přípustné mučit teroristy (nebo možná blázny) a vydírat je utrpením jejich rodin, abychom zachránili stovky tisíc lidí jako my, s vlastními rodinami, před možná neexistující hrozbou?". Na tu otázku nechť si každý odpoví sám - Unthinkable na ni taky nedává odpověď, "jen" provokuje k diskuzi o ní. A nedělá to pro filmového diváka vůbec špatným způsobem a svůj podvratný útok má dobře připravený. Získal v první řadě démona tisíce tváří Michaela Sheena, kterému věříte jeho těžké sbírání odvahy v prvních minutách, i vražedné odhodlání při přednesu zprávy pro americkou vládu už ne z pozice amerického občana Stevena Arthura Youngera, ale Yusufa Atty Mohameda, pravověrného muslima. A i ty další věci, které postupně předvede... Je to dobře napsané a velmi chytře useknuté tak, aby divák nevěděl, kdo měl pravdu (a tvrdím, že prozradit, že něco nemá konec, není spoiler). Ačkoliv existuje ještě verze s "bonusovým koncem", kde se ukáže, jak to tedy vlastně bylo;) Tu hodinu čtyřicet zvládnete, pokud vám tedy nevadí trocha krve a citového vydírání. A pak si o tom můžete přemýšlet jak jen dlouho chcete. BTW i když v tom hrají známí herci, nikdo neměl odvahu pustit to do kin. Přeberte si to jak chcete, já dávám 80%. (26.05.2013)

Po skončení filmu jsem byl docela spokojený. Možná i trošku nadprůměrně ... Ale pak se to celé ve mně rozleželo. Když se nad tím celým zamyslíte do hloubky, tak je tam tolik wtf momentů, že si tenhle výtvor víc jak dvě hvědy nezaslouží ... (SPOILER !!! Jen pro příklad - hrozí smrt milionů amerických občanů a šéf vyšetřování sám rozhodne, že nebude informovat prezidenta ?, Žádný krizový štáb, jenom hrstka druhořadých agentů FBI ?, Nejzkušenější americký vyšetřovatel udělá tolik zásadních chyb, které jenom utvrdí teroristu aby nic neřekl ??? atd.atd.) WTF ?! (27.01.2011)

Typické americké béčko, které je postavené na pro mě nepřijatelném nápadu. Pohybuju se v branži dost dlouho, abych měl představu o cestě, kterou musí urazit zájemce o sestrojení jaderné bomby. Ztroskotaly na tom velké a bohaté státy, které investovaly nepředstavitelné prostředky a soustředily ke zdárnému výsledku velké vědecké týmy, veškerou pomocnou techniku a logistiku. Írán se snaží o získání bomby už pár dekád a na tuto aktivitu jde desetina státního rozpočtu země nasáklé ropou. Zatím bez výsledku. Milý Kim z Koreje po třicetiletém úsilí k cíli došel, když obětoval čtvrtinu státního rozpočtu a životy miliónů svých spoluobčanů při hladomorech. Tady se operuje jedním chlápkem, který jen tak levačkou sestrojí těch bombiček hned několik. Já vím, řeknete, je to Američan a ti přece dokážou všechno. Kdyby obětoval ještě pár víkendů, tak si sestaví i mezikontinentální raketu a bude ohrožovat celý svět. Jsou vážně dobrý, ti kluci. Nějakou uměleckou hodnotu v tom může hledat jenom nepolepšitelný snílek, takže zůstává určitá dokumentární hodnota. Odpočítávání totiž funguje jako obraz paranoie doby, která podléhala hysterii z války s terorismem. Za béčkovou zábavnost bych mohl dát 2*, ale to politické a myšlenkové sdělení mi není ani trochu sympatické. Podobná scénáristická východiska pro zamyšlení se nad opodstatněním mučení při vyšetřování se objevila vícekrát a v lepší podobě. Ta 1* je za tradičně špičkový výkon Samuela L. Jacksona. Jeho postava má v sobě hodně démonů a záporné charisma. Celkový dojem: 25 %. (27.06.2015)