Ima, ai ni jukimasu

"Pri každej veci, ktorá Ti lahodí alebo Ti prináša úžitok alebo sa teší Tvojej obľube, nezabúdaj si hovoriť, aká je jej prirodzenosť. A začni tým najnepatrnejším. Ak máš napríklad v obľube hrniec, hovor si: Obľúbil som si hrniec pretože ak sa Ti rozbije, nebudeš sa znepokojovať. Ak bozkávaš svoju ženu alebo svoje dieťa, hovor si, že bozkávaš človeka, pretože ak umrie, nebudeš sa znepokojovať." (stoik Epiktetos). So stoickým kľudom je už potom ťažké a priam nemožné nechávať sa podobnými filmami citovo vydierať, huh! (22.10.2017)

Měl jsem nutkání zhlédnout tento snímek ještě jednou a opět musím přiznat, že jsem prvně lehce podhodnotil. Ono zkrátka k plnému docenění je třeba nakoukat těch asijských filmů alespoň stovku či dvě, pak lze teprve posuzovat kvalitu zodpovědně. Opravdu hezký, milý a poetický příběh, krásná prostředí (včetně rozpadlého domu v lese), příjemné klidné pokoukání, zábavné, romantické a dojemné, Takeuchi Yûko jako Mio moc moc půvabná a romantická, hezky zahrané a v povedeném závěru vše pěkně vysvětlené :-) Hudba mi na první zhlédnutí nepřišla dost výrazná, ale na to druhé už soudím opačně - je sice většinou hodně nevýrazná, ale k tématu a scénám nádherně sedí a příjemně pohladí na duši stejně tak jako celý snímek. (21.03.2015)

Po všech těch korejských romantických filmech jsem ozkoušel jestli se stejně daří i jejich japonským bratrům a musím uznat, že i když není "Be with you" tak působivé, jak jsem čekal má oproti hollywoodské produkci hodně co nabídnout. Příběh není nikterak překombinovaný a jedná se jen o to, že otec s malým synem žijí sami po smrti matky a ta se jednoho dne jako zázrakem vrátí v období dešťů a vůbec nic si nepamatuje. Celé je to však opravdu krásně natočené a nesmírně dojemné, že jsem měl pro jistotu připravené balení kapesníků, které jsem sice nepoužil ale dost často po nich pokukoval. (26.01.2009)

Je to výborná romantická dráma z japonskej produkcie. Má skvelý príbeh o mužovi a jeho synovi, ktorým pred rokom umrela žena a zároveň matka. Otec rozpráva synovi rozprávku, podľa ktorej by sa mala vrátiť v období dažďov, no to sa aj splní a skutočne sa vráti späť, no na nič si nepamätá, ale aj tak vytvoria zase úplnú rodinu, v ktorej sa majú všetci radi a našťastie to vyzerá, že obdobie dažďov bude ešte dlho. So spracovaním som veľmi spokojný, úvodná dvadsaťminútovka dobre zobrazí vzťah otca a syna a obaja si ma hneď získali, ale po príchode matky ide kvalita ešte vyššie a na toto sa skvelo pozerá, celé je to tak krásne nevinné a aj napriek tomu výraznému fantasy prvku úplne prirodzené, skvelo sa pozerá aj na vzťah matky so synom, no hlavne medzi manželmi, no vrcholom filmu sú pre mňa jasne scény z minulosti, či už ako sa postupne zoznamovali, ale hlavne môj veľmi obľúbený prvok, ukázanie rovnakých scén z rôznych pohľadov, najprv z mužovho, ktorý celú situáciu vnímal po svojom a v záverečnej časti aj z jej, čo je tu perfektne podané. A chválim aj celý záver a pár zaujímavých prvkov ako napríklad dlhodobá objednávka torty. Herecké obsadenie je perfektné, hlavnú pochvalu si samozrejme zaslúži dokonalé hlavné duo, teda úžasná Yuko Takeuchi, ale aj skvelý Shido Nakamura vo svojej nie práve zvyčajnej úlohe, skôr som zvyknutý na tie drsnejšie, ale túto zvládol nemenej kvalitne, nič nemôžem vytknúť ani ich synovi a poteší aj tých pár menších postáv, ktoré tu majú svoj význam, ako postava doktora alebo mužovej kolegyne. Réžia a technická stránka sú dokonalé, celé to pôsobí tak krásne civilne, že to ani nemôže sklamať. Plné hodnotenie tomuto filmu ušlo len veľmi tesne, za to môže hlavne to, že za tými najlepšími scénami z minulosti už zvyšok filmu čiastočne zaostáva, ale to je jedno, inak sa tomuto filmu ani nedá čo vytknúť, skvelo natočené, zahrané, napísané a rozhodne nezabudnuteľné. 83% (05.08.2012)

Už od samého začátku, kdy nám to představí pochmurnou zápletku podpořenou teskným pianovým soundtrackem, je naprosto jasné, jaké to celé bude - nenáročné, vyděračské, plné ubrečených a "emotivních" scén. Takže mě to začalo dost děsit a když se Mia vrátila, popadla mě panika z toho, že na mě čeká japonská, lehce fantasy verze jihokorejských Vzpomínek na lásku (které považuji za jeden z nejvíce vyděračských filmů vůbec a osobně ten film vůbec nemám rád), ale nakonec jsem to dokázal dokoukat bez větších problém a byl jsem i mile překvapen z toho, že to až tak vyděračské nebylo. Ono to je taky tím, že se mi to povedlo brát jako pohádku, kterou to je a naštěstí i na ni to není až tak emočně přehnané, jak jsem se obával. Samozřejmě to do jisté míry pořád vyděračské je, stejně tak i kýčovité, v závěru i s krapet přehnaným, byť docela originálním zvratem (a ty slunečnice mě popravdě rozesmály nahlas, vzpomněl jsem si při nich na volební spoty KDU-ČSL, které zase vždycky vypadaly jako z obálky Strážné věže) a postrádá to jakoukoli myšlenku, stejně tak mě to minulo i emočně. Ale jako pohádka to pořád ještě ušlo, nijak výrazněji mě to nenudilo a zvládl jsem to bez následků, takže i když to rozhodně není film, který bych potřeboval vidět znova a který by mě měl šanci jakkoli oslovit, i tak nemám problém mi ty tři hvězdy dát. Slabé 3* (06.03.2023)