Babička

Je mi lit, ale lepsi hodnoceni dat opravdu nemuzu. To ze je film stary, nebo ze je to klasika ho neopravnuje k tomu aby byl takhle stupidni. Nebudu davat lepsi hodnoceni jenom kvuli tomu ze je tam treba neco "hezke".Tento film me naprosto nicim neoslovil a ppokud ho uz nikdy neuvidim tak to bude jenom dobre.Tento film je tak neuveritelne naivni, stupidni a..no proste doopravdy hloupy.Chapu ze se to nekomu muze libit ale ja na tohle muzu rict jenom "Dekuji, jednou stacilo.". (24.06.2006)

Tak tuhle babičku nemohl nikdo opravdu filmově ztvárnit lépe než Terezie Brzková. Tak nějak jsem si takhle vytvořil o ní představu. Tichý hlas plný krásného českého jazyka laskavých slov, byť už dnes takřka zapomenutých: kanafaska, sednice, fěrtoch, špacír a konečně nádherné věty (Nezapomeň nikdy na zem, ze které si vyšla …je matka nás všech) a kácející jabloň mě fakticky dojalo. Tím spíše, když jsem si uvědomil, že se tenhle prastarý film točil na počátku protektorátní doby a šel na plátna tehdejších českých kin a měl odvahu filmařského ducha. Též nelze opominout malebnou krásu luk a hučícího splavu, která je zde citlivě skoro až básnivě natočená. Symbol nezlomnosti babiččina moudrého stáří provází krásně celým filmem. (30.10.2009)

"Promiňte, maminko, nemyslela jsem to zle !!" - "Já vím, Terinko, doba je zlá !! Lidé zpanštěli a staré poctivé české zvyky jim nevoní.." To by se babička, a rozhodně i naše největší spisovatelka Božena Němcová, divila, kdyby se měla nedej Bůh dožít těch dnešních časů !! Nicméně proti Čápově filmové adaptaci jednoho z nejzásadnějších děl naší literatury by zřejmě neměla mnoho námitek, stejně jako já, navíc řekne-li se Magdalena Novotná, vybaví se mi vždy tvář zde famózní Terezie Brzkové, jakkoli bychom se zbytečně pouštěli do srovnávání s verzí podstatně mladší, totiž tou Antonína Moskalyka.. Pravděpodobně nejupřímější, paradoxně ve své naléhavosti, filmová moralita, jakou jsem měl tu čest vidět.. (31.01.2015)

Vždycky se na tuto Babičku ráda podívám. Terezie Brzková je ve všech rolích výrazově stejná, přesto vždycky autentická. Všechny role babiček ji velmi sedí. Třeba její Barbora Hlavsová je přímo famózní. Štěpničkovou v roli Viktorky podle mě ovšem předčila Libuše Geprtová ve zpracování z  roku 1971. Člověk se neubrání srovnání. (02.12.2023)

Tato filmová adaptace všeobecně váženého a uctívaného díla české obrozené vlastenkyně Boženy Němcové je výstižná ve svém přenosu poselství ducha. Skoro si lze sáhnout na vlastenecké uvědomění a národní hrdost, která v tradicích venkova obsahuje kořeny národa. Vzhledem k době vzniku literárního díla je vlastenecká nóta pochopitelnou a přirozenou součástí knihy a v souvislosti s dobou vzniku filmové adaptace je tento ráz ještě zvýrazněn. Spolu s národním uvědoměním je v díle patrná také stopa obdivu ke spravedlivé a laskavé moudrosti prostých a pevných základů české svébytnosti. Tento pozoruhodný faktor měl dodávat důvěru a hrdost českému národu v područí germánské rozpínavosti. Hlavní postavou je předobraz prostého, moudrého a láskyplného vlastenectví v podobě babičky (dobrá Terezie Brzková). Požívá vzácné společenské úcty a svým osobním příkladem i upřímnou a citlivou radou je vzorem lidského chování pro její blízké i širší veřejnost. Výraznou postavou je aristokratická představitelka kraje a přívětivá paní kněžna (zajímavá Marie Glázrová) ve velkorysé dobrosrdečnosti ke své schovance i prostému lidu. Další velmi pozoruhodnou ženskou postavou je životem na psychice ve věčnosti poznamenaná Viktorka (dobrá Jiřina Štěpničková) v baladě lásky a bolesti antických rozměrů. Z rodiny babičky se musí uvést babiččina starostlivá dcera Terezka Prošková (Světla Svozilová), Terezčina nejstarší a naslouchající dcera Barunka (zajímavá Nataša Tanská), Barunčin otec Jan Prošek (Karel Třešňák) a Barunčina mladší sestra Adélka (Jitka Dušková, jako starší Dagmar Appelová). Z dalších rolí: osudový muž s uhrančivým pohledem a černý myslivec rakouské armády (zajímavý Gustav Nezval), z odloučenosti lásky nešťastná kněžnina schovanka a komtesa Hortenzie (půvabná Nora Cifková), bodrý vypravěč a myslivec (příjemný Jaroslav Průcha), rázná i dobrotivá mlynářka (sympatická Marie Blažková), díky babičce lidskou důstojnost si zachovající nový pomocník na statku a kočkožrout Kudrna (Vladimír Řepa), či veselá kopa a přátelský mlynář (příjemný Theodor Pištěk). I přes své tragické okamžiky je Babička optimistickým dílem, které se s nadějí dívá na pokračování českého národního uvědomění se zdravou dávkou hrdosti a lidskosti. (17.11.2016)