Atrakce švédského zájezdu

Shlédnuto s odstupem cca třiceti let s plnými titulky. Jeden z nejzapomenutějších těsně předrevolučních filmů. Vlastimil Zavřel rulez! (Do občanské války v bývalé Jugoslávii zbývají dva tři roky, a téměř poslední scéna filmu v Ustašovském baru je její zlovutnou předzvěstí). (Jestli je zde v titulku je napsáno, že se jedná o akční film, tak já jsem Matka Tereza). Smutná true komedie s kriminální zápletkou a s noblesně komentujícím Břetislavem Slováčkem vypadajícím jako "slunečník" ovšem z jiné pohádky. (14.07.2018)

Československo-jugoslávská koprodukce v neuvěřitelné česko-chorvatsko-srbsko-švédsko-neměcko-anglicko-turecko-maďarsko a nevím co ještě verzi. Skutečné bizarro trefně kombinující motivy z prostředí různých národů. Češi pohlceni odosobněným byrokratickým aparátem, jehož obětí se stává rodina žijící ve špatném době ve špatném domě, Jugoslávci v zajetí národnostních rozepří a gastarbeitovských starostí či Němci užívající si hromadný striptýz předsilikonového období. Celá tato ironicky komentovaná taškařice je jako sled atrakcí sledována zvnějšku skupinou švédských turistů, kteří navštěvují jednotlivé země a jsou bezděčně svědky lidských tragédií. Uzavřenost autobusu i jazyková bariéra umocňují povrchnost jejich sledování, které nepřechází v pochopení. (12.10.2012)

Bizarní atrakce nejen pro zájezd švédských penzistek, co má za průvodce jednoho z tria Vorlíčkových nebeských nápadníků (proto ten mistrův umělecký dohled). Zatímco „zatáčková“ linie přinese tragikomický obraz zahnívající doby, ve které jste se museli smát, abyste nebrečeli, ta pašerácká přichází v tom samém čase s divokým nesouladem Západu, Východu a Jihu. Jejich průsečíky vrcholí jako Přelet nad kukaččím hnízdem, co potkává Bony a neklid znepokojivě predikující blížící se balkánskou bouři. Typ filmu, ve kterém jen chybělo, aby Simona Chytrová ukázala kozy. Oh, wait..! (20.05.2022)

Nevadilo by mi víc rovin vyprávění, v Atlasu mraků se poodařilo velice dovedně skloubit šest příběhů a nebyla to věru špatná podívaná. Zde se prolínání příliš nezdařilo, ode všeho trochu, ale ve výsledku kde nic tu nic. Ale vnímala jsem pokus o multikulturní přehled. Pobavily drobné žertíky (počítání tříletého chlapečka, spící rošťáci s helmou na hlavě). Místy nevychytané drobnosti. Autor, po kterém se po natoční filmu slehla zem. (13.03.2015)

Velmi zvlášní film, který ale vnímavému divákovi ulpí v paměti. K tomu, aby ho mohl pochopit a odpovídajícím způsobem zhodnotit, musí ovšem divák znát alespoň základy jugoslávské historie a vývoj národnostních problémů v této těžce zkoušené zemi. Nepochybuji o tom, že většina zdejších účastníků fóra nemá ani páru o tom, co byla chorvatská Ustaša, kdo byl Ante Pavelič, kdo byli srbští četnici. Režisér se snaží do filmu včlenit skoro vše, což je nemožné. Uvidíme nevýhody života v socialismu s tehdejší neschopnou byrokratickou strukturou (Problém s kamiony, které ohrožují vesničany, je ovšem u nás mnohem výraznější v současnosti.), ale i v Západní Evropě se všemi těmi peepshow, striptýzovými podniky a drogovým boomem. Ve filmu jsou také kritizovány životní podmínky Jugoslávců žijících na Západě. Film plave mezi žánry od satiry přes drama až po černou komedii. Závěrečné scény opravdu připomínají Tarantina ale hlavně vizionářsky předznamenávají budoucí válečné konflikty v Jugoslávii. Režisér tímto filmem předběhl dobu a zůstává nepochopen tak, jako byly nebo ještě jsou nepochopeny jiné novátorské filmy (příkladem Dědictví aneb…., Ulovit miliardáře). Poznámka: Film je již nyní možné vidět s českými titulky. (22.06.2012)