Bestie Karla

Nápad točit tenhle film podle výpovědí Karly Homolky je neuvěřitelně pitomý. Samozřejmě, že se bude líčit jako oběť (a třeba se najde i hrstka diváků, kteří jí na to skočí). A snaha tvůrců vyhnout se záběrům jakékoli nahoty vypadala vzhledem k tématu vyloženě směšně. Celé to na mne působilo jako návštěva v obludáriu, kde předváděná monstra nejsou hnusná po fyzické stránce, o to horší věci ovšem jsou v jejich hlavách. (01.08.2006)

Obyčajný priemerný film, akých idú v rámci Skutočných príbehov v TV desiatky. Jeho priemernosť sa týka ako spracovania, tak aj hereckých výkonov. Vzhľadom k tomu, že ide o sfilmovaný príbeh "najbrutálnejších zabijakov modernej kanadskej histórie", mohol režisér trochu viac pritlačiť na pilu a spraviť "unrated" verziu, lebo na to, že sa väčšinu filmu vraždí a znásilňuje je to natočené tak, že by to kľudne mohlo byť MP. Počas každej takejto scény si kamera všíma buď tvár Karly alebo Paula a preto sa niet čo diviť, že v divákovi to nič nezanechá. Proste pozriete a o pár minút na ten film úplne zabudnete. (22.07.2006)

Zatímco se většina žalobců a lékařů participujících na případu kloní k možnosti, že to byla pravě Karla, kdo zprovodil nebohé dívky ze světa a nikoliv na doživotí odsouzený její manžel Paul, režisér Joel Bender má jasno. V jeho verzi byla Kája jen slepě zamilovanou ženou, která by si pro neutuchající lásku k Pavlovi nechala vrtat koleno(Co na tom, že nikoliv svoje vlastní) a tenata lásky jí donutila mlčet o zvěrstvech jejího vyvoleného. Jejím největším hříchem bylo opomenutí psí loužičky, za které byla následně po zásluze vyplísněna sériíí direktů od pana dokonalého, které se pak v pravidelných periodách opakovaly po několik let. Škoda, že za nevidomost svého citu nezaplatila samotná Karla, které by posmrtný pobyt uprostřed půdního horizontu, či deltě řeky slušel nepochybně víc, než tělům nevinných dívek, jejichž životy mohla zachránit jednou blbou větou do telefonu. Ovšem proč by to dělala, když byla mnohem pravděpodobněji než figurou zaslepenou láskou....zasranou sadistkou, která se svezla na vlně perverze jejího drahého chotě. 40% (23.01.2013)

POZOR, SPOILER. Snímek výstižně charakterizují komentáře kOCOURA nebo DaViD´a 82, tento námět by si rozhodně zasloužil invenčnější zpracování, než jaké předvedli Bender a spol. Jen si dovolím drobnou poznámku - v závěru snímku se dozvídáme, že titulní hrdinka si odseděla svých 12 let a v roce 2004 byla propuštěna na svobodu. Tolik dovětek filmu. Skutečná Karla Homolka byla v Kanadě vystavena neustálým (a dost pochopitelným) útokům ze strany veřejnosti i rodin Bernardových obětí a rozhodla se přestěhovat - světe div se - do vlasti svých předků, České republiky. Dnes tato dáma podle jedné verze údajně v klidu a pohodě žije v Berouně. Andrej Drbohlav v "Psychologii sériových vrahů" (Grada Publishing, 2013) zase uvádí, že po propuštění si změnila jméno na Leanne Tealeovou, výhodně se vdala, v roce 2007 se jí narodil syn a v současnosti studuje na univerzitě. Zdá se mi to, nebo jí spoluúčast na dvou vraždách a zabití vlastní sestry přišla docela lacino? (28.08.2008)

Karla. Ten film nechce jen šokovat, nýbrž si hraje i na skutečné umělecké dílo. Až přílišná snaha o psychologii vyznívá nakonec až příliš nesourodě a amatérsky. Základ nefunkčnosti celého filmu vidím v naprosto nesourodé dvojici hlavních postav. Nemám nic proti násilí ve filmu, ovšem v tomto filmu působí právě násilné scény až příliš samoúčelně. Režisér se snaží z každé zachytit to nejbrutálněi. Klidně se přiznám, že některé scény ve mně vyvolávaly opravdu velké znepokojení a přišly mi zavrženíhodně a nechutné. Skryté násilí na mě působí stejně znepojkojivě, jako kdyby tam ty scény mučení a znásilňování byly (výsledek je stejný). Ovšem ty scény absolutně nepodpořily příběh, vůbec nezapadaly do celkového schématu. Ještě bych chtěl podotknout, že jiné násilné scény mi přivodili na rtech spíše úsměv (především když Paul Bernardo podvádí svou manželku v obývacím pokoji s jejich společnou kamarádkou). Proč? Dialogy, herecké výkony, celkové načasování a vyvrcholení scény byly zkrátka zoufalé a hodně trapné. Dále mi vadilo, že film je líčen především z Karlina pohledu a není absolutně objektivní. To je zřejmě čistě moje záležitost, ale ta neobjektivnost mě prostě hodně rozčílila. Z toho pramenila ta umělost celkového dojmu. Zřejmě každý divák bude mít po skončení pocit, že se to takhle stejně nemohlo udát a to je u autobiografického filmu celkem velký neodstatek. Bestie Karla je pro mě v každém směru hodně špatným filmem a doufám, že už ho nikdy neuvidím. (23.01.2007)