Nicholas Nickleby

Vynikající dickensovská adaptace a zároveň tradiční romantický příběh o mladém hrdinovi, který čelí překážkám a zlu. Příběh v tak dokonale čistě klasickém podání, že mu například současné české jakobypohádky nejsou hodny ani utřít boty. Takže tu máme charakterního, soucitného a dokonce i pohledného mladíka, zlého a manipulativního strýce a jeho všehoschopné přátele, ne jednu, ale hned dvě krásky v nesnázích (sestra a milá hlavního hrdiny), a v neposlední řadě lítost vzbuzujícího sirotka a jeho trýznitele, zbytek pak jsou různé bizardní a typicky dickensovské postavičky. Největší devizou této adaptace a důvodem, proč ji vidět, jsou bezpochyby herecké výkony. O doslova zkřiveném sirotkovi Jamieho Bella tu básní skoro všichni, ale bez opravdu sympaticky působícího Hunnama a správně ztvárněných zlounů, které si s chutí střihli Plummer a Fox, by to také nefungovalo. Osobně mě ale nejvíc zaujal Jim Broadbent, který jako ředitel děsivé venkovské školy Squeers fascinujícím způsobem mixuje krutost a omezenost s groteskní směšností. K dokonalosti tomu celému chybí jen lepší vizuál (většina lokací, ale i práce s kamerou jsou bohužel nenápadité) a trochu lépe vystavěná koncovka. Ta sice přináší tu správnou katarzi, není ale moc uvěřitelná. Tahle chyba se bohužel ovšem táhne už z románu, který je prostě ve své druhé polovině trochu odbytý. (15.08.2020)

Příjemné zpracování klasické hřejivé dickensovské pohádky, kde hodní jsou hodní a zlí jsou zlí, přičemž zlí jsou po zásluze potrestáni, ale ještě předtím si zpravidla uvědomí, že zlo je špatné a rozbrečí se. Pokud tyhle laskavé přeslazené příběhy a la Frank Capra nebo Jan Svěrák můžete (aspoň jednou za čas), tenhle si nenechte ujít. Herci jsou výborní, výprava taky a katarze z konečného vítězství dobra nad zlem tak intenzívní, jak jen může být. A Jamie Bell je tak neuvěřitelně roztomilej! (11.12.2005)

Menej známy román z pera Charlesa Dickensa nesie jeho jasné znaky. Má viacmenej podobnú šablónu ako väčšina jeho príbehov. Spracovanie, ktoré tak trochu pôsobí sucho až televízne, je ako na sínusoide, raz hore a potom dole. Ale obraz viktoriánskeho Londýna bol celkom vychytaný. Obsadenie je vcelku fajn, aj keď extra námahu si z ním asi nedali. Napríklad na miesto bezcitného strýka by som si vedel predstaviť niekoho iného ako starého dobráckeho Plummera. Zaujímalo by ma, ako by vyznelo porovnanie z britským spracovaním roku 1947. (23.08.2017)

Když starý Nickleby zemře, zůstane jeho rodina bez prostředků. Jediná možnost je navštívit bohatého strýčka v Londýně, který by jim mohl pomoci. A opravdu - zaopatří matku a dceru, a mladého Nicholase pošle pracovat jako učitele do venkovské školy. Školu ale vede zvrhlý Squeers, který se svoji ženou chlapce terorizuje a mučí, což Nicholas nemůže strávit. S jedním z týraných chlapců uteče zpět do Londýna, rozhodnut postarat se o matku a sestru sám. V Londýně zjišťuje, že záměry strýce nebyly až tak šlechetné ... Chtěl jsem napsat, že film jako by vypadl z pera Charlese Dickense - a teď koukám, původní knihu opravdu Charles Dickens napsal. Stejně jako známější Oliver Twist má film (kniha) mnoho předností (syrovost Londýna, drsné prostředí), ale zároveň jeden velký problém - u Olivera Twista mě to ani tolik nepřišlo, ale tady mě to úplně bilo do očí. V Dickensově světě, jsou všichni buď hodní, nebo zlí - nic mezi tím. Prostě každý je buď absolutně dobrý (až komicky zde vyčnívají bratři zachránci) nebo absolutně zlý (strýc Nickleby nebo Squeers). Ale když na tuto Dickensovu hru přistoupíte, tak určitě nebudete filmem zklamáni, i když dle mého mínění je Oliver Twist trochu lepší. Ještě musím pochválit báječnou hudbu Rachel Portman, která přesně k tomuto typu filmu zapadá ... (27.01.2009)

-"You see, I cannot save you... for I need saving, too. I propose we save ourselves together." Krásná starosvětská adaptace, která je zároveň asi tak dva milimetry určitým směrem od toho, aby se stala ikonickým, nebo alespoň kultovním, filmem new queer cinema. Oh my, kdyby ho tak režírovala Andrea Arnold. (02.10.2017)