Za přední linií

Trochu taký rozvláčnejší film, aj keď sa zaoberá zaujímavou témou liečenia tráum vojakov počas 1. svetovej vojny. V tejto súvislosti mi mi hlavou bežala myšlienka, ako liečili psychické traumy vojakov alebo bojovníkov, keď žiadne "blázince" ešte nejestvovali. Asi nijak a tí chudáci museli traumami trpieť do konca svojich životov, často to možno ani netrvalo príliš dlho. Film nemá jednu hlavnú postavu a venuje sa hneď až štvorici protagonistov a sleduje tak viac systém než postavy. Možno aj preto si k postavám divák hľada cestu ťažšie. Neville má síce iba drobnú postavu, ale ako doktor s nekompromisnými až brutálnymi lekárskymi postupmi je nezabudnuteľný. Snáď sme odvtedy v lekárskej vede pokročili. (16.06.2024)

Zpracovat by se to dalo vynalézavěji a "filmověji". Na každý pád je ale Regeneration velmi dobře obsazená a zahraná (a vizuálně podmanivá) věc, navíc vyšperkovaná o Dannův soundtrack. Konverzačka? Možná. Ale o docela podstatných věcech. Předlohu od Pat Barker jsem, pravda, nečetla - ale se Siegfriedem Sassoonem a Wilfredem Owenem trávím posledních pár měsíců hodně času - a všem, kteří Regeneration strhali, protože v tom bylo málo bláta, olova, bajonetů a yperitu, bych vřele doporučila, ať udělají totéž. (7/10. Zaokrouhluju směrem nahoru, protože W. Owen má dneska 123. narozeniny, a protože proto.) (18.03.2016)

Válečný film by měl byt od začátku až po konec pouze o válce vystřel na začátku a výstřel na konci ( můj názor ) a ne pouze a kecáni a neustálých prkotinách, a pokud je to o první světové válce tím byt to mělo byt mnohem valečnější, i když se jen o tom ve filmu povída nějaké záběry ze vzpomínek by neuškodily. (29.03.2013)

Nudny film a este aj zbytocne zdlhavy. Zas zabodovali prekladatelia filmu. Preco Za predni linii? Original nazov nesie meno Regeneration, co je uplne ine slovo. Cakal som, ze sa to bude odohravat na bojovom poli, ale cele sa to nieslo v nemocnicnom sanatoriu, co ma sklamalo. Bod davam za obal, ktory sa im podaril a nepatrne letme pohlady na bojisko vo Francuzsku. Zvysok filmu mi nicil nervy:( (08.07.2012)

Film o první světové válce by to měl mít celkem lehké, protože líčí dramatické události, ze kterých se dá čerpat nespočet příběhů odehrávajících se na hraně. Bohužel tohle drama trpí, jak to jen říct, rozvleklostí, chudokrevností a navíc je postižené takovým tím společensky omezeným pohledem. Neodehrává se totiž ve frontových zákopech a nelíčí krvavé boje, nýbrž se zaměřuje na psychické rozpoložení britských důstojníků v sanatoriu, kde se léčí válečná traumata. Je to snímek natočený z pohledu lepších lidí, kteří sice mohou krvácet a umírat, ale jejichž postavení je vždycky nesrovnatelné se zkušenostmi plebsu v zákopech plných špíny, štěnic, mizerného zásobování, tyfu, pachu potu a moči. Tihle lepší lidé sice na ony prosté kmány vzpomínají a soucítí s nimi, jenže je to takový ten pohled šlechtice, který soucítí se svými poddanými. Ono sanatorium je totiž celkem fajnové, aby ne, když je situováno do zámeckého sídla, lékařská komise rozhodně nepřipomíná kolegy z Haškova Švejka a najde se spoustu času na filozofické rozjímání, psaní básniček a hovory málem o ničem. Válka se připomíná jen v několika flashbacích ve vzpomínkách na prožité hrůzy a pak závěrečným loučením hrdinů v epilogu. Zapamatováníhodné jsou vlastně jen dvě scény, jedna drastická, kde lidské oko skončí ve dlani velícího důstojníka, a pak scéna kapitulace německých jednotek na frontě, kde vidíme vyčerpané rezignované tváře čerstvých odvedenců i zkušených válečných veteránů. Třetí hvězdička je v tomhle případě nedomrlá a dávám ji výhradně za herecké obsazení a předvedené herecké výkony. Celkový dojem: 50 %. (06.10.2010)